Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Animovaný
  • Dokumentárny

Recenzie (3 956)

plagát

Gran Torino (2008) 

Clint Eastwood zraje jako víno. Je to až neuvěřitelné, jak se z herce vystupujícího nejčastěji jako charismatický a drsný (Harry) stal vynikající režisér, který každým svým novým filmem dává na frak mnoha mladším režisérům. Clint Eastwood je jedna z největších osobností amerického filmu posledních let. Gran Torino je jeho nové dílo a lze pouze říct, zase lepší. nevím, jak to Clint dělá, ale i z pro mě nezajímavého nebo ohraného tématu dokáže udělat zajímavý a jednoduchý film, který osloví a zaujme. Gran Torino je přesně takové. Jednoduché, ale promyšlené do detailu. Jedinou slabinu tohoto filmu je, že mě nedokázal především v závěru více emočně zasáhnout a "dostat", protože jde o vybroušený diamant plný amerického patriotismu a rasismu, který plynule přechází do úplně jiných a nečekaných rovin... Povinnost.

plagát

Uvězněni v čase (2007) 

Cestování v čase. Jak zajímavá a problematická látka zároveň. Tentokrát je uchopena na první pohled nevinně, ale po 88 minutách budete mít jiný názor. Celkový vzhled "levného filmu" se nedá jen tak smazat, ale snaha tu je natolik patrná, že nejen ta pěkná nahá dívka v lese vás přesvědčí, aby jste se dávali dál. Časové paradoxy jsou problematické a dost záleží, jak k tomu autoři a divák přistoupí. Osobně jsem Vigalondovi povolil vše a nebyl jsme zklamán. Přesto jde o průměrný film, který vám v jistou chvíli bude naprosto jasný a ztratí kouzlo, ale do té doby buduje velmi slušnou atmosféru na velmi malém prostoru.

plagát

Vampire Hunter D (2000) 

Anime má své kouzlo a tématika upírů, kouzel a podivných bytostí je ideálním místem pro obrazové orgie plné nápadů a temných obrazů. Vampire Hunter D:Bloodlust využívá všech těchto předností, ale bohužel je nedokáže udržet na celých 103 minut pro vytvoření dokonalé iluze. Jednoduchá dějová linie, která je podpořena výbornou akcí a krásnou animací. Možná je škoda, že se toho divák neznalý ostatních dílů/komiksů/apod nedozví tolik, kolik by chtěl, ale určitě si základní představu odnese. Pro příště snad jedině méně hluchých a pomalých míst, které po skvělém a stylovém rozjezdu brzdí film a neprávem ho odsuzují k "nedokonalosti".

plagát

Wrestler (2008) 

Překvapení i zklamání v jednom. Nešlo očekávat, že Darren Aronofsky naváže na geniální Requiem za sen a snovou Fontánu tak, jak bych si přál. Přesto jsme potěšen. Téma wrestlingu, který občas sleduji a využití životního příběhu Mickeyho Rourkea, působí v Darrenových rukou sebevědomě a smysluplně. Nejde o žádnou vizuální nádheru ani o rytmicky stříhaný film s geniálním hlavním motivem, ale o film o muži a jeho cestě a smyslu životu. Mickey Rourke si zde opět prožívá svoji filmovou kariéru, ale tentokrát jako wrestler, který se dostal z vrcholu na samé dno a chce opět být tam nahoře na provazech a skákat na nemohoucího soupeře v ringu....a slyšet ten dav.... Tahle cesta je velmi osobní, velmi civilní a získá si vás. Rourke totiž předvádí zase po pár letech výkon, který si někteří pamětníci pamatují z jeho začátku ve filmové branži. Velmi se mi líbilo, jaké kamerové úhly a pohledy nechal režisér zabírat. Když vidíme prvních pár minut hlavní postavu z pohledu nad jeho hlavou a sledujeme jeho cestu, dává nám to pocit, že vidíme to co on. Tyto vizuální drobnosti dávají divákovi velmi příjemný pocit osobního a přitom komorního dramatu, který se svým způsobem netýká jen hlavní postavy, ale každého člověka, který někdy byl v jakékoliv záři reflektorů. A snad jako malá třešnička na závěr nelze opomenout Marisu Tomei, která mi poprvé dokázala, že je pěkná ženská a tělo nemá jen "jako věšák na oblečení drahých značek". Velmi kvalitní a příjemný film, který sebou nese zamyšlení nad životem i životní kariérou.

plagát

Valčík s Bašírom (2008) 

Dokáže být animovaný snímek lepší než jeho hraná varianta? Valčík ukazuje, že ano. Z animace nikdo nedostal tolik emocí a působivých obrazů, jako právě Ari Folman, který "dokumentu" o masakru palestinských uprchlíků dal nezaměnitelnou tvář. Vedle krásného obrazu se neztrácí ani hudba, která je velmi příjemná a klasika v podobně laděném filmu potěší a překvapí svoji "nadčasovostí". Animace nejen, že "zjemňuje" dané téma a člověk si říká "je to jen kreslené..." působí skvěle a s jakousi nostalgií se postupně blíží k pointě celé cesty za vzpomínáním. Filmu, je určitě vynikající, ale nemohu říct geniální. Přestože je forma vypracovaná do posledního detailu, některé okamžiky a slabší místa, při kterých jsem pouze a jen čekal a čekal až postavy zopakují stokrát řečené a půjdeme dál, prostě na celkovém výsledku ubírají. Konec je jinak velmi působivý a syrový a dává rychle zapomenout na barvičky, které předtím představovaly krev, mrtvé a zničené domy.... ale ty emoce zůstávají.

