Nirish

Horror story, duchařina, všechno supertajemný, zní dobře ne? A víte, co přesně to je za duchařinu? Já vám to řeknu, je to.... *infarkt*. Nevadí, druhej díl. Ty chceš vědět, o té hrozné věci? Noooo tak já ti to teda řeknu, je to... *infarkt*. Třetí díl. Cože oni ti to chtěli říct? O tom se nesmí mluvit, ale když už to teda ti dva načli, tak může za to... *bam přejede ho auto*. Tohle vystihuje tak 85% seriálu. Vážně, bez legrace. Celou tu dobu ukrutně čekáte, co z toho vypadne. Pak z toho vypadne, to, co jste čekali už od prvního dílu, začne se dít, co se logicky muselo začít dít a skončí to úplně trapně, až mi bylo stydno snad za scénář ... Jinými slovy. Je to nuda. Budete se bát tak první dva díly, než vám dojde, že se není čeho bát. A pak jen čekáte na konec, kdo *to* je. Upřímně, nevím, co se komu mohlo líbit na, dejme si obrazné srovnání, následující zápletce: detektivka na 12 dílů, od začátku váš kolega ví, kdo je vrah, protože ho VIDĚL, ale asi by to byla nuda, tak vás nechá pátrat dál a vrah mezitím zabije asi 40 lidí, než ho dopadnete.... a ne, tohle není spoiler leda až do posledního dílu. P.S. vrah je zahradník.

Tak já nevím. Zradili mě recenze? Zradili mě kritici? Zradil mě vlastní úsudek. Co jsem věděla předem - horrorové anime s boží akcí, skvělým soundtrackem, ukrutnejma psychologickejma hrátkama a prostě všechno, co chcete slyšet. Hlavní hrdina je proti své vůli uvržen do temného světa, který se snaží prosvítit svým světlem *of love and friendship*. Celé je to takové pseudotragické sledování emokids. Nuda, ukrutná vražedná nuda (krom toho gurmán-týpka s kapesníčkem, ten byl kůl). Po každém díle si říkáte "to bylo všechno? Třeba se to v dalším díle rozjede". Nerozejde. Soundtrack si nevybavuji, animace pěkná, příběh někam utekl. Žádnej extra krvák to taky zrovna není, mám dojem, že snad vlastně nikdo důležitý neumře, takovej ten Bleach efekt, kdy se po 4. smrti o toho týpka už nebojíte. Hlavní hrdina vzbuzuje snad míň sympatií, než Shinji (jo ten Shinji). Přiběh má tak strašně moc děr, nesmyslů, nelogičností, postav typu "wau a kdo je tohle? aha už umřel" boje tam jsou zajímavé možná tak... jeden a půl. Schopnosti nevysvětlené, motivace postav vůbec a ten závěr, co vyšuměl do ztracena (dobře, zrodilo to pár memů)... Ano, existuje manga, která to prý všechno vysvětluje a dává větší smysl, zvládla jsem 2 kapitoly a pak usoudila, že mi je to vlastně jedno. Měl by se tam stavit Alucard a všechny ty emokids postřílet, na to bych se podívala. P.S. dostala jsem se k tomu nějak přes reccomendations od Parasyte anime, to tu všem vřele doporučuju, vskutku krásně splňuje žánr horroru, psychologického terroru a krvavosti.

Za mě naprostá spokojenost. Každá detektivka je pro někoho jiného, každý tu remcá a tetelí se nad něčím jiným. Jako malá jsem se s rodiči s oblibou dívala na všechny Rexe, Vražedná pobřeží, Jaky a tlusťochy a Poiroty, takže hezky nastříhané videoklipy ve formě CSI aspol. mě nikdy moc neoslovily. Tento krimi seriál konečně trochu víc řeší "proč" a to mě zajímá mnohem víc, než 3D hologram něčího otisku nalezéno na plechovce 500m od místa činu. Jasně, některé díly jsou slabší, vše se musí vejít do 42min, takže je profilování vzáno poněkud zkrátka, ale pak narazíte na dvojdíl s hudbou evokující The Thing a koušete si nehty, protože opravdu netušíte, kdo za tím stojí a jak to tentokrát Reed s čokoládkou potočí, než tam vlítne Hotch a všechny postřílí. Nejvíce se mi líbí funkčnost hereckého obsazení a mezilidských vztahů, dokonce mi i v nových sériích chybí "ta bruneta s pichlavym xichtem". Tým je -dle mého názoru- velmi vhodně seskládaný, o každém se divák pomaloučku polehoučku něco málo dozví a tak nějak bych zakončila, že je to i vlastně dost poučné... Víte až se někdy budete chtít stát masovým vrahem nebo tak. Ale bacha na ty otisky!

