Askaneli

Příjemně zvrhlý film. Veškeré postavy by se daly označit za nejvyhledávanější artefakty expozice Muzea mentálních kuriozit. Jako u každé správné oplzlitky nechybí expresivní znázornění primárních i sekundárních ženských pohlavních znaků, krev cákající i odkapávající a několik vybraných ukázek z kouzelné mluvy bílého póvlu z nějaký totální texaský prdele. I přes slaběji provedené záběry bitky Hirsch vs. dva brávkovití vymahači, při které Hirsch mává s hlavou po úderu se zpožděním a kde kopance jdou vidětelně zcela mimo (bylo to tak evidentní, že jsem uvažoval, zda to není naschvál) je tento film stále vrcholnou záležitostí. Nakonec považuji za duležité zmínit největší exotiku celýho filmu, což je zcela neomylně žvanec z KFC použitý jako stunt cock. U nás jsem to ještě nezažil, takže se pravděpodobně bude jednat o nějakou, alespoň doufejme neškodnou, jižanskou obskuritku.

V jednom království v dávné budoucnosti, které bylo léta sužováno draky, žil byl princ Christian. Zdi jeho hradu nebyly nejmohutnější a pole nebyla nejúrodnější, ale poddaní žili v relativním klidu a pokoji. Občasné útoky zlých šupináčů a revolta v řadách plebsu však stále více ohrožovala stabilitu tohoto království. V časech nejhorších se ale objevil náčelník barbarů ze vzdálených stepí, jehož bojovníci ho nazývaly Van Zanem (ale byl to prostě plešatej McConaughey), který se prokázal jizvami (resp. si počáral kožu jakýmasi ornamentama) a trofejemi z bojů proti ještěrčí zhoubě. Náčelník barbarů navrhl plán, jak vyzrát na draky, a tak se i přes počáteční upejpání prince Ch. nakonec vydali do hlavního města bývalé slovutné říše lidí. Tam totiž v ulicích pokrytých popelem a čpících zmarem jest ukryt dračí netvor, jehož sémě drží celý jeho opvrženíhodný rod při životě. Tak tam dolítli (helikoptérem), pak tam chvílu trdlovali mezi troskama a nakonec při 33% ztrátách vodrouhli kurevsky přerostlýho lítacího varana (což byl jakože ten netvor, kterýho sem zmiňoval v minulý věte, chápeš?). Co k tomu více dodat? Když máte originální nápad, tak nejlepší cestou, jak ho zpracovat, je, zasadit tento nápad do rámce vyčpělé béčkoidní dějové linie s velmi okouzlující logikou neúspěšného absolventa fofrškoly. Jste-li však schopni oprostit se od svazujících pout konvenčního uvažování, je docela možné, že si tento film docela užijete.

Tento seriál je nutno pojmout jako sváteční nedělní dlabanec o dvou chodech - napřed je nutno spolykat smysly otupující emocionální vejvar s vyčpelým moralizováním jako zásmažkou, aby se strávník dostal k hlavnímu chodu, který představuje honba za pomstou jedné nadurděné bloncky a její zábavné suity. Některé postavy nejsou úplně vylízané a našel bych i ty vyloženě zajímavé (například ten vychrtlej bisex je nadmíru vtipný a naprosto úchvatná je zlá královna vládnoucí pozlátkovému království s mrtvolným úsměvem), navíc je jejich počet pravidelně regulován (v několika případech se jedná o docela spektakulární podívanou - viz variace na žábu v mixéru v podání jednoho šovinistickýho frantíka), což rozhodně zvyšuje dynamiku děje, sem tam se objeví zajímavý zvrat a celkové pojetí cesty za pomstou mi přijde docela originální, výsledný dojem je však tažen dolů romantizujícím telenovelistickým balastem (repetitivní série zklamávání a následného odpouštění, citová rozervanost snad každé postavy a vyhrocování vyhrocených hrotek) a růzými bizarními dějovými oklikami oscilujímimi na hraně logičnosti a únosnosti (speciálně v druhé sérii). Jako obvykle je nejvíc vysírajícím faktorem neustále propagovaná morálně uvědomělá chudina, představovaná v tomto případě hospodským klanem (kladně hodnotím průběžné snižování jejich početního stavu s ohledem na jejich vysokou reprodukční schopnost), která je poslední dobou v podobných seriálech typická jako řízek na chlebu a která má zapotřebí kolem sebe neustále trousit principy zasadovosti, čestnosti a podobně, ve finále se však jedná o nemlich ty stejný sráče jako jsou jejich úhlavní třídní nepřátelé, kteří jsou se zmíněnou dělnickou třídou dáváni neustále do kontrastu.

