Axident

Velmi zvláštní, netradiční animák, který, jak divák rychle zjistí, skutečně není ani trochu pro děti. Poměrně brutalitní záležitost, která mě velmi bavila a nehraje si na nic víc, než je. Díky Livingdead za titulky.

Druhou polovinu filmu jsem se celkem i bavil, lhal bych, že ne, ačkoliv ona zábava stojí, navzdory hvězdné sestavě, téměř výhradně na vyšumělém kabaretníkovi Polívkovi, který si svůj part s bravurou vychutnal. Celkově ovšem "U mě dobrý" jen utvrdilo můj s každým filmem sílící dojem, že se mi míň a míň zamlouvá směr, kterým Hřebejkova tvorba míří a je to škoda.

Dávám tři a půl - v první polovině až dvou třetinách velmi sympaticky obyčejný, uvěřitelný, až banální horůrek, s neznámými herci a krásným mancheterským přízvukem! Milé překvapení, kterak z mála až ničeho udělat moc (výborná práce s napětím, jednoduchými filmařskými prostředky docílená velmi uvěřitelná tísnivost a dramatičnost), které, bohužel, ke konci začne víc a víc ztrácet na uvěřitelnosti a rejža ztrácí víc a víc soudnost, čímž se zvýrazňuje nevysvětlenost a nesmyslnost celé zápletky. Ale i tak velmi dobře koukatelná věc!

Válečné filmy nemusím a Toma Cruise též přijímám poněkud rozpačitě, plus celkem vlažné recenze = očekávání jsem od Valkýry velká neměl. A byl jsem tudíž mile překvapen. Překvapivě komorní pojetí a překvapivě vypjatý a důsledný Cruisův výkon dali dohromady film, který si zaslouží pozornost. Největší slabinu bych viděl v naprosto nedostatečném spádu zkraje filmu, který nenadchne, vleče se to vleče, ale ve finále je tahle výtka zametena pod koberec. Škoda, že divák, fandící Stauffenbergovi, co může, od začátku ví, vzhledem k historii, že jeho tužby nebudou naplněny. U mě slušný! (Vynikající Bill Nighy jako Olbricht!!)

Hodně nesourodá dvojka nikterak typických nájemných zabijáku v příběhu, který je v první půlce dost rozvláčný. Nikdo z ústřední trojky nepotřebuje dokazovat, že je skvělý herec - Brendan Gleeson je až roztomilý, na Farrellovo pojetí značně excentrického Raye je třeba si ovšem zvyknout a Fiennes je samozřejmě bezchybný jako vždy. Výsledný dojem: velmi silné a dojemné. U mě pět, ač pár rádoby vtipných konverzací především s liliputánem, bych klidně oželel.

Téma sice nijak originální, o to věčnější. Bylo velice příjemné vidět schopného Pavla Lišku v roli, kde nehraje debílka a role mu velmi sluší. Bydžovská strhující, atmosféra mrazivě, vidlákovsky autentická (ti, kteří zde hořekují, jaká je to karikatura, nemají pravdu - je to zhuštěné, ale takhle to je, nebo alespoň bylo) - u mě spokojenost a respekt Bohdanu Slámovi!

Cassel je sugestivní, až to nahání hrůzu, celé to působí až dokumentární, evropskou autentičností a syrovostí, která je tak jiná, než ta pozérsky hollywoodská či hrůzně brutalitní jihoamerická, ale o to působivější. Paříž jako by Praze v některých lokacích z oka vypadla, exteriéry a kostýmy jsou vůbec působivé a dokonale dobové. Dotažené, jako vše ostatní. Depardie mě po letech v roli obtloustlého, lokálního bosse příjmeně zaujal, místy jsem byl i vtažen, div že nehty jsem si nekousal, ale na konci jsem se nemohl zbavit dojmu, že něco tomu chybělo a ta dokumentární civilnost byla až nudná...

Z kraje pokračování se z cynického a sarkastického Mesrine definitivně stává egocentrický, nikoliv však bezcitný narcis, posedlý vlastní reputací Robina Hooda, který má jasno v tom, že lépe než prací přijdete k penězům tam, kde jich mají dostatek - v bance. Mnohdy je karikaturou sebe sama, klaun v manéži, čímž bohužel pro mě ztratil podstatnou část sympatií. Naštěstí, klauniáda v druhé polovině zmizí na účet ostatních části Mesrinova charalteru a snaze o hlubší profil. Pupkatý Cassel je v rámci role bezchybný, výprava dokonalá, ale očekávání "dvojka bude podstatně lepší" se alespoň u mě nijak zvlášť nenaplnila... Ano, závěrečná akce je poutavá a nemilosrdná, ale navzdory nemálo přestřelkám, útěkům a bonmotům se to opět vleče autobiograficky dokumentárním tempem a něco tomu chybí...

Milý, příjemný Woody, v němž dostanete dostatečnou porci lidských příběhů, poctivých výkonů a pak to skončí a můžete si zase jít po svých - jako v životě... Jak tady píše kleopatra, spíše než klasický Allen to zavání Almodóvarem, ale možná to je díky těm španělským reáliím. Španělské hádky Bardema a Cruz byly velmi pěknou ukázkou temperamentu, který není vlastní v této podobě všem národům :o)

Zatím jsem viděl první díl v dabingu na ČT2, což pro mě byla bolestná zkušenost, jak mám rád rodný jazyk, opět jsem se přesvědčil, že seriály v dabingu opravdu ne a nemusím! U mě to dokáže dabing sestřelit o 50% i víc, kvůli čemuž mě první díl spíše rozezlil, než zaujal. Další díly už jsem se pro jistotu podíval v originále s titulky (během týdne) a to je jiná káva - líbí! Někde kolem dvacátého jsem se sice už začal nudit, ale suma sumárum velmi důstojná, konverzační věc!