ostravak30

Další výborná hra, která si dělá legraci ze všech postupů a strukturálnosti v Česku. Podlě me je co se týče poukazování na stav věcí v Česku jedna z nejlepších, kterou vůbec vytvořili.

A tady už nastupuje jedna z mých nejoblíbenějších her Hospoda na mýtince. Všichni podávají vynikající výkon, ale mě se stejně nejvíc líbil Miloň Čepelka. A skvělá hudba a ještě lepší kulisy.

Další z her, které úplně nepatří k mým oblíbeným, ale faktem je, že všechny hry vynikají nejen samotným dějstvím, ale také svými semináři. Lijavec docela mocně kritizuje Rakouské mocnářství, takže chápu, že hodně věcí muselo být změněno, neboť se v tom komunisté poznali.

Já miluji Divadlo Járy Cimrmana a v podstatě všechny jejich hry. A všechny jsem viděl. Takže abych se neopakoval, vezmu to porůznu. Například tahle hra je skvělá, ale k mým úplně oblíbeným nepatří. Hned po jejím shlédnutí jsem však tušil, že se komunistům musela líbit. Já si však nejvíc pamatuji hlášku: "No prosím, mě už půl hodiny běhá po hospodě cikán s kudlou v zádech."

Hned v úvodu opravím jednu chybu v zajímavostech. Michal Suchánek nestál před kamerou poprvé. Nýbrž minimálně podruhé. Stačí se podívat do jeho filmografie. Každopádně výborný televizní film. Všichni skvělé herecké výkony. Velmi upřímný a uvěřitlený výkon podal i Michal Suchánek. Je to zvláštní dílo o lidech, kteří vlastně sami nevědí, co chtějí. O muži, který nejprve staví velké nároky na malé dítě, aby posléze s umístěním vlastně nesouhlasil. A hlavně je to o tom, že s dětmi v dětských domovech lze zacházet jako s hadrem. Když se nám nelíbí, tak jej vrátíme. City dětí takovou roli už nehrají. Ještě, že měl Michal S. takový rozum.

Myslím, že nadprůměrná je pohádka především díky Vladimíru Menšíkovi a Heleně Růžičkové. Miloš Nedbal byl taky výborný.

Rozvrátit schůzi tím, že se páni nalijou, to museli čekat odvetu. Muž pak podepisuje spolupráci a teprve až pod vyčítavými pohledy své ženy papír ničí. Sám by na to zřejmě nepřišel. Bára Hrzánová a Radek Holub každý za jednu hvězdu.

Povídka je humorná hlavně díky skutečně pestrému obsazení herců, kteří se snad nikdy jindy nesešli. A pak spíše až skončí, když si uvědomíte, co se vlastně stalo a jaké to bude mít na muže a jeho rodinu následky na velmi, velmi dlouho.

Na první pohled je patrný rozdíl mezi prvním Dědictví aneb Kurvahošigutntág a druhým Dědictví aneb Kurva se neříká . První film byl natáčen přesně po Chytilovsku. Tedy kamerou autentickou, jako by se natáčel dokument a mnohdy nejspíš se spontánními reakcemi okolí, které přihlíželo jednotlivým scénkám. Pokračování je zcela jiné neboť ve filmu se prakticky nevyskytují neherci, kromě těch, kteří už hrál v úvodním filmu. A pak neexistují situace, které by bylo možné brát s autentickou reakcí. Samozřejmě, že za mnoho let se změnil nejen filmový svět, ale i hlavní hrdina a to se samozřejmě musí projevit. Ani první díl nebyl vyloženě plácačka do kolen, jak s oblibou říkám. Mě naopak toto pokračování přišlo vyzrálé jako kvlaitní sýr neboť s léty museli vyzrát i hlavní představitelé. Ovšem Havlová a její "hérečka" je prostě strašné. Buď už neumí hrát anebo prostě ztratila ten správný herecký motor. I když jako první dáma musela jistě hrát často. Mezi zajímavé nápady patří vtípky na adresu reklamy na Májku, kde Polívka také hrál. Mě se líbila i hudba. Bohužel film - pro mě naprosto nepochopitelně, nevyužívá Miroslava Donutila. Ten se objeví v závěru na pár vteřin. A přitom je to z prvního dílu velmi zásadní postava. To považuji za veliký zápor filmu. Celkově to nebylo špatné a nebudu to odsuzovat, jako ti pode mnou jen proto, že to netočila Chytilová a je to jiné. Jasně, že je to jiné, když i postavy jsou o dost starší. Je to prostě průměrná trojka.

Tak minimálně za tu pointu to stojí za tři hvězdy. A jakou si s tím dali práci. Ale nemůžu si pomoct, v jiném hereckém obsazení by ta povídka šla asi ještě výš. Možnosti Václava Sloupa se třeba reálně ukazují při hádce s Jaroslavou Obermaierovou, kde buď přehrává anebo chvílemi skoro netuší, co by měl říct.