plagát

Korytnačky ninja (1990) 

V kině jako dítě jsem z toho byl více vyřízený, než z čehokoliv, co vidím dnes. Bohužel ty časy jsou pryč stejně jako moje naivní představa o tom, že Leonardo je prostě nejlepší, každého rozseká a jednou budu jako on :( Nesplnilo se to, ale nejsem kvůli tomu zas tak smutný, protože být zelená lidská želva s meči a povídat si s divnou velkou krysou by asi nebyl život, který bych dneska chtěl :-)

plagát

Caligula - vláda šílence (2004) (TV film) 

Velmi zdařilý dokument, který představuje Caligulu především pomocí dobových pramenů a kreseb. dokument pak vypadá velmi autenticky a umělecký nádech se k tématu hodí. Možná teď někdo pochopí, proč Caligula od Tinto Brasse byl tolik zaplněn erotikou, prostě to tak muselo být:). Šikovně jsou zobrazení také předchůdce Caliguly a Caligulův otec, kteří společně dotváří komplexní pohled na dobový Řím a vztahy mezi důležitými postavami z vládcova okolí.

plagát

Liga spravedlivých: Nová hranice (2008) 

DC Comics představují svoji Ligu spravedlivých (Justice League). Předsatvení je to krásné, protože všechny staré známé i méně známé postavy se setkávají v dokonalé retro atmosféře let dávno minulých, kdy ještě létal Superman neotravován dálkově naváděnými raketami s dálkovým ovládáním a Batman nejezdil v Lamborghini... :) Hups, tak zpět k filmu...let dávno minulých, kdy ještě každý američan hledal náznaky komunismu u svých sousedů a v televizi sledoval nejnovější nabídky na vlastní atomový kryt. Tato doba je výjimečná nejen atmosférou, oblečením a technikou, ale celkovým zapadnutím všech hrdinů do škatulky "něco jako komunista/nepřítel". Prakticky celý příběh je na tomto postaven a je to jedině dobře, protože v závěru vám alespoň slavný hlas Kennedyho nažene mráz po zádech. Celkově mě zaujala Liga spravedlivých svými emocemi a jemně klišé příběhem. Takže jak to je? Kdo zná Supermana a Batmana možná bude zaskočen počtem jemu neznámých hrdinů, ale také vrcholně potěšen atmosférou a docela velkým počtem akce. Abych nezapomněl, superhrdinové mají skvělé hlasy, což je zásluha výborného dabování postav v originále, kde se neztratí Kyle MacLachlan jako Superman, Lucy "Xena" Lawless nebo třeba Neil Patrick Harris jako Flash.

plagát

Resident Evil: Rozklad (2008) 

Tohle je film pro ty, kteří oslavují především první dva filmy o Resident Evilu. Konečně pořádná porce zombíků, konečně přiblížení ke hře v něčem jiném, než názvu. Nejsem největší fanoušek ani extra velký milovník této hry, ale plus mínus vím, o co tam jde a kdo je kdo, proto pro mě tato animovaná varianta byla tou hře nejpodobnější. I když se mi poslední díl série RE velmi líbil, tohle jde na všechno trochu jinak. Atmosféra připomínající hru a poměrně hodně akce drží snímek ve velmi příjemných průměrných vodách: Ty by možná dokázal překročit, ale hodně jednoduchý příběh se umělou snahou se vším zamotat je až moc jednoduchý. Akční sekvence mají spád a jsou chvílemi velmi dobře udělané (akční ostření a rychlá kamera), avšak některé souboje jsou dost podivně a primitivně vyústěné ... Fanoušci hry budou potěšeni a filmoví fanoušci se budou chvílemi jen těžko vzpamatovávat, jak je tento RE rozdílný oproti "jejich" sérii.

plagát

Gallipoli (1981) 

Válečný film, který je spíše filmem o cestě dvou mužů do války. Mark Lee a Mel Gibson předvádí výborné výkony na své cestě, kdy jeden přesvědčený sportovec chce být vojákem a bojovat za svou vlast a druhý, který o tom nechce ani slyšet. Jejich cesty se brzy rozejdou, ale přesto k sobe zase najdou cestu, aniž by možná oba chtěli. Vedle skvělé režie a herců mě překvapila ještě hudba. Nemyslím teď nádherný hlavní motiv, ale využití skladby Oxygene od Jean-M Jarreho. Je to krásná skladba a ve filmu je využita tuším třikrát na skvělých místech, do kterých až překvapivě dobře zapadá. Peter Weir natočil skvělý film o dvou mužích a válce, do které jdou. Dva různé charaktery a jedna láska ke sportu.