JCross

Kromě závěru se v podstatě jedná jenom o převedení komiksové předlohy, okno po oknu, do filmu. V tomhle mi to připomíná Amadea, kdy Miloš Forman také v podstatě jenom převedl téměř slovo od slova do filmové podoby. Člověk se pak zamýšlí, jestli hodnotíme režiséra, nebo autora předlohy. Zkusím tedy zhodnotit Watchmeny celkově jako dílo - geniální. Skvěle vymyšlené postavy zasazené do dnes již exotického prostředí studené války. Watchmeni se pokouší zodpovědět otázku, jak by se změnil svět, pokud by opravdu existovali nejen maskovaní lovci zločinců, ale i bytost podobná supermanovi... či dokonce jakési všemocné entitě. Jak by se změnilo vnímání lidí světa okolo sebe, jak by to změnilo historický vývoj? Kdo střeží ty, kteří stráží nás?

Nejlepší by bylo, kdyby Marvel upustil od záplavy kin sólových příběhů o superhrdinech a místo toho vypouštěli do světa pouze Avengery, podobně jako je série Expendables - žádné sólové filmy, pouze velký týmový nářez. Škoda že se s touto skladbou hrdinů už nepočítá do Avengerů 3. Původně jsem snímku dal dvě hvězdičky, ale když se nad tím zamýšlím, zaslouží si to tři. I přes slabou první polovinu se závěr nakonec povedl. A když vezmeme, že scénáristé museli kloudně nacpat celý (hlavní) komiksový pantheon do necelých dvou a půl hodin, odvedli dobrou práci. Jak ale říkám, škoda, že se Marvel Cinematic Universe neubírá jednou lineární sérií Avengerů, ale je zaplaven řadou menších individuálních příběhů. Za to už tenhle snímek ale nemůže.

Není to špatný film. Abych se přiznal, čekal jsem od toho víc, ale to je zřejmě jen můj subjektivní pocit. Každopádně, když nad tím tak s odstupem přemýšlím, jsem spokojen. Teorie všeho není jen životopisem Stephena Hawkinga, ale popisuje fyzikův vztah s jeho první ženou. To, co začíná jako slaďoučké klišé se ale mění v peklo. Kdybych měl popsat tento film jedním slovem, zvolil bych "kontrast". Na jednu stranu je totiž zdrojem hluboké inspirace, z druhého ale vidíme, kolik úsilí, energie a sebeobětování tahle "sranda" stála. Že Stephenův úspěch je stejně tak jako Jane.

Pozor spoilery. "I was jumping into the black hole... way before I got paid to do it... I just like how it feels." Dlouho jsem se na tento film těšil, leč zklamal mě svou naprostou tupostí a stupiditou. Jestli mi někdo řekne, že je Interstellar založený na vědeckých reáliích, budu si o něm do konce života myslet, že nechodil na základní školu. Toužil jsem vidět opravdovou sci-fi, kde by "sci" měla větší podíl než "fi". Mé první zklamání přišlo ve chvíli, když lidé létají do jiných slunečních soustav prostřednictvím červí díry, kterou jim vytvořili lidi z budoucnosti. (Velmi vědecké - neřeknou jak ji vytvořili, ale prostě se kouzelným způsobem objeví. To pro mě není vědecká racionalita, kterou se režisér dušoval, ale fantazie.) Dále, když se z "hrozně filozofického dramatu" stane vybíječka astronautů jednoho po druhém a la "Horizont událostí", není to známkou kdovíjaké oduševnělosti. Když pak hlavní postava skočí do černé díry, aby mohla manipulovat s časem a prostorem, je to poslední kapka. Zcela nelogické chování všech postav na plátně ani nebudu rozebírat. A zbytek je vykradená 2001: Vesmírná odyssea. Takže pokud někdo bude chtít srovnat Interstellar s jiným filmem v žánru, tipuji to tak na Eragon.

Nejlepší zážitek byl to, že jsem vůbec netušil, o čem to vlastně je. Ano, párkrát jsem zaslechl, jak moc je to smutný, ale nevěnoval jsem tomu pozornost. Představoval jsem si další z řady inspirujících příběhů o vypracování se z ničeho na vrchol. Podobně jako Rocky a řada jiných filmů... Proto když přišel TEN moment v ringu, seděl jsem s otevřenou pusou úplně dokořán a říkal si, že to snad ani není možný. Takhle příšerně překvapenej u filmu jsem nebyl od doby, co Matthew McConaughey skočil do černé díry a přežil to. Proto doporučuju to i ostatním - radši si nic nezjišťujte a mrkněte na film zcela nepopsaní spoilerama... stojí to za to.

Nádhera. Prostě nádhera. V dnešní době se říká, že se u filmů opouští obsah na úkor formy. Když ale porovnám řadu dnešních digitalizovaných snímků s formou Mechanického pomeranče, nemají šanci. Skvělá hudba, skvělé kulisy, dostatečně vypsychlí herci, absurdní (nikoliv nesmyslný nebo hloupý) příběh - a to všechno sladěné do skvělého kubrickovského podání.

"My v kosmose!" Geniální film s neopakovatelnou atmosférou. Lidé mu vytýkají řadu věcí. Patos? Ano, je tam - ale vzhledem k tomu, že to popisuje podobnou událost jakou byl přechod prvních živočichů z moře na souš, si myslím, že si to špetku oslavného přístupu zaslouží. Málokterý film mě dokázal dovést ke kinematografickému orgasmu více než jednou. Tomuto snímku se to ale povedlo. Škoda, že to nedávali v místních kinech. Tady se totiž musíme dívat pouze na hrdiny, kteří jsou oblečeni v barevních trikotech a mlátí se pěstmi jako malí haranti.

Film je neskutečný. Dokonce tak neskutečný, že jsem navštívil divadelní představení - abych zjistil, že Miloš Forman prakticky převzal úplně všechno z předlohy a jen to přetočil na stříbrné plátno. Proto jsem docela skeptický, ohledně všech těch filmových cen, které Formanův Amadeus obdržel. Jinak ale samozřejmě úžasný filmový zážitek a všem doporučuji, jenom je spravedlivé dívat se na film jako spíše dílo Petera Shaffera, než Miloše Formana.

Pokud někdy půjdu zmasakrovat svoji manželku sekyrou, pokusím se vyhnout chybám, které udělal Jack Torrence. Geniální sonda do mysli člověka, který nad sebou postupně ztrácí kontrolu. Tvrdím, že toto je životní role Jacka Nicolsona, byť byl skvělý i v jiných filmech.

Zničující světová válka je na spadnutí a už se čeká pouze na to, kdo první zmáčkne červené tlačítko. Dr. Divnoláska krásně vykresluje lidi v celé šíři jejich podstaty - jako psychopatické, popřípadě sociopatické, zrůdy. V předvečer zničujícího světového konflitku, který se schyluje na náš svět v druhé dekádě 21. století, je to příjemná alegorie. Jenom škoda, že Kubrick smazal původní konec, to by byla ještě větší pecka, i když píseň "We'll meet again" si už nikdy nespojím s ničím jiným než... sami uvidíte.