LEATHERFAC

Burger je nezajímavej zoufalec a pro šestou sérii to znamená sešup dolů, naštěstí to zachraňuje výborný vtipný Harry, který nahradil nudného pana Mekdůdla (za což nemůže ani tak jeho Dejl Kůpr, jako scénář, neb ta postava je prostě vysoce otravná, ať by ji hrál kdokoliv) a Harry je tak nejlepším oživením poslední série. Byť ty trable s židovskou vírou si mohli tvůrci odpustit. " Ale svatba perfektní. Myslím, že Miranda se nám postarala o zlatou..." :-))

Burger je ještě horší zoufalec, než Božský...

První půlka celkem koukatelná, ale jak se do toho začala montovat moc politika, přestalo mě to naprosto bavit. Bohužel ukázkový příklad kdy hudba je mnohem lepší než film samotný. A nezachránil to ani můj oblíbenec Newman.

NinadeL: Aiden? Spíš koho by nebavil? Aiden je nejlepší chlap seriálu proboha. Ten "Božský" pitomec mu nesahá ani po kotníky a ostatní chlapi Carrie jsou taky už jen slabej odvar :-))

Vlastně by to nebylo úplně špatné, nebýt několika "ale". Námět dobrý (když pominem fakt, že to jsou "Medvědí čelisti"), herci ač béčkové kategorie celkem sympatičtí, medvěd živej... Ale: postavy se chovají občas debilně, lovci nehorázně amatérsky - hlavně tedy dva největší lovci v závěrečné scéně, čtyřmetrovej medvěd byl nejspíš inspirací Petru Novákovi pro vznik písně "Já budu chodit po špičkách" protože jeho funění kurva není slyšet ani když obětem dejchá skoro na záda a taky možná Timu Burtonovi pro Střihorukého Edwarda, bo umí stříhat hlavy koňům jednou ranou :-D No a poslední ale tvoří hudba, která by měla dělat hustou atmošku (viz. Čelisti) ale tady to skladatel posírá tím, že si Grizzlyho spletl s romantickým dobrodružstvím... Škoda.

Strašlivá rozjebávka - idelní pustit před spaním děckám... Grizzly zabiják je taky sada, ovšem toto je celkově mnohem reálnější a realističtější. Společně s filmem Revenant, asi nejděsivěji natočená scéna setkání s medvědem (taková blízká setkání mědvědího druhu...) Čili přesně to, co nikdy nechcete zažít. Čundr ve stanu, ranní pohodička a pak najednou venku za oknem...uááávrrr. A ste prostě v piči. Pokud nebudete mít nehorázné štěstí hraničící se zázrakem, dopadne to pravděpodobně asi tak nějak jako v tomto filmu. Takže za poslední půlhodinu jasných 5*. (Grizzly zabiják nebo Na ostří nože mě bavily celé a to hodně) Co ovšem s tou předchozí hodinou, kde se v podstatě nic neděje a člověk je nucen koukat na na totálně nudný, nesympatický pár, kde ona je taková ta běžná kikina a on kokot...? Promarněná hodina - něco mezi jednou hvězdou a odpadem. Zkrátka casting, příběh a běžné dialogy nebudou Donaldovou silnou stránkou, nicméně útoky medvědů a to co se děje potom, na to je Donald sakra kadet. Takže mu tu předchozí nudu odpustím a budu doufat, že příště se polepší.

Tak takhle mě už dlouho žádný film nenasral. Bacha spoilery!!! S těma čtyřma hvězdama to fakt myslíte lidi vážně? Tohle už nemá s Terminátorem vůbec nic společného. Ano krom přestárlých důchodců Lindy a Arnolda, ale opravdu je chceme vidět takhle? Já teda určitě ne - hlavně z Lindy - která se mi vždycky líbila se mi tu svírá srdce. Tady je na ni opravdu smutný pohled, ani ne kvůli zestárnutí, jako spíš co z ní udělal scénář. Ano scénář, který sesmolili 4 scénaristi, z nichž většina zatím nenapsala skoro nic, nebo druhořadé béčkoviny. Podle toho to taky vypadá. Už úvodní antré nemá vůbec nápaditost ani šťávu jako v prvních dvou filmech, spíš má člověk pocit, že se omylem ocitl v nějaké sračkoudní mexické telenovele (ó jak se teď najednou jeví trojka v mnohem lepším světle...) Čemuž výrazně napomáhá i obsazení budoucí vůdkyně odboje i nového Terminátora. A taky samozřejmě zasazení úvodních scén do Mexika že ;) No aspoň to není tak idiotsky překombinovaný děj jako v pětce. Gabriel Luna nesahá charismatem Robertu Patrickovi ani po kotníky a přemrštěné digischopnosti tuto zásadní hereckou vlastnost opravdu nenahradí. Natalia R. je zajímavá ještě mnohem míň, takže těžko říct, čím si tyto role vysloužili... Mackenzie je skvělá a sexy, podobný typ jako Linda za mlada, takže spokojenost, horší už je to s napsáním postavy - proč si vůdkyně odboje pošle jako svého ochránce proti nejmodernějšímu typu terminátora někoho kdo se potřebuje dopovat hordou steroidů a všeliakých léků aby 3x za den neskolaboval??? O Arnoldovi, který si žije svůj diskopříběh s rodinkou na chatě a štrikuje záclony se raději vůbec nebudeme bavit - co za kokota může tohle vymyslet. A co hůř - schválit a natočit? Zní jako totálně špatný vtip, i kdyby to měl točit Tarantino. Ale tohle není Tarantino - je to poslední díl Terminátora! Takže závěrem? Tady se ukazuje kdo holt umí a kdo ne. První Terminátor měl mnohem menší rozpočet, mnohem slabší technické efekty (terminátoří kostry se animovaly ještě ručně, stejně jako všechny makety, figuríny a ostatní efekty) a přesto měl film napětí a atmosféru, že by se daly krájet a děj odsýpal, že se člověk nestihl ani nadechnout natož se nudit. Zatímco výplodek současné generace, s nesouměřitelnými (téměř neomezenými) možnostmi efektů a mnohonásobným rozpočtem je jedno velké rozplizlé hovno, na kterém nestojí za pochvalu opravdu nic. Zatímco dřívější generace filmařů spoléhali na originální nápady, skvělé scénáře a atmosféru, dnešní machři si myslí, že tohle všechna za ně odmaká tuna nepřehledného digibordelu. Ale takhle to prostě nefunguje a pan Miller tenhle souboj s o 40 let starším (analogovým ha ha) kovovým kostlivcem prohrál na plné čáře. To co možná funguje na komiksové pubescenty v Dedpůlovi, nemusí (a taky rozhodně nefunguje) fungovat v tomhle pokračování legendy nejlegendárnější. Tudíž proklínám každého, kdo se na tomhle kurvení legendy podílel. Haugh.

