Daryl.Dixon

Ukázka toho, jak to dopadne, když se ekologičtí aktivisté, místo přenášení žabiček přes dálnici, snaží zachránit infikovanou opičku z laboratoře. Film působí značně úsporně a řada katastrofických scén by se dala natočit na vylidněném Václaváku ráno po Silvestru. Na komparzu rovněž ušetřili, protože na davy nakažených ve filmu moc nenarazíte. A co se vojáků týče, tak ty poznáte jen podle toho, že mají vojenskou uniformu, protože výcvik ani taktika tomu moc neodpovídá. Jinak ale celkem napínavá záležitost.

Milé děti, jestlipak víte, co to je: Má to červená očička, slintá to a cení při tom na vás zoubky, a ulicemi bloumá hlavně v noci? Ne není to upírek, ale váš tatínek. A nevrací se z hospůdky, ale od vaší maminky, kterou samou láskou spapinkal. A vy od něj pohádku na dobrou noc rozhodně nečekejte a raději ho střelte do hlavy dřív, než začne zjišťovat, co máte na srdci...doslova. Film má příběh, akci i napětí, takže celkem spokojenost.

Jejich maminka a zároveň sestra jednoho dne požádala jejich tatínka a zároveň dědečka, aby svým ratolestem poradil, jak na holky. Bylo to toho dne, kdy měli synáčkové své první stání a maminka je přistihla při vzájemném leštění bambusu. Tatínek si tedy vzal kluky za trnkový keř a tam jim stylem vidláka, odkojeného jupíkem, povídá : "Až jednó potkate takovó roštěnku, že vám z ňo slyna potééče, tak nemóžete hr na ňu. Nejprve ju musáte nadbíhat, potém ju k sebe přitáhnut a potém, když je z vás povolná, přefiknót jí móžete" (tohle je jen přibližný překlad, v originále to byla doslova "Haga grrrr, ugabda dulu tulu hagr drteg fikfik šuk"). Jenže jejich geny z nich udělaly degeny a tak si tatínkovy rady vysvětlili po svém. Ženským nenadbíhali, ale po lese je naháněli, ostnatým drátem si je přitáhli a pak je přefikli...sekerou, což bylo jediné, co smočili. Z jedné roštěnky tak udělali několik roštěnek, trochu karbanátků, prsíčka na grilu s americkými žebírky na medu a i na silný vývar pár kostí zbylo. Takový to byli trumbelíkové a zvlášť u Emmanuelle Chriqui to byla škoda.

Jak se mají v klidu množit a plodit mutantíky, když jim tam neustále zevlují protivní lidé z města. Oni při tom chtějí jen v klidu žít s přírodou, občas si uvařit nějaký dobrý žvanec jako Knedlo zelo Venco, Pepa se šesti, Tom na smetaně, či Lucy alá bažant. A co nesní, z toho udělají mňami hami marmeládu. Dokonce jako dobří hostitelé se chtějí s hosty podělit i o guláš z Lojzy, jenže Nina pro to nemá pochopení, také ještě aby žrala člověčinu, když je veganka, že. Navíc přibylo i trochu erotiky v podání jednoho skřeta, co zdrhl z filmu Pán prstenů, a co si venčí lachtana při sledování spoře oděné dívky na pláži, která vypadá o něco lépe, než jeho stará, protože je vyšší postavy a tak. No žárlivá scéna stojí za to, ale smiřování je k zblití, tak dobrou chuť, pokud právě obědváte. Parta nesympatických děcek tedy dostává na frak, ale naštěstí je tu sebevražedné komando, zastoupené drsným mariňákem, co si v rámci maskování napatlá na xicht medvědí lejno a jde do akce.

