A.L.E.S.

Film jsem zhlédl s jedním z organizátorů svých prvních Mezipater, ke kterým jsem se jím nechal přesvědčovat hodně dlouho. A nelitoval jsem. Velmi citlivý příběh natěsnaný do jednoho víkendu o dvou lidech, kteří k sobě našli cestu úplnou náhodou. A jako předpůlnoční projekce se to velmi hodilo, naladilo mě to do příjemné nostalgie, kdy jsem něco podobného prožíval i já.

Když jsem se na film podíval se svým partnerem, zdaleka jsem netušil, že se budu dívat na tak sugestivní film, u kterého na konci nezůstalo ani jedno oko suché. Ale ještě než jsem napsal komentář, přečetl jsem si negativně laděné pocity jiných, kteří dosud nevědí, o čem je řeč. Pravděpodobně takový problém nemají. Ale mohli by se vcítit do pozice jiných. Vždyť se jich taky nikdo neptá, jak zjistili, že jsou heterosexuálové, jestli to náhodou není jen jejich rozmar, ze kterého se do druhého dne vyspí. Tak jako skončil Bobby, mohou skončit i ostatní nepochopení, které společnost utvrzuje v to, že homosexualita je nemoc a hřích. Přiznám se, že jsem se s hlavním hrdinou sžil natolik, až mi to rvalo srdce a Sigourney jsem chtěl zakroutit krkem. Ale myslím, že není potřeba žádné Bible, aby lidstvo pochopilo, že člověk si nevybírá, kým bude. Na zpracování filmu jsem věru nehleděl, tady jde o příběh, který by skutečně měl vidět každý rodič. I moje matka..., bohužel...

Spielberg si dokáže hrát a Tintin je toho jasným důkazem. Nádherně zpracovaný film tak, jak by si ho přál vidět každý. Po grafické stránce prostě dokonalé. Dokonce i příběh stál za to a patří mu pět hvězdiček, i když na některé věci mám výhrady. Skoro každý nový film, hraný či animovaný, musí mít přehršel akčních a akčnějších scén a trochu mi to začíná vadit. To ale nedělá z Tintina špatný film. Okamžitě jsem si vzpomněl na stejnojmenný seriál z roku 1990. Při té příležitosti jsem si taky postesknul, že film nedělali Belgičani, když se jedná o jejich hrdinu. A když už jsme u té Evropy, zaráží mě, že měl Tintin na stěnách výstřižky z anglických novin a pak se mu do ruky dostaly noviny ve francouzštině. Jinak zážitek to byl velkolepý a měl jsem co dělat, abych se na projekci ČSFD dostal. Vážně to stálo za to.

Jsou filmy, jejichž zhlédnutí bude mít u mě přednost před pravidelnými snímky ve frontě. Toto je jeden z nich. Film, který si nalévá čistého vína to velmi špinavé číše českého školství. Doba se změnila, přátelé, už nejsou v ohrožení jen spolužáci, ale nově také učitelé. Jde o nečekaně děsivý a šokující film, po němž jsem moc v noci nemohl usnout. Téma se mě velice dotýká, neboť zatím ještě studuji. I když mě v některých chvílích hodně mrazilo v zádech, s hodnocením je to jasné. Film zachytil to nejhorší zvěrstvo, jaké se žáci a studenti mohou dopustit. Během něj se mi několikrát otevřela kudla v kapse tak, že by byla schopna popravit tři nebezpečné výrostky, včetně nechutně zazobaného tatíka Jana Šťastného a jeho gorilu Rytmuse, který s hudbou nemá vůbec nic společného. Ani bych se nedivil, kdyby byl film podle skutečné události.