Neuvěřitelně stupidní, avšak spektakulární podívaná. Ty vole, dyť ten přerostlej čolek chrlil modrej oheň přerostlýmu hovniválovi rovnou do chřtánu. Megahovnivál sežral jaderný reaktor a pak jen tak z plezíru vypouštěl EMP. Yankee Doodle dandyové z americký armády se vlastně zmohli jenom na to, že zmateně pobíhali kolem, vymýšleli co nejdebilnější postup a v závěru nasvítili finální potyčku v ulicích San Franciska. Nepotřebovali na to nic víc, než jen větší část tichomořské flotily a půlku stavu mechanizované pěchoty. Všechny filmové postavy se u toho navíc tvářily tak vážně, že jsem si až říkal, jestli tady nejsem za mentála náhodou já. Jindy zábavná tupost tohoto filmu mi přijde odpudivá pravděpodobně jen díky tomu, že mám neodbytný niterný pocit, jako by to všechno mysleli tvůrci vážně, byť reálně takovou možnost zavrhuji, protože to už by byla fakt síla. Ale až se na to za pár let kouknu znova, možná si to i užiju.

Zdá-li se Vám řecká mytologie (a vlastně nejen řecká) příliš vágní a máte-li malou tvůrčí fantazii, zato velkou sebedůvěru, stále ještě existuje šance, že Vás a Vaše tři retardované kumpány vezmou jako scénáristy k nějaké pompézní audiovizuální komerční sračce. Nejinteligentnějším krokem tvůrců se nakonec jeví jakákoliv absence krve a nahoty, což může docela slušně stáhnout věkové omezení dolů, není proto třeba nechávat svůj prepubertální potěr doma. Jinou věcí samozřejmě je, nakolik taková blitka ovlivní duševní růst daného nedospělce. Potáceje se na hraně mezi jednou hvězdou a odpadem, nabízí film tento unikátní příběh: zlej král s neukojitelnými imperiálními ambicemi dobyje město svýho souseda. Manželce zlýho krále se to nelíbí, tak se nechá zbouchnout nějakou pochybnou entitou (vizualizace ve filmu připomínala epileptický záchvat) a vyplcne budoucího bijce, kterej se má jmenovat Herkules, ale všichni mu říkaj nějak od A (mrkněte na wikipedii). Z A se stane urostlá oteklá blondýna, která si užívá pravidelné depilace exponovaných částí trupu a končentin, samozřejmě s ponecháním decentního sestřihu porostu na svém mongoloidním ksichtu. Tato blondýna se zamiluje do jiné blondýny, která však má dělat manželku áčkova staršího nevlastního bratra. Áčko a bloncka chtějí vzít roha, to však nevyjde. Áčko pošlou na bojovou misi do zámoří, ten však slíbí, že se vrátí. Mise se nevydaří a A skončí jako bojový votrok. Pak si chvilku hraje na Russela Crowa po celým středomoří. Samozřejmě si vybojuje svobodu. Samozřejmě se vrátí do Řecka a rozjede to v guerillovém stylu. Samozřejmě ho chytnou. Ho zbičujou a zabijou nějakýho geronta, kterej mu kdysi dělal chůvu. To ho nasere a zahraje si na Samsona. Pokračuje v partyzánštině. Pak v čele lůzy a dezertérů táhne na hlavní město. Nakonec stane s partou poskoků před královským palácem, kde se nechá takticky obklíčit, pravděpodobně dle logiky "jsou před námi i za námi a nalevo i napravo od nás. Teď už nám neutečou". Je to pěkně popiči, tak se obrátí s prosíkem k nebesům a jeho entitický fotr se teda smiluje a nabije mu meč bleskem. Nekecám. Chvíli tam s tím mává. Nepřátelské řady se rozpadnou jako divákova víra ve slušnou zápletku. Pak si dojde pro zlého krále. Do toho se vmíchá všetečnej nevlastní starší bratr, kterej má za rukojmí výše zmíněnou bloncku, kterou si měl brát a kterou Herkules miluje. Nezabije ji, pokud Herkules nezabije zlýho krále. Bloncka dostane sebedestruční náladu a kudlou, kterou jí Herkulův nevlastní bratr drží pod klíční kostí (!!!) se propíchne, čímž propíchne i nevlastního Herkulova bratra. Fakt, nekecám. Herkules pak zabije zlýho krále. Povalí ho na zem, ale nepoužije meč, který používal během bitky, ale zapíchne ho jakýmsi pižlátkem, co vytáhl z boty. Asi mi něco uteklo, ale znova na to čumět nebudu. Bloncka ten vlastňák přežije a uzná za vhodné se reprodukovat, takže nakonec se naskytne pohled na šťastnou blonďatou rodinku. Konec, titulky, rychlé odběhnutí na balkón nadýchat se čerstvého vzduchu. Skvělý večer. Poznámka: shrnutí obsahu dle Bontonfilmu (viz Obsah) dostává po shlédnutí filmu zcela nový odstín ironie.