Je to zklamání. Snížené hodnocení ze 4 na 3. S každou další sérií a dílem větší a větší. Vývoj postav nula - spíše mentální degenerace, děj plný nelogických postupů a sebepoškozujících "překvapení" atp. Většina neduhů zde již byla řečena, takže bych vyzdvihla těžce nesympatickou hlavní hrdinku. Po první sérii se divák chlácholí myšlenkou, že tu teď máme egoistickou, blbou a ke všem ostatním hluchou Korru, která se skrze další série naučí respektu, naslouchání, celkově se uvědomí a dospěje a snad se naučí pár nových triků - krom metání proudů vody/vzduchu/ohně popř. házení šutrů; kreativita nula (vážně, soubouje z Korry vs serie s Aangem nesrovnatelné). Jenže výsledek dalších epizod je Korra ještě víc protivná, dementní a neschopná krá*a, veskrze v 28 dílech sledujete překotný pád na dno morálních i fyzických sil, vzestup se nekoná. Bohužel jí to přejete, koncem Spirits jsem i doufala, že se Jinora nějak stane novým avatarem a Korru pošlou do...mů. Dialogy a vzájemná souhra ústředních postav nulová (side-kickové fungují o poznání lépe), souboje - nezáživné (snad krom vraždění typu "vy-air-bendování" vzduchu z plic)... no prostě všechno špatně, snad jen soundtrack je dle mého názoru moc pěkný a atmošku udělá - když né děj a postavy. Sečteno a podtrženo - pro neznalé "Legenda o Aangovi" slušný animák s hezkou stylizovanou hudbou. Pro ty znalé - násobící se utrpení, Aang se musí obracet ve... spirituálním světě. Autoři mají posledních 6 dílů k napravení zla 36 předešlých, moc jim nevěřím.

Teď nevím, co napsat na začátek a co na konec. Pěkná animace, místy připomínající Hellsinga. Neobvyklý rockový až metalový soundtrack super ač nejsem fanouškem hudebního žánru. Příběh skvělý - pseudostředověký svět plný krvežíznivých démonu různých podob a shopností , proti kterým se mohou postavit pouze speciálně cvičené a s démony křížené bojovnice aka Claymore. Všechny včetně hlavní hrdinky Claire jsou chladné, bezcitné a naše Claymore je jako bonus ze všech nejslabší. To vše se ovšem v průběhu děje mění. Potěšila mě někdy vyčítaná vizuální podobnost postav - koneckonců to slouží příběhu, rozmanitost a vývoj schopností a hlavně charakteru všech účastníků bojů a nakonec krvavý závěr seriálu (konečně anime, kde se o hlavní hrdiny bojíte a to odůvodněně). Opět jeden z japonských seriálů, který se po půlce příběhu rozhodl jít jinou cestou, než původní manga. Na druhou stranu konec i tak nechává pootevřená vrátka pro pohodlné navázání další sérií (jeslti někdy bude). Musím konstatovat, že anime vzhledem k pokračujícímu komixu teď zpětně vypadá jen jako taková malá předehra + je škoda, že se do seriálu nedostaly kousky informací o původu démonů, Claymore a vůbec daném světě, které vysvětlují některé slepá místa. Jo a Theresa je boží.

Je škoda, že se anime nedrží komixové předlohy s o něco vážnější a temnější zápletkou. Pořád se dějí blbárny ve škole v čele s vykutáleným Mefistem, každopádně později se už umírá a sranda jde stranou. Od půlky seriálu se mi zdálo, že to animační tým přestalo bavit a stalo se "prostě to nějak ukončíme". Smůla, soundtrack super, animace vizuálně příjemná.