metfor

Na počátku bylo několik klíčových slov (cestování časem, pán prstenů, terminátor). Pak pan scénárista rychlostí blesku prolistoval nějaký populárně vědecký časopis typu ABC tak z poloviny minulého století a doplnil pár dalších odborných slov, jako třeba pozitron a fyzika. Pak se zamyslel, říkaje si: tak, a teď zplodím co největší cipovinu. Povedlo se.

Jedna paní zřejmě sloužila jako předloha pro Monty Pythonovské dámy. Hlavní hrdina zas vypadal na příbuzného Mirka Dušína a Supermana. Jako aktuální záležitost mi přišlo jeho odhodlání coby novináře psát kdykoli o čemkoli, co považuje za důležité, byť by ho to mohlo stát život. V dnešní době by podobně stál před cancel culture. Film byl pro mne cenný tím, že zobrazoval pro nás už historické, leč tehdy skoro soudobé události, šel jen čtyřicet let do minulosti, takže asi předměty a chování lidí byly zachyceny věrně.

Naprosto mě uchvátil talent Bessie Love https://www.csfd.cz/tvurce/4222-bessie-love/ . Podala z mého pohledu bezchybný dokonalý herecký výkon. Je mj. úctyhodné, že hrála už v roce 1917 pod režií Griffitha a objevila se též v roce 1983 ve Formanově Ragtimu. Podíval jsem se na rozhovor s ní z roku 1970 - moc pohodová, pohotová, příjemná a hezká babča.

Transformers VIII. Zloděj hrdinou - nejchytřejším z lidí. Boha moudrosti bych si spíš představoval jako asiata, když už krále egyptských bohů mohl hrát běloch. "Od této chvíle si .. zasloužíte ne zlatem, ale dobrem, soucitem a štědrostí." Tohle dost smrdí politickou agitkou. By mě zajímalo, kolik dobra, soucitu a štědrosti se snoubilo v onom hrdinovi vůči noname prodavači, když mu kradl super ohoz pro svou milou.

Lahůdka.

Z filmu stojím o zapamatování si jediné věci, která mi připadala k něčemu dobrá: matčiny reminiscence na to, jak šla za noční zábavou do města.

Skvělá sonda do psychologie únosců. Možná trochu na úkor uneseného, o jehož duševních pochodech se nedozvíme v podstatě vůbec nic (vyjma jakéhosi náznaku v průběhu závěrečných titulků). Testoval jsem na další osobě, taktéž si filmeček velmi užívala.

Byl jsem zvědavý na triky. Dokoukal jsem až do konce, narozdíl od svých děcek, která neustála dětskou naivitu filmu.

Klobouk dolů. Tohle jsem tedy opravdu od filmu z roku 1914 nečekal. Kulisy impozantní. Výkony herců solidní, pouze minimální teatrálnost. Řada kousků, na které bych si rozhodně sám netroufl. Přistihl jsem se, jak se nefalšovaně o herce bojím. Zajímalo by mě, kolik bylo při natáčení zranění a úmrtí. Zajímavé metody zdolávání hradeb. Nabitý děj. Pasující hudba. Přiměřené množství vysvětlujících titulků.

Před 110 lety člověk z toho filmu asi neměl moc klidné spaní. Když si vzpomenu, jak na mě v roce 76 působila Gapa, která létala podobně zázračně bez náležitého mávání křídel jak tady ďáblíci... Na tehdejší dobu to muselo být skutečné veledílo. Jsem rád, že jsem film shlédl. Lépe docením vymoženosti novějších filmů - zvuk později nahradil afektované mávání rukama (či nohama), kamera se rozpohybovala. Zatoužil jsem se dostat do ráje. Tam to musí být samá ženská, když v pekle je to samý chlap (až na pár vyjímek).