DrifterSoul

Velice humanistické.  Nadsázka. Lidská komedie i drama. Oslava italského temperamentu, krajiny a těch jejich půvabných městeček. Připomínka, že nelze nikdy lidi házet do stejného pytle - i nepřítel se může (někde a někdy) chovat kulturně a lidsky.  A dalo by se pokračovat dál a dál ve výčtu impresí, které tenhle filmeček vyvolává. Film, který je jen zdánlivě pouhou zábavnou podívanou. Protože přes svou většinou humornou  formu mluví inteligentně o vážných věcech a neklouže po povrchu - jak je naopak zvykem u většiny současných veseloher/komedií.

Typicky Allenovský kus, plný inteligentního humoru a filosofických úvah. Ale přece jen, už to není to, co to kdysi bývalo. Jaksi vše klouže po povrchu.  A sebestředné chování Stanleyho (Colin Firth) chvílemi docela znechucuje. Přesto lze stále doporučit všem, kteří měli/mají rádi W.A. a jeho brilantní kousky jako např. Annie Hall, Match Point, Scoop anebo Vicky Cristina Barcelona.

Velmi přesvědčivě, profesionálně natočeno. Hluboce lidské. A taky děsivé, že....

Film má dvě roviny.  První okázale viditelnou: dospívání krásné holky, chladně kalkulující, která objevila dříve netušené obzory a svůj atraktivní potenciál spojující příjemné s užitečným. Druhá rovina, více ukrytá, je mnohem významnější: obraz dobře situované rodiny, kde rodiče, soustředění na sebe, nemají představu, co jejich děti citově potřebují, prožívají a dělají. Je to obraz doby, zrcadlo dnešní blahobytné civilizace a  degradace rodinných vztahů. Na základě této (skryté, ale zásadní roviny) lze snadněji pochopit, proč Isabelle jedná tak jak jedná a tak trochu jí prominout a sympatizovat s ní. Není úplně z kamene, jak dokládají některé scény. Často balancuje mezi cynismem i citem. Chce se  vymanit z osamění, touží podvědomě po dotycích a něze. Jen si k tomu naneštěstí zvolila tu nesprávnou cestu. Určitě bychom jí drželi palce, aby nedošla až na její samý konec - kdyby snad François Ozon někdy natočil nějaké pokračování....

Ano, extrémní romantika, nepravděpodobný sladký kitsch - řekl by někdo.  A já snad i tak trochu souhlasím. Ale zároveň dodávám, že takový film vidět je občas třeba. Neboť se na nás dnes ženou ze všech obrazovek či filmových pláten převážně cynické a brutální kusy, plné násilí. Nemluvě o  hrůzách po světě, které útočí na všech zpravodajských kanálech. A proto je dobře připomenout si při koukání na tento smutný, křehký film, který neustále vhání slzy do očí, že naše srdce ještě úplně neokorala, že máme v sobě city, dávku empatie, něhy a lásky k druhým... Proto zejména ty mé 4*.

Škoda, že tenhle film, kde účinkuje i několik v CZ známých herců, nebyl u nás dosud uveden. Děj úvodní části zobrazuje vehnání mladých německých kluků, (toužících svobodně žít a poznávat první lásky), do válečných jatek, je velmi silný a dnes bohužel aktuální, že.  V jeho tragických peripetiích je síla první poloviny filmu odehrávající se v roce 1944. Tato je odlehčena několika scénami prvních erotických zážitků jednoho z party kluků. Zbývající děj filmu se odehrává až po osvobození městečka Američany.  Ač sice stále dramatická, postrádá druhá část předchozí náboj univerzálního střetu mezi jednotlivcem a brutálním režimem, ženoucím své občany proti jejich vůli na smrt ve jménu zvrácených diktátorských ideí. Přesto dávám 4*. (Viděno pouze na ORF2 v německém originále).

Konečně zas jeden oduševnělý snímek o životě, tak jak opravdu funguje.  Smutně krásný příběh setkání dvou osamělých bytostí, které přes odlišnost kultur spojilo vzájemné porozumění a křehká láska.  Víc takových filmů v záplavě dnešní přihlouplé komerce....

Poněkud nasládlé a "černobílé" zpracování klasické látky. Přesto se na to dalo koukat už pro ty historické paralely a propašované ideály dobra.  No a zároveň opětovnou připomínku, že nic se v historii lidstva tak moc mentálně nezměnilo.

Klasický špionážní thriller. Z doby, kdy byla kinematografie orientovaná na podstatu příběhu, nikoliv na povrchní efekty a vizuálně-technickou dokonalost. Z doby, kdy představitelé hlavních rolí byli ještě správní, drsní herci jako Lino Ventura, hrající úsporně, bez přehnaných efektů, brutality a exhibicionismu - ale o to přesvědčivěji.

Nádherná oslava knih... Ty dobré dají člověku daleko více než sebelepší film. (Sorry, zde, na tomto webu :-). Neodplynou, zůstanou. A na druhé straně -  zdrcující zobrazení lidí ubohých, hrabivých, závistivých, nemajících jakýkoliv vnitřní rozměr. Takoví jsou bohužel k nalezení na všech geografických souřadnicích a v jakékoliv době, že. BTW: moje poklona za komentáře "Malarkey/XII.20" a "Pítrs85/X.18".