viperblade

Parádička. Berg se vrátil tam, kde mu to (podle mého) svědčí nejvíc (ano, mluvím o jeho předchozím filmu The Kingdom) a to boj s terorismem v cizí zemi. Nicméně tady je to mnohem surovější a možná i o něco lepší než výše zmíněný film. Lone Survivor je film, který se s ničím nepárá, který jde rovnou k věci a který nám, normálním lidem, umožňuje nahlédnout, jaké to je být vojákem, který bojuje za něco, v co věří. Ale čím mě opravdu dostal, byl konec, který krásně ukazuje, že nic na tomhle světě není černobílé. A jak všichni tady píšou o politice či pro Americkém myšlení, tak ne, z tohohle filmu jsem neměl ten pocit, že se mi snažil něco procpat, neměl jsem pocit, že Američani jsou nejlepší a podobné kecy, spíše jsem po konci filmu jen uznale pokýval hlavou a řekl, že to byla síla. 100 %.

Filmy, ve kterých mají hlavní roli neznámí a hodně mladí herci (teenageři) jsou většinou zachráněni těmi velkými jmény, kteří jsou s nimi nuceni hrát. My, jakožto diváci je pak musíme akceptovat a většinou omlouvat jejich výkony, že jsou ještě mladí. Naštěstí v případě tohoto filmu je casting jedna z mnoha dalších věcí, která se povedla na 100 %. Mud je skvělý "feel good movie", ve kterém Matthew jasně vyslal zprávu do celého světa, která zněla naprosto jednoduše - jsem tu a umím hrát, když mi dáte prostor a scénář. Což v roce 2012 ještě moc lidí nevědělo (zvláštní, jak rychle se věci můžou změnit, vždyť dneska už je i držitelem Oscara). U tohohle filmu navíc pochopím, když ho lidi nemají rádi i když já mezi ně nepatřím. Přeci jen, i já vidím, že je to trošičku idealistický film, který místy může působit i naivním dojmem, ale je tak dobře natočený s tak skvělými výkony, že mi to upřímně nevadilo. 100 %.

Zhlédnuto v kině. Naprosto parádní film a dokonalá ukázka toho, jak natočit silné drama, které může fungovat na několika různých frontách, speciálně když máte takovýhle námět. The Imitation Game totiž funguje nejen jako drama na pozadí války, ale jako hodně nepříjemné svědectví o tom, jak se můžeme chovat k lidem, kteří dokázali něco neskutečného, ale jen proto, že jsou jiní, s nimi budeme zacházet jako se špínou. Pokud náhodou ještě někdo nevěří, že Benedict umí fakt hrát, pusťte si tento film a pak pochopíte, proč mu minimálně tu nominaci na Oscara přeju. Nechápejte mě špatně, i Keira odvedla fantastickou práci, ale co Benedict předvádí a jak se dokázal ponořit do tak složitého charakteru, jakým Alan Turing byl, je opravdu obdivuhodné. Tady není o čem přemýšlet, 100 % a jeden z TOP filmů roku 2014.

Zhlédnuto v kině. Po vlažném startu této série v podobě prvního dílu a mnohonásobně lepším druhém dílu jsem se na tento díl těšil, i přes fakt, že se mi pořád nelíbí, že jej rozdělili do dvou. Jenže poté mi pár kamarádů řeklo, že tenhle díl je docela nuda a zklamání. Takže když jsem usedl do sedačky v kině a čekal, co se bude dít, měl jsem očekávání docela nízko. A nevím, jestli zrovna tohle pomohlo, nebo jenom lidi byli nasyceni skvělým druhým dílem, který byl plný akce, ale mně to nepřišlo zase tak špatné. Opět, pravděpodobně to mohl být jeden film, ne dva, ale to uvidíme příští rok, jak to zakončí, teď mi ale nezbývá než napsat, že tenhle film měl své silné momenty (zpívající Katniss vede) a že mě ani tak nenudil, jak jsem čekal. Navíc si pořád stojím za svým a můj finální argument pro 75 % je ten, že já, člověk, který nikdy nebyl nějakým velkým fanouškem této série, můžu s klidným svědomím napsat, že tenhle díl může "nudou" nazývat jen někdo, kdo zapomněl na první díl, který pro mě stále zůstává jen průměrným filmem a nejhorším filmem z celé série.

