A.L.E.S.

Za starých časů, po čerstvém startu televize Nova, jsem se na to koukal každý den, než jsem šel do školy. Samozřejmě mě nejvíce chytlo období, kdy předělávaly znělky a grafiku. Hodně se mi líbilo vajíčko, které urazilo dlouhou cestu, než se dostalo na pružinový držáček. Něco podobného mám i doma. Ale spíše mi šlo taky o to, jestli se v jednom kuse dokážu dívat na jeden a ten samý pořad. Několikrát, když jsem byl nemocný, jsem to dokázal.

Smůla, přátelé, předpokládal jsem, že po tolika přemlouváních, abych se na film kouknul, mi ten film dá mnohem víc, než jsem očekával. Ale je to jen o dialozích. Je fakt, že v jeden okamžik jsem strnul překvapením, že jsem se jednou od srdce zasmál vtipu, ale není to na tak "rudý" film málo???? Rád bych si z toho pamatoval víc než jen pár hlášek hodných zapamatování. "Marečku, podejte mi pero" je taky plný hlášek, ale ten má aspoň děj. Tohle nemá vůbec nic.

Na den je tomu dnes přesně 8 dní, co jsem Cimrmanovi odolával, nakonec jsem se přece odvážil a vůbec mě nezklamal, i když "tady máme jeden ošklivý... nepěknou věc". Pobavil jsem se jak u semináře, kde doc. Weigl předváděl použití telefonu, ale i u činohry, kde mi v hlavě utkvěla Svěrákova etuda: "Hrdlička..., Hrdlička..., no tak... (předvádí, aby předsoupil před třídu, zjistí, že on nemá zájem a poodstoupí)...no počkej, ty hajzle!". Ještě by to chtělo, aby některá látka ve školách byla tříděna do dvou témat "vergesmeinnicht - nichvergesmeinnicht" nebo Weiglovo úžasné podání poučky, že světlo je rychlejší než zvuk.

Nemůžu říct, že se mi to nelíbilo, ale bylo to zvláštní. Film mi dost zkazil dvouminutový záběr na Nicol zírající na film v kině. Měl jsem co dělat, abych neusnul. Mírně pokulhává i scénář, už dřív se přece mohlo předejít nedorozumění, kdyby scénárista do chlapcovy role připsal, aby všechno vyklopil. Dlouho jsem na to čekal a málem jsem zapomněl, o co vůbec jde. Tady je hodnocení rozporuplné, takže za tři.

Pojetím i skladbou je tototný s Krajními mezemi, ale spíše se jedná o jeho kratší variantu. Tohle bych doporučoval vidět dřív, než dříve zmíněný seriál. Co ale vysvětluje moje čtyři hvězdičky? Originalita a hudba. Jak už to bývá, některé díly jsou horší, některé možná ani nepochopíte, některé jsou zase vynikající a ten zbytek je tak úchvatný, že si to musíte pustit ještě jednou, abyste pointě přišli na kloub. Jako předskokan Krajních mezí výborné.

Já myslím, že není potřeba opakovat to, co tady již bylo napsáno. Kult je kult a český dabing znovu potvrdil, že je lepší než originál. Ale v poslední době se mi nelíbí, že se v televizi uvádí verze s anglickými titulky. Jde o to, že film bez titulků není celý film a neodejdu, dokud si nepřečtu poslední řádek. Ne že by mi to nějak vadilo, ale vlastním asi 20 let starou VHS, kde se Mrazík objevil v České..., pardon v Československé televizi v pořadu Studio Rosa, který uváděl Martin Dejdar. Tam byly titulky vytvořené ČST a dokonce s českým fonetickým překladem herců. Anglický přepis je totiž příšerný a téměř nečitelný. Ale zpět k Nastě. U Mrazíka se mi vždy vybaví asociace s již zmíněným Martinem Dejdarem, který ji umí kompletně nazpaměť a legrace z toho je, teprve až začne svoje znalosti předvádět.

Jak tak čtu příspěvky, všichni tady píšou o prohození rolí Morávkové a Kuklové. Proboha živého vzpamatujte se! Tohle je přece starší než Troškovo "Z pekla štěstí". Úlohy si vyměnily až tam. Ale teď k pohádce. Sama Morávková v jednom pořadu řekla, že to byl spíš horor. A Grimmové, tedy nic proti jejich fantazii, ale některé se pro děti moc nehodí. Přece jen je dost drsné, když se musí princezna koukat na mluvící hlavu mrtvého koně. Ale jinak se na to koukat dá, taková příjemná a nenáročná oddechovka.

Samozřejmě, jako dospělý (?) na to mám jiný pohled, ale protože je to určeno pro děti, nedával bych tomu tak nízké hodnocení. Navíc jako starší osobě se mi to velmi líbilo a pro malé diváky to je lehce přehledné a dokáže upoutat.

Sci-fi pojato trochu jinak. Vždycky jsem snil o tom, že moje tělo bude vylepšeno počítačovými mikroby, dokonce ještě dřív, než se objevil tenhle seriál. Jsem rád, že si to roztomilý Christoper Gorham užil za mě.

Zvláštní, nemám z toho ani dobrý, ani špatný pocit. Opět takový film o filmu ve filmu.