Námět sliboval rozhodně něco lepšího, a čekal jsem, že když se banda vrahů dostane do křížku se skřetím papouškem z koncentráku, tak se z toho vytěží víc. Jenže co je to za vrahy, když z pěti metrů netrefí poskakujícího Jóžina a to opakovaně, kdy v podstatě polovina filmu je o tom, jak jsou leví a druhá o tom, co všechno může takový kašpárek vydržet, když už se zadaří - zásah sekerou, nožem, průstřel, kůl skrz na skrz hrudníkem...Většinou ve filmech nevyhledávám chyby, ale tady mě vyloženě mlátily přes oči, jak kdybych byl nějaký hlemýžď - autobus neustále projíždí tu samou zatáčku, je vytlačován autem, které v jednom záběru na silnici vůbec není, a to na svodidla, která se objevují a mizí jak se jim zlíbí. Být to londýnská linka do Příčné ulice, tak to chápu, ale to je jiný příběh. Jo a Janet musela pěkně smrdět, když jí ten čokl vystopoval až k chatě, přestože se celou cestu vezla autem. Jedním slovem zklamání.

Parta dementů neustále povykuje, ječí a zmateně pobíhá po psychiatrické léčebně a celkově působí, že měli všichni společné rodiče, kteří byli současně i sourozenci. No a tuhle partičku třicetiletých puberťáků se snaží zabít trojice psychopatických "bratrů" (pohlavím si nikdy nejsem jistý), která objevila nový kulinářský zážitek ve fondue. Z prostředí se dalo vytěžit více, ale to by tam už dvacet let nesměla každé úterý a čtvrtek docházet uklízečka. Jinak z filmu plyne i ponaučení, že zahýbat se nemá, opět blbě zahnuli a jak dopadli. Na druhou stranu jsem jim ani trochu nefandil a chystal jsem se dát jednu hvězdičku, ale naštěstí to trochu zachránil happy end, takže nakonec za tři, ale spíše 50 %. Ve snímku se v hlavních rolích představili: Kikina Vylízaná, Trapačka Ujetá, sourozenci Blbka a Blb Dementní, Trapka Střelená, Dementka Uječená, Lezba Votravná a zbytek byl komparz bez hereckého nadání, stejně jako hlavní postavy - a umírat umí kdejaká labuť na jezeře.

Pohádka s hororovou atmosférou, nebo horor s pohádkovým námětem. V každém případě se jedná o jedinečným způsobem zpracovaný film, který vtáhne diváka do děje, a to i díky někdy až naturalisticky výjevům a Harapesově masce, kterou by hravě strčil do kapsy Jasonovu škrabošku a vylekal i ostříleného Freddyho Kruegera.

Dříve jsem nebýval takový fanda fantasy, takže když Pán prstenů přišel do kin, tak jsem to ani nezaregistroval a o J.R.R. Tolkienovi jsem věděl jen to, že byl. Poprvé jsem film viděl až v televizi a to jen začátek, takže když se mě kámoš ptal, kam až jsem to viděl, tak jsem mu řekl, že jen začátek, po scénu, kdy nějaký malý skřet skočil na povoz k nějakému dědovi. Pak mi dlouze vysvětlil, že to nebyl skřet ale hobit Frodo (včetně všech rozdílů a historie atd.), a tím dědou nebyl nikdo jiný než Gandalf Šedý. Celé jsem to pak viděl až za nějakou dobu na DVD a tím světem jsem byl okouzlen, hlavně jeho propracovaností, která působila tak reálně do nejmenších detailů.

Absolutně bez humoru, kdy ani feministky by nezašly takhle daleko ve snaze udělat z chlapů debily. Co mě mrzí nejvíc, že se do tohoto filmu propůjčily takové osobnosti jako Ondřej Vetchý nebo Josef Abrhám.

Dost lidí to tu označilo za blbinu, ale já se u toho bavil. Pokud někdo od parodie očekává intelektuální zážitek, tak nejspíše nebude tak inteligentní, jak se tváří. Duchařské filmy mám rád, i když tady nejvíce duchů vypustila Keisha pod peřinu. Marlon Wayans nezklamal, zvláště když předstíral, že se snaží vyřešit záhadu, co za zákeřného a podlého ducha může svým bobkem znesvětit urnu s popelem. Zhulená párty s duchem rovněž stála za to.