Takhle hnusně nádherný film jsem už nějakou tu dobu neviděl. Malèna začíná jako jednoduchý film, skoro až oslava dospívání a první lásky, který se pak přehoupl do něčeho z čeho vám bude docela smutno. Nejlepší na tomto snímku je fakt, že je univerzální. Prostě a jednoduše si nahraďte "božskou krásu" něčím jiným a výsledek bude stejný - lidé závidí a v některých případech se až bojí jiných, kteří jsou nějakým způsobem výjimeční. Film bojuje proti nenávisti, předsudkům a nejhorším lidským vlastnostem a byť nekončí definitivní happy endem, máte po jeho skončení o něco lepší náladu a víru, že existuje dobro. A Monica Bellucci je opravdu neskutečná. Tohle je definitivně její životní role. 100 %.

Zhlédnuto v kině. The Drop je jedním z těch filmů, které nikam nespěchají, kteří se nesnaží hrát na tempo, ale spíše na příběh a zajímavé postavy. Je to taky film, který vás chytne a nepustí až do konce. Jediný důvod, proč tomuto snímku nedám plný počet je, že potřebuju druhé zhlédnutí, abych si potvrdil pár detailů v příběhu. Nicméně už ten fakt, že se na druhou projekci těším a že tohle neberu jako "nezbytné" zlo, o něčem svědčí. Navíc Noomi Rapace a Tom Hardy tvoří roztomilý pár, který má hodně roztomilé štěňátko. 80 %.

Na tomhle filmu se pozná, že byl adaptovaný z broadwayského muzikálu. A to bohužel v tom zlém slova smyslu. Proč? Protože trpí tím samým problémem, čím trpí většina herních adaptací - film je naprosto jiném médium, než hra či v tomto případě muzikál. A vy, jakožto tvůrce/režisér/scenárista, se tomu musíte přizpůsobit, protože co může fungovat na Broadwayi, nefunguje ve filmu, protože to zkrátka a dobře působí neskutečně blbě a lacině. Další chyba je spoléhat se na velká jména (Cruise, Zeta-Jones, Giamatti, Cranston) a na fakt, že zpívají známé písničky. Ano, je fajn je slyšet na plátně, ale člověk má raději originál, speciálně když to je od herců, kteří sice trénovali nějakou dobu a je to znát, ale přeci jen nejsou to zpěváci. Když to vezmu kolem a kolem, tak tohle bylo selhání režiséra, který, alespoň mi to tak přišlo, hodně spoléhal, že mu velké jména, která zpívají známé a oblíbení písničky, naženou diváky do kina a ti to kvůli těmhle věcem budou mít rádi. Tohle měl dostat do ruky někdo, kdo chápe muzikály a spektákly jako takové. Ano, mluvím o Luhrmannovi, který by z tohoto filmu udělal epickou podívanou, ne naředěnou limonádu, kterou navíc už někdo kdysi pil. Škoda. 40 %.

Už pár minut se tu snažím zkomponovat smysluplný komentář, který by objasnil, jak je tohle fajn komedie, byť tady můžeme najít šablony a vyjeté koleje, takže není zas tak originální, jak mi bylo řečeno několikrát od mých kamarádů, ale vše je marné. Až potom jsem si uvědomil, že vše, co se mi na tomto filmu líbilo, a všechny jeho pozitiva můžu shrnout do dvou slov - Anna Kendrick! Přeberte si to jak chcete. 80 %.

Možná, že je mé hodnocení trošičku nadsazené, ale tenhle film nelze nemilovat. Od úvodní scény, kdy týpek, ostřejší než irská whisky, za sebou táhne rakev, až po závěrečnou (docela emotivní) přestřelku, vše bylo naprosto parádní. Franco Nero měl charismatu, že by ho mohl prodávat, soundtrack byl opravdu skvělý a ten italský styl natáčení/kamery… nevím proč, ale něco, co nedokážu popsat, se mi na tom strašně líbí. Už se těším, až nakoukám více italských westernů z 60. a 70. let. 100 %.

Parádička. X-Men: Days of Future Past je to nejlepší z toho, co Matthew Vaughn vzkřísil ve First Class a Bryan Singer začal. Když se to vezme kolem a kolem, tenhle film byl trojnásobnou výzvou, protože musel jednak spojit herce z First Class s těmi z původní trilogie a udělat to tak, aby každý dostal svůj prostor což se více méně povedlo (aby každý mutant, kterého známe, dostal patřičný prostor, tak by film musel mít tak 5 hodin, takže proto jsem byl spokojený s tím, co jsem dostal), jednak musel vymazat celý třetí díl a hlavně se musel vypořádat s cestováním v čase a jeho paradoxy. A mě přišlo, že všechny tyto práce Bryan Singer zvládl s naprostým přehledem. Už se těším na Apocalypse. 100 %.