waits

"Ale, to je veliká krása! To je ozdoba vaší sbírky! (zábět na indiferentní tečku v hmyzí krabičče).....Věříte, že ještě nemám ani státní zkoušku? Máte. Právě jste ji udělal. Profesor (zděšeně): Ale to není možné! Nemám ještě všechno dostatečně prostudováno!" Cesta do hlubin má trochu víc hluchých míst než Škola, základ života, profesora Voříška by za jeho blazeovaný projev divák nejradši kopnul, ale, marná sláva, vždycky mě tenhle film dobře pobaví.

Chytilova v plne parade. Presne vystihnuty pocit doby, vcetne realii, kterym dnes mladez mozna neuveri - bahno vsude kolem, pani bydlici v jeste nezkolaudovanem byte, remeslnici v hospode. Sofrova kamera a nekdy az bolestive pouzita hudba spolu s prehravajicimi herci spolu vytvari historickou mozaiku normalizacniho budovani socialismu. Vystihnuti te atmosfery je pro me naprosto zasadni, myslim, ze se neco podobneho v takove mire Chytilove uz nikdy pote nepovedlo.

Jednoduchý, pomalý a přitom výtečný film, možná Chytilové nejlepší. Skvělá jako vždy u Chytilové je atmosféra, člověk jakoby se díval na dokument té které doby. Ano, ačkoliv tomu nebudou leckteří věřit, tak padající kliky, olezlé omítky a řezníci a železničáři jsou přesně takoví, jako si je pamatuju (vůbec nevadí, že neherci u Chytilové často přehrávají). Polívkovu hledání něčeho,co má cenu, je sice universální pro každou generaci, ale v rámci zobrazovaných reálii mu porozumí pořádně asi jen ten, kdo osmdesátá léta pamatuje. Vzácná je symbioza režie s dalšími profesemi. Parádní jazzová hudba Laca Decziho, který hraje Polívkova spolubydlícího a který si v reálu pomyslel totéž,co Polívka ve filmu a za pár měsíců emigroval do New Yorku. Šlapetova kamera, která se nebojí nechat vyklánět lidi ze záběru a během něho také zoomovat. Skvělý scénář (Chytilová, Šilhavý), přirozený a vtipný. A pro pamětníky nádraží v Jablonci nad Nisou:)

Koncert Neila Younga, který by asi hodně horších režisérů než Jarmusch natočilo líp. Za sebe jsem si první půlku docela užil, ovšem já mám Younga dost rád. Druhou půlku, přiznám, jsem neviděl celou, protože vedro v Lucerně a Jamesony před koncertem vykonaly své. Ano, trapné, ale párkrát jsem upad do opileckých mdlob.. kamarádi a kamarádky kolem mě po skončení filmu ubezpečili, že jsem nechrápal. No, tak sláva!

Trochu jiny western. Ne snad v tom, ze chlapi v tomhle snimku netrefi vsechno, na co streli a ze lidi, co drzi pusku a na nekoho miri, maji viditelne stejny strach jako jejich potencialni terce. Hlavni jinost je v tom, ze tady nenajdeme rozdeleni na dobro a zlo. Vsichni zucastneni jsou, rekneme, moralne ambivalentni. Prostitutky vedou svoji pomstu za hranici, ktera je obecne prijatelna, Hackmanuv serif je trochu podly chlapek s podivnou minulosti, nevybocuje ovsem ze standardniho pohledu na serifa Zapadu, pri trochu pootocenem pohledu by se z neho mohla vytvorit kladna postava s Earpovskym nadechem (ovsem ne toho s Burtem Lancasterem:)). Nikdo neni nositelem moralky, nikdo nebojuje za neco silneho, ve smyslu cti,lasky, povinnosti ke statu nebo spolecnosti. Existuje jakasi naklonost, kterou ma Munny k Nedovi, to je vsechno. Eastwood vypada jako cely Divoky zapad v jeho filmu: unaveny, s trpkou minulosti, vi, ze neco konci a je mu to jedno. Za podivanou to rozhodne stalo.

Silné, sugestivní, výtečné ! Musel bych dlouho přemýšlet , kde je k vidění viděl tolik výborných hereckých partů: Streep, Moore, Kidman i Harris v podstatě bez chyby, scénář, režie taktéž, hudba minimalisty Philla Glasse je zážitkem sama o sobě. Stojí za to poslouchat, co postavy říkaji, stojí za to se jim dívat do očí. Myslím, že tomuhle filmu se nedá rozumnět, kdy je človeku pod dvacet, z pohledu teenagera může jít o nudný příběh (případně o blábol)..No, uvidíte ve čtyriceti, drazí pánové a dámy...

Kniha Maria Puza je skvela. I pate nedavne precteni nabidlo totez, co napoprve: sugestivni atmosferu, skvely pribeh, jakousi kompatnost a realisticnost, pritom naprosto brilantne podanou. Coppolovi sepodarilo totez: Policko po policku, scena za scenou, ani jedno hluche misto, ani jeden zapomenutelny okamzik. Reziser me vyhrano uz jen castingem: Marlon Brando a Al Pacino predvedli dech berouci vykony. Puvodne jsem ani nechtel psat zbytecne oslavny komentar, je jich tu bohudik dost, ale, vite, vcera jsem videl tenhle film popate a bylo to nemlich stejne jako s tou predlohou:)

Tak katolicka cirkev oficialne potvrdila, ze divka byla posedla zlym duchem? A ted se jeste natocil film, ktery ono tvrzeni podporuje? No, doufam, ze se podobna obhajoba neujme v soudnich sinich ve vetsim meritku. Tahle cirkevni agitka podle skutecne udalosti me notne roztrpcila, par temnejsich scen a vymytani samotne pritom za podivani stoji. Ale jsem tady v jasne mensine, vetsine prisel fim zrejme docela fajn.

Zamerne blby film zustal zamerne blbym, stupidni humor zustal stupidnim humorem (pochvala!, nebot se casto stane, ze zustane jen stupidni pokus o stupidni humor), Spencerovo nananananáná ve smisenem sboru nezestarlo. Tezko rict, mozna kdybych ty jejich filmy nevidel jako malej, mozna bych hodnotil niz. Jenze - ja je videl...

"Chcete mi namluvit," zeptal jsem se ho, že přivírání očí nad korupcí je vládní politikou?" Chraň Bůh, pane ministře! To by bylo nemyslitelné. Vládní politikou to nikdy být nemůže. Jenom vládní praxí." Seriálová dvd dávno zakoupena, knižní vydání taktéz, představení ve Vinohradském divadle shlédnuto. Dostali jste mě, pánové!