Mauric

Překvapivě stravitelné, a to obzvláště proto, že se málo mluví, nic se příliš nezepičňuje a děj se bez zbytečného vysvětlování žene vpřed. A prsa. Eeeeehm, chtěl jsem říci vizuální opulentnost. Na začátku filmu jsem propadl domněnce, že každá Egypťanka byla v té době bohyní plodnosti. Nezřízený product placement na push-up podprsenky bych si dal příště ve 3DD.

Ono se to bere vážně?! Unylé kostýmní drama střídá nudný horor s takovou lavinou klišé, že by z toho diváka nevyhrabala ani elitní horská jednotka. Rádoby cool Eintopf nebaví, nenadchne a ke konci si koleduje i o destiprocentní hodnocení.

Plot twist! aneb když si dá rande průměrná romantika s dokonalým piánem a navrch přihodí trochu toho mystična. Vše nám pak krásně vygraduje, a když se najde místo pro emocionálně silnou scénu, tak "musí" logika stranou. Navíc má film duši.

Scénář trapný, kvalita bojových scén klišovitá a bez nápadu, herci nuloví, děj nudný, režie neschopná a konverzace patetické. Vin Diesel si sice může uzatínat svůj biceps při třímání podivně krátkého obouručního meče jak chce, ale ani jeho původní vikingský zjev ani Michael Caine a ani ta krásná zrzavá slečna s milým přízvukem tomuto filmu nedokážou vykouzlit hvězdy navíc. Další tuctový film, jenž je postaven převážně na CGI. A navíc i v rámci tuctovek dosti podměrečný.

Dokonalý příklad situace, kdy režisér hodí své štěstí do záchodu ohavným rutinérstvím. Herecká sestava jedna báseň, dobře napsané postavy a situace, v soundtracku Eminem a příběh s hutným emocionálním podhoubím a filozofickým přesahem. Co si může režisér více přát? Fuqua začíná zostra, ale poté film kouskuje bez výraznějších emocí a látá dohromady bez ambicí na titul. Prostě aby to nějak šlo dohromady. Tfuj! Na čemž tragicky pramálo změní Gyllenhaalův skvostný herecký výkon. Mno, těžko se boxuje o oscary, když vám režisér hodí ručník do ringu.

Tak to byla síla. Z počáteční odlehčené komediální části kouzelně ztřeštěného děvčete se film plynule ponoří do tragických pasáží s emocionální hloubkou, jíž by celý Hollywood mohl závidět. Jediný záběr na roztřesenou bradu starého muže mi vhrkl slzy do očí. Až naivní, dětský pohled na svět ve střetu s nemilosrdnou a nespravedlivou realitou je hlavním tahounem filmu a společně s hudební stránkou, akčně-herními vsuvkami a kolikrát poetickými záběry na běžný život vám nedá vydechnout. Samotný fakt, že se režisérovi daří v jednu chvíli celý kinosál rozesmát a poté ho následně rozbrečet, přičemž to tímto stylem vést po celý film, je na potlesk ve stoje. [Chn, En sub, Peking]

Dokonalá sebeironie a politická nekorektnost je ve dvojce ještě umocněna a první půlhodinu se i pomocí různých úsměvných vsuvek a cameo zadělává na skvělou hudební komedii, kde se jednotlivé charaktery příběhu přebíjejí v tom, kdo vytáhne větší bizarnost. Avšak postupně to s přechodem k vážnějšímu tónu začíná ztrácet dech i nápady. Závěrečný weltmeister-battle dost zklamal a rychle zapadl do kategorie věcí, na něž si po závěrečných titulcích ne a ne vzpomenout. Škoda, velká škoda. PS: Anna Kendrick je překrásné děvče, ale někdy by mohla ten naprosto dokonalý make-up sundat. Mám ji radši bez něj. :))

Takhle si filmovou poezii nepředstavuji. Roztahování záběrů do epických šíří a frekvencí čínských přísloví na minutový dialog by se mělo užívat s mírou, ne jak to činí Wong Karwai. Neodbytný pocit samoúčelnosti pronásleduje každý druhý záběr a ona "vizuální opulentnost" má zjemňovat a umocňovat silná místa příběhu, nikoli přebírat hlavní roli a tím je tak trýznivě udusávat. Nemluvě o skocích v prostoru a čase, které míchají postavami a dialogy s pouze zkratkovitým vysvětlením, tudíž divák, jenž není obeznámen s historickým pozadím filmu, se kolikrát ocitá ve filmu jak hluchý pes na lovu.

Působivé, naturalistické, dobře zahrané (z většiny), avšak zejména v závěru sklouzávající k patetickému hollywoodu. Po většinu času se film tváří velice reálně a vzápětí mění šéfa tanku v Ramba, jehož míjí kulky obloukem, dokud se jeho kill count nepřehoupne přes první stovku. Panchartské intermezzo potěší.

Chápu, že je to natočené pro americké diváky, což zrovna není můj šálek čaje, ale takových snílků, jako je Jamie, potřebuje svět plný kamión. Je to sice přehnaně černobílé, zbytečně hrající na city a mnohdy až přílišně schématické, ale pokud to někomu změní život k lepšímu, tak skousnu i povícero dalších kvalitativních nedostatků. Po technické stránce: 65%, srdcem: 100%.