JetDryerFan

Phoenix je pan herec, charismatický borec, který se snad nikdy neokouká, si tady dal sakra záležet a výsledek je opravdu obdivuhodný. S tvrzením, že se jedná o jeho životní roli se nebudu ztotožňovat, osobně ho asi nikdy nepřestanu milovat jako strýčka Merrilla (Znamení). Film jako celek přivodí nejednomu lehkou/střední až střednětěžkou depresi. Jenom díky ní ale dokážete pochopit Jokerův svět a nevyčítat mu tak to, co se z něj stalo. Naopak, fandíte mu a jste rádi, že po tom životě jaký měl, konečně něco získal.

Breaking Bad je mistrovské dílo, seriál mě bavil a považuju ho za TOP v mnoha ohledech - obsazení, charaktery postav, jistá hravost a chytrost a v neposlední řadě i perfektní hudba. První hodinu El Camina sem se dokola ptala sama sebe co je špatně. Pořád to bylo takové nijaké, stejně jako samotný Jesse, a to jsem mu v BB fandila na maximum a měla ho radši než Waltera. Nicméně i přes dejme tomu "uspokojivý" a docela zajímavý vývoj událostí před koncem, jsem čekala větší "připomenutí" fenoménu z Albuquerque, možná trochu nevyužitý potenciál,...

Zklamání. Film jsem zprvu vnímala jako drama s velkým D, jako film, který vás rozbrečí a psychicky rozdrásá a nenechá několik nocí klidně spát. Tak se ostatně o filmu prapůvodně mluvilo. "Lidé odcházejí ze sálu,..." "Film ukáže, co ve vás skutečně je,.." "Ten kdo četl knihu, nechce film vidět.." Těšila jsem se a zcela upřímně jsem se trochu bála co ve mě film zanechá. Nečetla jsem dopředu žádné recenze a kritiky, nechtěla jsem se nechat kýmkoli ovlivnit, chtěla jsem film nechat zapůsobit na mou psychiku naplno. Jenže... po třech hodinách tak nějak furt nic. Ano, zaujalo mě to, bylo to místy hrozné a smutné, ale tak moc ploché, že to ve mě zanechalo leda velké nic. Škoda.

Na filmu všeobecně není nic špatně, obsazení funguje, příběh a atmosféra také, nějaká ta zamýšlená ironie jakbysmet, ale... bohužel se film nevyhnul několika nelogickým hororovým klišé (proč?!), které mi nedovolí hodnotit lépe. Zkrátka velmi slušná trojhvězda.

Tenhle film pro mě měl být druhými Vánocemi. Tak dlouho sem se těšila, tak dlouho jsem ho očekávala. Tak moc jsem se nedávala zviklat negativními komentáři lidí, kteří už film viděli... Přece jenom novinka od Jarmusche, s Adamem Driverem v hlavní roli a k tomu navíc "horor sleš komedie"? No jéjej... Prvních deset, možná patnáct minut jsem byla v náramný euforii, která se postupně měnila v naprosté otupění a nepochopení. Kdyby tam býval nehrál Driver, který (SPOILER) četl scénář (nejlepší scéna z celého filmu), hodnotila bych ještě hůř. Zkrátka ne, díky.

Pěkně rozmáchnutá akční komedie, která je ujetá tak akorát. Dobře načasované vtipy a pár dost možná nesmrtelných hlášek v druhé polovině filmu mě donutily zapomenout na tu prapodivnou kameru na začátku i pár trochu kostrbatých a ohraných "akčních" záležitostí. A poté co se na scéně mihli Austin Dillon, Ty Dillon a hlavně teda Daniel Suárez (američtí závodníci nejvyšší soutěže NASCAR) v rolích řidičů UBERu, získal pro mě film samým překvapením nový rozměr.

"No ty vole.." Hlesla slečna sedící přímo za mnou když padla i poslední scéna, její zhodnocení považuji v nejlepším slova smyslu za přesné. Zbožňuju opuštěné domy (ideálně bývalé psychiatrické léčebny), které drží tajemství minulosti. Zbožňuju záhady a ze všeho nejvíc tu z Blair Witch. Trhlina měla být všechno dohromady a bylo mi jasný, že si ji nenechám ujít (Bebjak a Maštalír jsou milými plus). Knihu jsem nečetla, ale film mě po přehršli amerických "hororů", kde je nejděsivější práce zvukařů, nadělil tak parádní zážitek jako dlouho ne. Smekám před kolegy ze zahraničí, protože empatie s postavami zafungovala na 100% a já se bála tak, že mi z toho bylo několikrát až nevolno.

Bizarní, přesto docela milá uchylárna.. Věřím, že když si u toho (ideálně spíš před tím a v hojné míře) dáte něco dobrého k pití, může to být opravdu zábavný večer. Jinak hrozí, že z toho budete mírně otřeseni jako já. Ale nakonec, proč ne..

Nečekala jsem zázraky, ale tohle... Film má od prvního do posledního okamžiku naprosto neuvěřitelnou atmosféru. Po celé dvě hodiny vás napíná jak kšandy, drtí svou nepředvídatelností, nutí vás oblíbit si některé postavy, fandit jim, nervovat se s nima a k tomu ta famózní Sandra. Zapadá to do sebe jak tetris (až teda na tu fungující GPS v Jeepu, když vše ostatní bylo offline, ale to je detail). Už v půlce filmu jsem věděla, že pod čtyři hvězdy nepůjdu. Konec mě pak naopak utvrdil v tom, že musím zamířit nejvýš. Zkrátka, takhle hezky sem si dlouho nepoplakala..

Ačkoli mě první zhruba půlka filmu moc nebavila a skoro celý film byl až překvapivě "plochý" (ostrov, draci a zase nějaký jiný/nový/nezajímavý padouch), díky Šyťákovým vzpomínkám na otce to všechno získávalo úplně jiný rozměr a samotný konec mě utvrdil v tom, že se tvůrci s touhle filmovou sérii nakonec rozloučili opravdu úctyhodným způsobem.