Pro české prostředí bych zvolil název "Fofrškola na výletě". Postavy se dělí do dvou skupin - v první jsou idioti, druhá je tvořena těmi, co se jako idioti chovají. Seriál je celkově poplatný konzumentům s nižšími volními schopnostmi, což je docela škoda, neboť samotný nápad není vyloženě špatný. Nicméně je pochopitelné, že pro diváka neznalého podobných témat, navíc s chudší duševní výbavou, může každý díl představovat pravidelnou idávku intelektuálních stimulů, masírujících atrofující cerebrální cortex, a vytvářejících tak dojem, že sledují něco duchaplného, kvalitního, nebo, jak jsem se dozvěděl z komentářů, srovnatelného s jedním velmi specifickým produktem světové literatury. Doplňující komentář: Po shlédnutí první řady musím připustit, že jsem tento seriál podcenil. Postavy se sice i nadále chovají jak s těžkou mentální indispozicí a scénáristé náhodně generují krizové situace, došlo však k několika překvapivě překvapivým zvratům. Nepředpokládám, že by můj zájem přežil druhou sérii, leč bych zde rád poznamenal, že tohle je naposledy, co jsem udílel hvězdy seriálu ještě před tím, než jsem jej viděl celý nebo než jsem se rozhodl jej nadále nesledovat. Předpokládám, že se tohle poučení bude vztahovat i na psaní komentářů. Celá první řada se i přesto sotva vytahuje na tři hvězdy, původní hodnocení bylo pořešeno jednou hvězdou.

Tento film je doslova těhotný mnohými zajímavými zjištěními, jako například, že v antice měli lidé hodně špatnou srážlivost krve a/nebo se pořed bojem masově sjížděli Heparinem (asi takhle - chlápek si při manikůře zastříhne kůžičku a vohodí celý okolí chvístancem krve, čili si zkuste představit, jak to vypadá, když ho někdo v bitevní vřavě polechtá kudlou), a je jedinečný hned v několika ohledech - Lena Heady vyjímečně neukáže kozy, naopak Eva Green ano (ještěže jsem měl s sebou džber s kolou, jinak bych se mohutným a naprosto neregulovatelným slintáním zcela dehydroval) a kapesní útok jízdy v námořní bitvě, což spolu s hromadou zpomalených záběrů, megalomanským přeprcáním v podstatě všeho, co přeprcat šlo (od břišních svalů řeckých bijců, přes architekturu starodávných měst až po přírodní výjevy), okázalých náhledů, které z bídného exnutí vytvořily epický výjev vhodný pro zarámování do haly nadnárodní korporace, a ladně pojaté anihilace, kde je smrt rozsévána téměř baletími kroky, naplňuje takřka do posledního parametru mou představu filmové kalokagathie, kterýmžto prohlášením bych rád ukončil tento komentář jednou větou (respektive souvětím, decentně rozvitým, s láskou napsaným).

