trulda

Jedním slovem NAIVNÍ. Kolik asi lidí (včetně režiséra, dvojici scénaristů Klíma-Kroupa z toho nepodezřívám) si myslí, že to takhle chodí (a mluví) v bordelech a na policii???!!! Když například totálně rozčilený policajt-drsňák zahlásí:"jdu se vymočit", nebo politá štětka u baru jen suše pronese:"to je střevo"... Vrcholem všeho je pointa, ale to nechci spoilerovat. Mno, ale třeba se mýlím já a máme u nás nejslušnější šlapky a policajty na světě! Na druhou stranu mi herecké obsazení nepřijde zase až tak profláknuté. A hlavně - mohlo to být horší, mnooohem horší!

Souhlasím s golfistou, že na Kůstku jsem si musel nejprve "zvyknout", abych později zjistil, že ve dvojici s Boothem jsou perfektní pár, který vytahuje tento seriál hodně vysoko. Navíc i ostatní obsazení je velmi trefné a i přes občasné úkroky vedle (v některých epizodách) se i podle mě seriál neustále zlepšuje.

Mně teda Velké sedlo nesedlo... A to ani v dobách, kdy bylo vysíláno poprvé. Ano, Pavel Nový se na klaďáka Palyzu typově hodí, Jandákovi to jeho holkařství ještě jde s přimhouřeným okem věřit a exteriéry jsou opravdu krásné. Ale to je tak vše. Jana Krausová prostě hrát neumí, Vyskočil je totální slizoun a všudypřítomné soudružství a chlapáctví je strašně otravné. I na datum vzniku prostě průměr.

V původním znění si přidejte jednu *. Asi tak...

Pro mě hodně silné 3 ***. Ať jakkoliv tendenční, tak uvěřitelné. A akci, tu Harlin (skoro) vždycky uměl...

Poprvé viděno někdy v polovině 90.let v originálním znění. A věřte, že žádné titulky nebyly potřeba. Pro mě nejlepší Kubrickův film vůbec. Ještě dodnes mi stačí, když slyším slovo OSVÍCENÍ a běhá mi mráz po zádech...

Promiň Darrene, ale na větší počet hvězdiček to nevytáhl ani vpravdě geniální výkon Natalie Portman... Naprosto trefně to zachytil Isherwood.

Pokaždé se těším na nový český film. Bohužel téměř vždy bývám více či méně zklamán. Film Taková normální rodinka je příkladem té první varianty. První nemilé překvapení mě čekalo po zjištění, že kromě hlavních postav a názvu nemá film s původním (vynikajícím) seriálem vůbec nic společného. Laciné ukradení názvu a postav však nemůže zamaskovat slaboučký a bezduchý scénář. Obsazení „oblíbených“ herců jako Mádl, Holubová, Malkina a další je opět důkazem režisérské impotence a absence vlastního rukopisu. Navíc když tito herci nemají co hrát a jen na sebe kupí tu více, tu méně trapné scénky. Za celý film jsem se upřímně zasmál asi dvakrát, ale i tyto světlé chvilky byly absolutně zabity následným rádobydějem. Jedním z mála kladů filmu je fakt, že nám chtěl režisér asi upřímně věnovat klasickou českou komedii, kterých je dnes nedostatek. Snaha bez talentu je však zoufale málo… Mladý režisér jako by za každou cenu chtěl najít vlastní cestu, na což ale v tomto případě opravdu nemá. Navíc nevidím nic špatného přiznat si inspiraci u starších děl, resp. jejich tvůrců… Jde jen o to znát svoje limity. I přes nelichotivé hodnocení neztrácím naději a důvěru v české tvůrce a i nadále se budu tešit na domácí tvorbu. Už jen fakt, že u nás ročně vzniká 30 – 40 celovečerních filmů, z nichž 3 až 4 snesou přísné srovnání se současnou evropskou tvorbou, je téměř zázrak.

Nedávno jsem (opět) shlédl tento film, který jako jeden z mnoha nese označení „podle skutečné události“. Jako jeden z opravdu mála si ovšem toto tvrzení měrou vrchovatou obhájí. Režisérka Penny Marshall nám naservíruje opravdový příběh opravdového člověka, kterému nebylo dopřáno prožít svůj život tak, jako většině z nás. Přitom nám bez zbytečného hollywoodského sentimentu a filmových klišé dokáže, že i tak stál za to. Na herecký koncert Roberta De Nira, kterému velmi slušně sekunduje Robin Williams, hned tak nezapomenete. Pro mě je tento film důkazem, že i Hollywood má své poklady i v ne zrovna mainstreamové tvorbě (napadají mne také např. pozdější „Vykoupení z věznice Shawshank“ nebo „Pravidla moštárny“). Ať už se Vám film bude líbit nebo ne, rozhodně Vás donutí přemýšlet. A už proto stojí za shlédnutí…

Na takový film jsem dlouho čekal. O to větší a příjemnější překvapení se mi dostalo po zjištění, že za ním stojí mladý britský režisér Matthew Vaughn. Ten sice již svou prvotinou (Po krk v extázi) naznačil, že mu nechybí vlastní nápady a potřebný řemeslný um, málokdo však od něj čekal, že se s takovou chutí pustí na tak tenký led, jakým je kombinace fantasy, pohádky a komiksu. A podle mě je výsledek více než dobrý! Jistě, zarytí příznivci knihy Neila Gaimana mohou namítat, že film zdaleka nekopíruje předlohu, v tomto případě to však rozhodně není na škodu. Na rozdíl od knihy je totiž film určen mnohem širšímu spektru diváků. Vaughnovi se podařilo skloubit poutavé pohádkové vyprávění s akčními prvky a výborným britským humorem. To vše téměř geniálně drží pohromadě a tak mu můžeme odpustit i občas pomalejší tempo příběhu a zcela evidentně skromnější rozpočet, než by si býval přál. Na výběr herců má režisér taktéž šťastnou ruku a tak nelze než pochválit výkon Roberta De Nira, Michelle Pfeiffer, krásné Claire Danes, ale i mladého Charlieho Coxe, jehož přerod z naivního zamilovaného prosťáčka v sebevědomého mladého muže je jednou z vedlejších (ale velmi sympatických) dějových linek. Po shlédnutí Hvězdného prachu jsem měl prostě ten příjemný pocit, jaký jsem kdysi zažíval doma v předvánočním čase při sledování dnes již legendárních českých pohádek. Navíc mohu s čistým svědomím tento film doporučit své 10-tileté neteři, mému čerstvě zamilovanému kamarádovi a jeho přítelkyni, stejně tak jako mým lehce cynickým přátelům. A o to přece u takových filmů jde!