AnnaSophia

Po dlouhé době snímek, který nenaplnil má očekávání. Očekávala jsem něco ve stylu Tohle je náš svět, neboť tahle tematika vzpoury proti (konzumnímu) systému a neohleduplné podrobování dětí životnímu stylu rodičů mě velmi fascinuje. Ale ani dlouhé záběry na neuvěřitelné krásy oregonských lesů mě neuspokojily. Bylo to moc pomalé, moc pomalé na to, s čím vším válečný veterán bojoval a co všechno se muselo odehrát v jeho dceři, aby byla schopna jej opustit. V tom pravděpodobně tkví kámen úrazu; totiž naprosto chladné, odtažité zachycení příběhu. Nejde vůbec do hloubky, nedonutí vás vybrat si mezi systémem a okrajem společnosti, je vám jenom smutně, že tomu utrápenému muži nejde pomoct. Víc emocí nacpali do svého klipu Five Finger Death Punch v písni Wrong Side of Heaven, a pravděpodobně se od nich také dozvíte více o problematice začleňování válečných veteránů do společnosti než z filmu Beze stop (což je mimochodem prognóza toho, jak se mi film vytratí z hlavy).

Ne, díky. Režisér neměl vůči mě slušnost, dát filmu snesitelnou stopáž, a já proto nemám tu slušnost vůči němu, hledat na filmu "alespoň něco" pozitivního.

Tak tohle bolí. Ušetřete si dvě hodiny života a udělejte si dobře tím, že si raději znovu pustíte Interstellar. McRoy je nesympatická, nevýrazná postava, léčící si své bolístky, vzniknuvše ze špatného vztahu s otcem. Ano, právě po otci je, neboť to je další nesympatický charakter, který se kromě práce nezajímá vůbec o nic, a na závěr jde páchat jakési teatrální harakiri. Další zajímavé vedlejší postavy nejsou. Další zajímavé dějové linky nejsou. Další filozofické úvahy nejsou. No a to je vlastně všechno. Nic víc se ve filmu nedozvíme.