Navždy nechť zůstane nezodpovězena otázka "Jak je možné, že někdo dokáže zmrvit film, od kterého se již a priori očekává, že bude béčkovým akčňákem?". Už v momentě, kdy jsem zahlédl plakát se známým zjizveným ksichtem a autobiograficky laděným názvem, odkazujícím na povinnou literaturu, jsem očekával sofistikovaný snímek se společenskokritickým příběhem nabízejícím komplexní pojetí náročné socializace výsledku jednoho pochybného experimentu v ideáltypu venkovské komunity. Nebo zábavnou rubačku s nemrtvým Puzzlemanem. Spíš asi to druhé. Nakonec jsem ale dostal nudnou žvejku, která jakoby vypadla z nějakého filmového generátoru. Stačí zadat několik parametrů a mašina vyflusne prefabrikovaný šablonovitý sranec, který je akorát tak dobrý, aby ho člověk zvládl celý dohledět. Celý film byl ve všech ohledem prostě průměrný. Dokonce průměrně průměrný. Tedy kromě vyloženě podprůměrného scénáře (v rámci vlastní filmové skupiny!). A poznámka nakonec - jasně, máme tu anděle a démony a tak, ale nemohli by si už konečně v jednadvacátém století pořídit palné zbraně? Je krásný mít skládací sekyrku ruční práce dělanou na míru, ale vzhledem k odhadované nosnoti chrličského zordu by byl takový dvacetimilimetrový rotační kanón klidně použitelný, kurevsky efektivní a vypadalo by to taky docela dobře.

Tak nějak jsem netušil, že již byla zahájena sériová výroba terminátorů. Naštěstí žiji v zemi, která se hrdě a otevřeně hlásí k prosazování demokratických principů, jinak by výše zmíněný artikl představoval zcela zásadní část importu. Ale jinak pohoda! Tento sníměk totiž obnažuje zcela evidentní prorůstání provazotvorecké lobby do vyšších politických sfér, neboť je nabíledni, že ke zdolávání nebetyčných srázů v gravitačním směru stačí pouze správná délka rozběhu před konečným plachtěním do neznáma.

Docela mě sere, jak jsou názory na tento film vyhrocený. Kdyby jich nebylo, tak jsem to lejno nemusel vidět celý. Sto třicet minut, ty vole. Připadal jsem si totiž jako poslední z obyvatel zapadlé vesnice, kam přijelo spolu s cirkusem muzeum lidských anomálií, kterej ty zrůdy ještě neviděl. Napůl jsem se toho děsil, napůl mě to rajcovalo. Nakonec jsem to teda zapnul a jediná opravdu zrůdná věc byla stopáž filmu. Zbytek bylo klasický duševní žrádlo pro majořitní českou populaci. Nudné, banální a vyčpělé, ale za to levné a v prasečích dávkách. Servíruje se zásadné v korytech a přímo pod rypák, aby odpadly případné problémy spojené s jemnými motorickými pohyby nutnými pro zdárnou manipulaci s příborem. Vsadím se o výstřel vzduchovky do koulí, že televizní premiéra proběhne na Šlágr TV. Jedinej problém může být sestavení případnýho soundtracku pro nezbytnou inzerci v dolní části obrazovky, neboť ty dva hudebních motivy, naroubovaný na všechny situace, a další dvě prastarý hitovky, který ve filmu zazní, by nezaplnily ani 8-track.