Velmi příjemné a mnohdy překvapující dílo, ze které Spielberg dýchá téměř z každého záběru. Ve filmu se jistou dobu udržuje rouška tajemna, na což jsem aspoň já zvyklý, a v pravý čas je odhalena. Mimoto se ještě v pozadí odehrává příběh nadějných filmařů, s jistou dávkou fantazie jakési autentické záběry Spielbergových začátků. I když to bylo jen ve filmu, mladým nadšencům se nesmí upřít hravá představivost, díky které natočili film o zombie, a na ty děti, kterým bylo sotva 15 let, byl to neuvěřitelný výkon, který tam nepředvedli někteří dospěláci. Ke konci filmu jsem měl dojem, že jistá replika je tady vytržena z filmu "Blízká setkání třetího druhu", čili stejně, jak naznačuje obsah. Nechápu, čím to je, ale film u mě skončí, až dojede poslední řádek titulků. Tady by se to některým nemuselo vyplatit. Hodnocení je tedy jednoznačné.

Zajímavá záležitost z dob, kdy se v české zemi začala objevovat pokročilejší technika s mikroprocesory. Zvlášť musím zmínit Jiřího Stracha, roztomilého chlapce s modrýma očima a příjemným hlasem, ten má prostě hraní v krvi. A Jakub Wehrenberg? Prostě "malý Edison" - detektor počůrávání, myšochyt, "něco na hlídání čarodějnic" a podobné. Ovšem nejlepší scéna je, když dědeček na zahradě u pařeniště nadává, že mu ty blbosti vyhodí z baráku, a pak vejde do skleníku s elektronickým panelem. Někdy mi však kamera trochu dala svými zvláštními pozicemi zabrat. No a nyní závěrem k hlavnímu se doberem' - Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Není těžké do louže spadnout, a to protože Ferda jede na kole, veze na něm rýč.

Jedině Tim Burton dokáže plně uspokojit moje představy! I když je to nadsázka, přesně tak jsem si představoval létající talíř, Marťany a uvítání na Zemi. Úchvatná je taky Elfmanova hudba, která uzavírá celé to obrovské klišé s mimozemšťany, na které jsme byli zvyklí z odborných časopisů. A herecká sestava? Lepší už to být nemohlo, jedna hvězda vedle druhé.

Vždycky jsem předpokládal, že dlouho uváděná a televizemi prezentovaná verze je ta, která je pokračováním prvního dílu. Vlastně pořád je, ale dokud jsem nezískal možnost vidět nedávno uveřejněnou verzi režiséra Richarda Donnera, zjistil jsem, že tohle je skutečným pokračováním Supermana z roku 1978. A o mnoho logičtějším. Postrádané scény v této verzi mi ani moc nechybí. Dokonce i to Supermanovo prozrazení má větší šmrc. To, že zakopne o koberec a dopadne rukou do krbu, mi přišlo jako z nouze ctnost. A Marlon Brando? Jeho "intermezza" dodávají filmu úplně jinou tvář a naprosto odlišný rozměr. Čeho je mi na této sérii líto, je, že si prošel roztržkou mezi režiséry Lesterem a Donnerem. Mohla tak vzniknout úchvatná série, která by dosáhla ještě většího úspěchu a mohla mít o několik procent vyšší hodnocení. Ale nejvíce mě mrzí fakt, že už si nikdy nebudeme moci vychutnat původní dabing s Vladimírem Dlouhým.

Béčkovost tohohle čpí na míle daleko už z toho názvu, tak mě napadá, že režisér a jeho příbuzenstvo nemělo cirkusy a kýčovité klauny moc v lásce, když z nich udělal takové vraždící bestie. Ale překvapilo mě využití klasických prostředků k tomu, aby se ve skutečnosti staly ještě děsivějšími. Kdo ví, co se skrývá v cukrové vatě, jahodových koláčích nebo vodních pistolkách. Čili je to tak ujetý, až je to fantastický. A jako správné béčko musí mít taky svoji průvodní píseň "Killer klowns" od The Dickies.

Mám doma plný kýbl těchhle kostiček. Takže když jsem se dozvěděl o tomhle filmu, neváhal jsem, a téměř okamžitě ho zhlédl. Pravda, amatérská videa na YouTube jsou legračnější, ale svým způsobem se mi splnilo dětské přání, že se ty LEGO jednou probudí k životu. Teď už si počkáme na to, že třeba Češi natočí podobnou variaci na stavebnici Merkur.