Tak přátelé já to mám zas trochu naopak všechno. Když se v roce 2003 kolem prvního dílu strhla slušná pirátská mánie, tohle všechno šlo nějak kolem (mimo)mě. Nadšení jsem tehdy nesdílel. Dvojka mě zaujala už trochu víc, ale pořád nic moc. Série mě začala skutečně bavit asi až od trojky. Čtverka bez Legolase a jeho blond pipiny potěšila neméně a po pětce mě to teprve chytlo dokonale. Po maratonu celé série v roce 2020 beru na milost i první dva díly. Ale abych se vrátil k Salazarovi. Film obsahuje hned několik scén, které jsou vskutku nazapomenutelné. Hned úvodní scéna s bankou je solidní nářez.Milé překvapení je role starosty, v níž jsem správně identifikoval Bruce Spenceho, známého z Návratu krále jako Sauronova ústa ;) Dále gilotina, Salazarovy "plovoucí" vlasy, omlazený Jack a jeho geniální vyjebávka se Salazarem obratem lodi v pekelném trojúhelníku a samozřejmě velké finále s rozevřeným mořem a jízdou na kotvě. Co se týká závěru (v podstatě v tomto případě uzavření jednoho velkého sériového příběhu, ať už bude další pokračování či nikoliv), tak je to asi nejromantičtější závěr velké dobrodružné série co jsem viděl a přesto jsem naprosto spokojen - srovnáno třeba s koncem Pána prstenu, Hobbita, Game of Thrones, tady je ten závěr relativně krátký, nenucený spíš jen tak jakoby mimochodem, ač v podstatě šťastný, není plačtivý, srdcebolný ani přeslazený (jako v LOTR) ani překombinovaný a problematicky přijmutelný (GOT). Je tak prostě akorát. Těžko nepochválit vynikající hudbu, která sice často variuje původní téma, leč zároveň přináší i spoustu nových zajímavých témat. Nevýrazné duo mladých a nesnesitelnou drzou emancipovanost přechytralé hvězdářky, která je občas na facku, (bohužel častý nešvar současných mladých hrdinek) jsem ochoten vůči těmto převažujícím drtivým kladům odpustit.

Pro mě osobně jeden z nejzábavnějších dílů - závěrečná námořní bitva je opravdu velkolepá a grandiozní... :)

Trojkové filmy jsou čirý průměr. Pětkové čirý nadprůměr. Co ale ty čtverkové? Silnější než průměr, ale ne dost na to, aby dosáhly nadprůměru? Možná. Možná filmy, které vás zamrzí i naserou zároveň, právě proto, že měly navíc, ale cosi jim k tomu prostě schází. Nevíte přesně co, ale prostě to tak je. Chybí jim to něco, co vás dokáže rozechvět, rozčísnout vejpůl, zlomit v pase, rozdrtit na kousky a pak znovu poskládat jako kostičky z Lega. Pán přílivu je bohužel přesně ten typ čtverkového filmu, kterému fandíte a rádi byste, aby na vás zapůsobil silněji než může...ale přitom cítíte, že na to nemá. Přesto, že tyto ambice zjevně měl, ale nějak to prostě dře. Na druhou stranu třeba Dvě tváře lásky je tak neambiciozní film, že si ho skoro ani nevšimnete a přitam tam to všechno je. A je to tam s takovou lehkostí a těm dvěma to věříte, jakoby to žili. Možná to jen problém Pána přílivu - je trochu moc snaživý a trochu moc ambiciozní. A proto to úplně nefunguje. Ani chemie hlavních představitelů, ani trochu překonstruovaný příběh. A je to škoda.