Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Animovaný
  • Komédia
  • Dráma
  • Sci-Fi

Recenzie (67)

plagát

Náhla smrť (1995) 

Další akčňák z devadesátek ve stylu Smrtonostné pasti nebo Přepadení v Pacifiku. Van-Damme tu hraje požárního technika, kterému teroristé unesou dceru a drží ji jako rukojmí spolu s viceprezidentem a pár dalšími lidmi. Zajímavé je prostředí, které se odehrává v hokejové hale v rámci závěrečného zápasu finále o Stanley Cup (mimochodem se ve filmu mihnou i dresy Jágra a Straky, ale ti bohužel sami sebe nehrají)... Dobrá je scéna, kdy se Van-Damme na chvíli dostane do branky Penguins a zázračným zákrokem zachrání situaci, nebo jeho bitka s "ledňáčkem" (maskot Penguins) v kuchyni. Ale jinak je je děj dost tuctový a zbytečně natahovaný (přemrštěná stopáž) a poslední scéna, při které umře záporák ve vrtulníku, je vysloveně debilní...

plagát

Mission: Impossible 3 (2006) 

Na jedničce je zajímavé prostředí (část děje v Praze) a kouzlo devadesátek, na dvojce akčnější pojetí a překrásná Thandie Newton. Marně hledám odpověď, co se mi líbilo na trojce... Děj je fádní, podobně jako nudná Cruiseova filmová manželka (co se stalo s krásnou Nyah, která přežila události druhého dílu, zůstalo bez odpovědi). Snad jen záporák v podání Philipa Seymour Hoffmana je dobře zahraný hajzl...

plagát

Indiana Jones a posledná krížová výprava (1989) 

Můj nejoblíbenější díl série. Dobyvatelé ztracené archy jsou super, ale Poslední křížová výprava má jeden velký trumf, a tou je skvělý Sean Connery v roli otce Indyho. Špičkování mezi tátou a synem je hnacím motorem celého filmu, člověk by skoro věřil, že Connery a Ford jsou příbuzní i ve skutečnosti. Navíc Henry Jones starší si často počíná tak trochu jako slon v porcelánu a z toho vznikají vtipné situace. Některé scény jsou zkrátka nezapomenutelné - razítkování, otočný krb, holubi, autogram, ... Příběh se tentokrát týká hledání svatého grálu a soupeřem hlavnímu hrdinovi a jeho přátelům jsou po menší odmlce znovu nacisté. Narozdíl od Chrámu zkázy, kdy jsme byli vrženi rovnou do akce, si dali scénáristé čas představit nové postavy a vzájemné vztahy. Nepřátelé jsou prohnaní jako vždy, ale jejich motivy pro hledání artefaktu uvěřitelné. Prostředí se střídají jako na běžícím pásu - jednu chvilku jsme v Benátkách, pak na rakouském zámku, následně se krátce zastavíme v Berlíně, aby příběh vyvrcholil v egyptské poušti... Hudba je velmi podobná té v předchozích dílech, ale přibyl jeden nový krásný hudební motiv související s grálem. Suma sumárum, kdybych měl porovnat Dobyvatele a Poslední křížovou výpravu a nějak odlišit pět hvězdiček, které si zaslouží oba filmy, pak Dobyvatelům ztracené archy bych dal 90 % a Poslední křížové výpravě 100 %.

plagát

Expendables: Nezničiteľní (2010) 

Po několikátém zkouknutí zvedám hodnocení na plný počet. Beru to už jako klasiku, poctu akčňákům ze staré školy. Hlavně je to ale splněný sen všech fandů žánru, pokusit se dostat do jednoho filmu všecky známé akční hvězdy... Musím ocenit, jak skvěle na plátně funguje chemie mezi Slyem a Stathamem, ti dva si prostě sedli a tvoří dobrou dvojku. Jedna vtipná hláška střídá druhou, grázlům se rozprskávají údy a vnitřnosti všude okolo, ale pak přijde scéna, kdy Mickey Rourke vypráví o tom, co se mu stalo v Bosně a vám zvlhnou oči... Stopáž je akorátní, není tam žádná nudná vata, která by film zbytečně natahovala. Do toho v pravý moment zazní vždy správně zvolená hudba, která se mi v některých pasážích líbila tak moc, až se mi z ní ježily vlasy na hlavě... Povinnost pro všechny, kteří vyrůstali na filmech se Slyem, Arniem, Lundgrenem a dalších akčních hrdinech osmdesátek a devadesátek.

