adaben

Nakonec tak napůl. Daří se napodobit skandinávské kriminálky, ale já bych na závěr potřeboval něco našeho, čím byly vždy naše detektivky zajímavé. A tak jsem doufal, že na konci tu druhou ženu zachrání někdo třetí, a vrah se  ve své důslednosti přece jen  přepočítá a zaskočena bude trochu i policie. Ve vilové čtvrti se vyskytne tajný milenec sestřičky, možná ten starší zubař z jejich ordinace, či ukrajinští dělníci nebo psi ze sousedství, kluci hrající fotbal ve věku jeho syna. Také bych čekal, když celé bylo vystavěno i jako souboj kriminalistky s vysmívajícím se vrahem, že jako epický vrchol seriálu bude jejich dialog ve vyšetřovací komoře, ne jeho smrt v sanitce na mostě. Takhle jsme se ani moc nedozvěděli o jeho motivech. Navíc poslední dva dialogy kriminalistů na mostě a při štípání dřeva úroveň seriálu shodily. A vůbec mne i trochu zaskočilo, když je autorem zkušený spisovatel, že se spokojil s jednoduchými replikami mezi policisty. A v reálu by to bylo asi taky jiné, když policie ví koho konkrétně hledá, zná i přibližně značku ukradeného auta, určitě by přece spustila na ostravských výpadovkách rozsáhlou akci, jakou dělají, když uteče nebezpečnější vězeň.

Dal bych o hvězdičku míň, ale potěšilo, že tam nebyl žádný patolog, vtipkující tým kriminalistů apod., ale zas po čase psychologický příběh. Herecky od P.Beretové, L.Vlasákové, i A.Mihulové, J.Vondráčka velmi zvládnuté. O paní Bohdalové nemluvě, v tomhle věku hrával snad jen František Kovařík a to už dostával pouze menší role roztržitých dědů, byť také nezapomenutelné role. Pouze mne trochu mrzely ty příliš časté a trochu přehnaně červené oči hereček. A jen na okraj, i po Mnichovu zůstali někteří Češi v sudetských městech žít a celou válku tak prožili jako říšští občané, byť zřejmě druhé kategorie. Například v Ústí tak podle historiků zůstalo v české čtvrti plno dělnických rodin, které nebyly vyhnány.

Pochvalu si zaslouží nápad zakomponovat do současného příběhu prvky a napětí americké grotesky a pantominy, a Polívkovou obojí zvládnuté.