Recenzie (101)
Bolesť a sláva (2019)
Nejosobnější, nejintimnější Almodóvar. Méně humoru vyvažuje niterný výkon Banderasův v ústřední roli. Tak dobře snad ještě nikdy nic nezahrál. Nechybí typická barevnost. A nejvíc ze všeho překvapí to neokázalé vyznání lásky k filmařské profesi, zvlášť v úplně posledním jímavém záběru.
Případ mrtvého nebožtíka (2020)
Pokud tomu někdo říká humor, tak je s českým filmem opravdu zle. Čemu všemu jsou herci ochotni se propůjčit? To už i hvězdy z Dejvického divadla definitivně ztratily soudnost a nepoznaly během čtení scénáře, že je to jedna velká křeč?
Jonathan Agassi mi zachránil život (2018)
Hodně zajímavý pohled na život jedné gay-porno hvězdy. Jen škoda, že režisér nevystřihl opakující se scény s matkou. Pro dokreslení hlubokého vztahu by jich stačilo daleko míň.
Strom života (2011)
Nejhorší je, když se nic tváří jako něco. Plytká a nabubřelá hra na filozofii, na poezii a na objevování smyslu života. Jen neumím rozkódovat, zda je tvůrce tak naivní, nebo tak vychytralý.
Mala Noche (1985)
Nejlepší, nejupřímnější Gusův film. Mistrovská kamera.
Rocco Schiavone (2016) (seriál)
Nic pro milovníky tuctových detektivek. Silná atmosféra chladného italského severu. Svérázný hlavní hrdina. Sympatický mladý kolega. Ostré přechody mezi realitou a vzpomínkami.
Klérus (2018)
Kdy už konečně svět pochopí, že víra a církev spolu nemají nic společného? Zrušte katolickou církev!
Kafarnaum (2018)
Když čtu předešlé komentáře, nestačím se divit. Tak zarážející necitlivost, neúcta, absence minimální dávky lidského citu. A otázky typu, zda se po zhlédnutí filmu dám na dobročinnost jsou stejně stupidní, jako bych se ptal, jestli po zhlédnutí westernu vezmu do ruky pušku a půjdu střílet bandity. Vždyť je to dokonalý obraz života těch nejubožejších z ubohých, natočený bez podbizivosti a bez sentimentu, zato s naprosto přesným viděním jádra problémů. Nechybí ani humor, což je obzvlášť cenné. Herecký výkon malého klučiny je naprosto odzbrojující. A samozřejmě ano, je to i obžaloba všech xenofobních chudáků, kteří odmítají pomoc dětem ze zemí třetího světa zasažených válkou. Pro mě film roku 2018.
Rédl (2018) (seriál)
Jedna z nejlepších Hřebejkových režií, výborně zachycená atmosféra, chladu, dohasínající socialistické olezlosti a nejistoty, kdo je kdo a kdo s kým a pro koho peče. Dobře vybraný Ondřej Sokol do titulní role, protože se mu podařilo vyjádřit vnitřní dilema Redlova boje o férovost a strachu z prozrazení sexuální orientace. Skvělí i další herci, Hřebíčková, Polák, Novotný, Hofman... Ale nejpodstatnější je to, jak silně seriál promlouvá k dnešku. Tvůrci přesně vystihli příčiny politického a společenského marasmu, v němž se potácíme. Pokračovatelé KGB a StB nikdy neztratili vliv na dění v naší zemi, ať už jde o klíčové firmy, o Hrad, nebo o parlament a dál vesele tahají za nitky.
Sodom (2017)
Film pro dva herce a jeden berlínský byt. Komorní, působivé.