plagát

Štvrté proroctvo (2009) 

K tomuhle filmu jsem přistupoval skepticky. Děj podle popisu vypadal lacině, navíc v hlavní roli je Nicholas Cage, o jehož herectví by se dalo s úspěchem pochybovat... Začátek mi dal docela za pravdu, byla to nuda. Postupně ale film nabere grády a vy jenom napjatě čekáte na to, co se bude dít dál. Připomnělo mi to tvorbu mého oblíbence M. Night Shyamalana, místy to bylo až hororové, to když se objevily tajemné postavy. Jen to chtělo výraznější hudbu a do hlavní role někoho, kdo nestřídá jeden výraz v obličeji... Bohužel koncem to taky trochu zabili, všecko mysteriózno tím šlo do háje a stalo se z toho tuctové sci-fi. Dávám tři hvězdičky, ale je to tak na pomezí tří až čtyř.

plagát

Navždy Batman (1995) 

Třetí díl batmanovské série se oproti dvěma předchozím dílům nese ve znamení velkých změn. Tim Burton se stáhnul na místo producenta a přenechal režisérskou židli Joelu Schumacherovi. To s sebou přineslo změnu prostředí a atmosféry - pryč je burtonovská atmosféra a temný Gotham. Město je teď barevnější, plné neonových světel a zmalovaných gangsterů... Kámen na kameni nezůstal ani v hereckém obsazení, když z původního osazenstva zůstal pouze sluha Alfréd a komisař Gordon. Titulní roli Batmana / Bruce Waynea převzal Val Kilmer a i když proti němu nic nemám, tak postarádá jistý vtip, nadhled a noblesu, kterou měl Michael Keaton. Jeho protivníky jsou tentokrát Dvě tváře (Tommy Lee Jones) a Hádankář (Jim Carrey). Zatímco Carrey podává svůj standartní výkon plný pitvoření a grimas, na jaké jsme z jeho filmů zvyklí, tak Tommy Lee Jones své šílenství značně přehrává a působí směšně. Ještě že je tu krásná psycholožka v podání Nicole Kidman. Ta se mi jako ženská nikdy příliš nelíbila, ale tady jí to opravdu moc sluší. V neposlední řadě se na scéně poprvé objevuje Batmanův tradiční parťák Robin (Chris O´Donnell), z něhož jsem měl pocit, že film by se v klidu obešel i bez jeho účasti... Příběh postrádá nějakou myšlenku. Většina děje je postavená na tom, že Dvě tváře nastraží past a vyláká Batmana ven, ale ten vždy zázračně unikne. Chybí nějaký ďábelský plán, jako když Joker nechal otrávit všechny kosmetické výrobky ve městě, nebo když se Tučňák rozhodl unést a zamordovat všechny prvorozené děti v Gothamu. Snad téma pomsty by mohlo být hlavním poselstvím tohoto filmu, ale to je tak ohrané, že to náročnému divákovi nemůže stačit... Proměnu doznaly i kostýmy a technika. Velmi diskutovaný mezi fanoušky byl Batmanův nový oblek s bradavkami, ale popravdě nebýt toho, že se o tom hodně mluvilo, ani bych si této novinky nevšimnul. Zato v případě nového batmobilu jim musím dát za pravdu - opravdu vypadá jako pánské přirození. Nechápu, proč neponechali ten původní a snažili se mermomocí vymýšlet něco nového... Pochválit musím hudbu, především pak ústřední hudební motiv, který vždy zazní ve správný moment a podtrhne danou scénu... Suma sumárům, tenhle díl byl ještě koukatelný, i když znamenal velký odklon od svých předchůdců a já osobně bych dal přednost pokračování stylu Tima Burtona. Nicméně opravdová hrůza měla teprve přijít...

plagát

Smrtonosná pasca 4.0 (2007) 

