sajagi

Je to naivní, je to hloupé... ale je při tom legrace! :) (a hrajou tam můj oblíbený Rachmaninovův koncert)

Neskutečně lidský, vtipný a inteligentní seriál. Stále na prvním místě v mém žebříčku animovaných seriálů. Víc není třeba dodávat =)

Tenhle seriál je příliš dlouhý. I kdyby měl jen polovinu dílů. byl by pořád příliš dlouhý (díky za inspiraci, Jirko). To je patrně má největší výtka k celému seriálu. Žirafu Risu i trpaslíka Otaniho si oblíbíte. Ale čeho je moc, toho je příliš. Romantickou chvíli střídá hádka (plná chibi), následuje usmíření, a znovu a znovu. Doporučená dávka je tedy jeden díl za den, pak se vám snad Lovely Complex brzy neomrzí.

Tak nevím, jestli jsem viděl stejný film jako ti, kteří jej vynášení do nebes. Ano, má svižné tempo, inteligentní humor... ale to nestačí. Lavíruje mezi lehkou komedií, dramatem a romantikou, ale ani v jednom nesahá nad průměr. Schéma "začneme zlehka, potom přitvrdíme a skončime víceméně happyendem" diváka už také nepřekvapí. Zkrátka, ve všech směrech průměrné anime, které neurazí, ale ani nenadchne.

Plně souhlasím s komentářem od Subjektiva, prakticky nemám, co bych dodal. Mushishi z řady jiných seriálů opravdu vyčnívá. Tolik nadhledu, nevtíravé moudrosti a především klidu jinde jen stěží najdete. Příběhy vyprávěné z pohledu potulného "léčitele" Ginka pomalu plynou, nikam nespěchají, nic nepřeskakují. Divákovi dávají dostatek času, aby je vstřebal, a zároveň ho ani na vteřinu nenudí.

Shinkai je filmový básník. Koho zajímá, že jeho dílům téměř chybí děj. Básně člověk nevnímá rozumem, prostě je nechá na sebe působit. Buď ho zasáhnou, nebo ne. Škatulkovat Hoshi no Koe jako "romantickou sci-fi" je přesné asi jako kdybychom označili Máchův Máj titulkem "milostný příběh z vězeňského prostředí".

No words to describe it. Poetry! You should've sent a poet. So beautiful.

V hodnocení mnoha lidí zde se patrně promítá jejich identifikace s hlavními postavami (hrdina by zde bylo opravdu silné slovo) Genshikenu - tedy studentech trávících veškerý volný čas sledováním anime a hraním počítačových her, zkráceně otaku. Co je činí tak přitažlivými je fakt, že většina z nich i přes jejich nulovou snahu získá (byť někteří až v druhé sérii) pohledné a sympatické přítelkyně. Pokud si tohle uvědomím, pak musím uznat - ano, ty postavy jsou mi velmi blízké, ale co naplat - seriál vaří z vody a lepší hodnocení si nezaslouží.

Pět hodin úvodních epizod k něčemu, co se nakonec nekoná. Žádné napětí, natož pointa na konci. Velmi slabé 3* za fakt, že to "nic" nebylo úplně nejhorší.

Tenhle seriál Yujimu Yamaguchimu neodpustím. Po dvacet dílů jsem byl přesvědčený o tom, že se jedná o lehce nadprůměrný seriál, kterému dám tři hvězdičky a půjdu s klidem spát. Na Saber ani jiných postavách jsem za celou dobu příliš nelpěl, tak mi bylo vcelku jedno, jak se celý příběh vyvine. Ano, měl jsem téměř pravdu, ale způsob, jakým to Yamaguchi podal, je... Klid je ale asi to poslední, co pocítíte po shlédnutí finále celé série. Můžu se utěšovat tím, že to přeci bylo cílené citové vydírání, a není přeci žádná ostuda, že jsem to režisérovi spolknul i s navijákem. Ale ne, nebudeme si nic nalhávat - celých dvacet tři dílů je pouze prologem (kde k hlavní hrdince získáte pouto ať už chcete, nebo ne) k nádhernému finále, ve kterém se sice nic moc nestane, ale rozhodně stojí za to jej vidět.