Zdálo se to jako risk, svěřit další díl legendární série do rukou Lenu Wisemenovi, který do té doby natočil jen nudný Underworld. Ale dneska můžeme říct, že tohle rozhodnutí se vyplatilo... Největším trumfem filmu je scénář - postavit proti sobě hrdinu staré školy Johna McClanea a teroristy digitálního věku byl skvělý nápad. Willis navíc tvoří zábavnou dvojici s mladým hackerem v podání Justina Longa a charismatický je i záporák s tváří Timothyho Olyphanta... Je to prostě starý, dobrý Die Hard, jen uzpůsobený pro novou éru. Možná mi trochu chyběl sprostější McClane a více krve (Rkový rating) a některé akční scény vypadaly přehnaně jak z filmů Rychle a zběsile nebo blockbusterů Michaela Baye. Ale jinak nemám, co bych vytknul, bavil jsem se od začátku do konce a čtyřka se může směle zařadit po bok svých tří předchůdců.

plagát

Uteč (2017) 

Začíná to jako další remake filmu "Hádej, kdo přijde na večeři". Pak se to zvrhne v politickou agitku na téma rasismu, kdy bělošská rodina leze černošskému příteli jejich dcery / sestry lidově řečeno do zadku  ("Kdyby to šlo, volil bych Obamu i potřetí", "Kdybys se svojí genetikou pořádně zamakal, byl bys zvíře" atd.), což je (prý) z pohledu černochů taky rasismus... Až potud je to tak za tři hvězdičky. Naštěstí události náhle naberou spád. Černošské služebnictvo a  černošští hosté na zahradní párty se chovají velice podivně a vám začne vrtat hlavou, co se to tu sakra děje. Do toho je tu matka-psycholožka, která hlavního hrdinu pod záminkou zhypnotizuje a na malý moment ho uvrhne do jakési propasti vlastního vědomí... Finále je strhující a zpětně, když si člověk film přehraje, tak všechno dává smysl. Výtku mám jen k tomu, proč si vybírali zrovna černochy - vysvětlení, že "černá je teď v módě", je trochu málo. Ale beru to tak, že snímek točil a scénář k němu napsal černoch.

plagát

Toy Story 4 (2019) 

Tahle série je moje srdcovka. Dodnes mám schovanou originál VHS kazetu s prvním dílem, kterou jsem si jako děcko často přehrával. Dvojka mi přišla o trochu horší, ale pořád dobrá, trojku jsem potom pokládal za skvělé zakončení, nostalgické vzpomínání a svým způsobem i rozloučení se s dětstvím. Popravdě, lepší finále snad být nemohlo. Proto jsem byl poměrně překvapen, když jsem se dozvěděl, že se chystá čtvrtý díl. Považoval jsem to za velký risk, všichni si určitě dobře pamatujeme, jak neslavně dopadnul třetí a čtvrtý Shrek... Ale k mé úlevě musím říct, že čtyřka není vůbec špatná. Ano, už to trochu zavání nastavovanou kaši, ale stále to má nějakou nosnou myšlenku a vtip, o který se stará i nová hračka Vidlík. Co se mi nelíbilo, to byla hlavní "záporačka", ale zase její pomocník byl na hračku správně děsivý. Další výtku mám k tomu, že většina původní party dostala malý prostor, a to včetně Buzze Rakeťáka. Konec byl dojemný, ale předvídatelný. Každopádně doufám, že se jedná o definitivní sbohem, protože vzhledem k závěru filmu by nemělo cenu pokračovat dál.

plagát

Prepadnutie v Pacifiku (1992) 

Bez debat nejlepší Seagalův film. Vděčí za to ani ne tak sám sobě, ale spíše povedenému scénáři (původně plánovaný pro další díl Smrtonostné pasti) a skvělým záporákům v podání Tommy Lee Jonese a Gary Buseyho. Navíc i přes velkou spoustu mrtvol, které za sebou Seagal nechává, je to celé takové odlehčené, jsou tam vtipné hlášky ("Vy nejste kuchař, že ne?" "Jsem taky kuchař") a i jinak herecké poleno Steven tu má nějaké charisma.