fallanga

Začíná to jako pouhá detektivka, která se ale po chvíli značně změní. Hlavní postava už není pouze detektiv, ale také vrah. Insomnie je dvouhodinovka plná nespavosti a temné atmosféry. Příběh je vcelku nezajímavý. Je originálně zpracovaný, ale chybí tam nějaké větší emoce nebo zvraty. Ale atmosféra je zde výtečná. Herecké výkony také super. Věčně ospalý Al Pacino, naivní Swank a klidný Williams své role skvěle zahráli. Přestože je film dobrý, tak v mých očích se jedná o nejhorší Nolanovku. Což ovšem nic neznamená, protože Nolan je génius a i špatná Nolanovka je pořád dobrý film.

Komentář k tomuto filmu se omezí pouze na konec, takže kdo je citlivý na spoilery ať nečte. Ale vzhledem k tomu, že příběh je naprosto banální a konec je vyzrazen hned na začátku, tak bych spoilery nebral jako problém. No, každopádně je velmi těžké uvěřit, že žena, která dělala ve strip clubu jen proto, aby uživila svou dceru se jí pokusí na konci filmu zabít jen aby dostala nějaký prachy. Sorry, ale ta náhlá změna charakteru nebyla přesvědčivá.

Miyazakiho mám rád, je to skvělý režisér i scénárista, ale Naušika mi přijde jako to nejslabší z jeho tvorby. Na začátku filmu ukázal vcelku pěkný postapo svět s jedovatou džunglí a hlavní hrdinku, která onu džungli prozkoumává. Mohlo to tak pokračovat a byl bych rád, kdyby to tak pokračovalo. Ale potom se do toho zapletla politika a souboj lidí s přírodou, což mi celkový dojem z filmu poněkud zkazilo. Přeci jenom, boj chamtivých lidí s nevinnou přírodou Miyazaki o pár let později zpracoval mnohem lépe, když udělal Mononoke. Na krásné prostředí z Mononoke-hami tohle nemá. Na rozdíl od Mononoke, má Naušika poněkud lepší příběh a pár nervy drásajících momentů, ale mně to nestačí. Čekal jsem něco víc, stejně jako od Mononoke, která mne také trošku zklamala.

Suits je nejlepší seriál o právnících jaký jsem kdy viděl. A je to proto, že i když to je o právnících, tak ono právo tam hraje druhé housle. Jsou zde komplikované případy, právní kličky, dohody, soudy, proslovy a všechny podobné věci, které ve správném právnickém seroši prostě musí být. Ale k tomu jsou tu i vztahy a ty tento seriál dělají výjimečným. Protože jsem nevěřil, že bych si v tomto seriálu oblíbil nějaké postavy. Ale stalo se. Postavy jsou dobře napsané a vztahy mezi nimi se pěkně rozvíjí a po čase velmi komplikují. Navíc vše je pěkně vyváženo. Ano, jsou zde slabší díly, které byly pouze o vztazích a o právu tam nepadlo ani slovo. Ale většina dílů je dokonalá kombinace právnického života, vztahů mezi postavami a navíc občas vypluje na povrch i to, že hlavní postava vlastně není právník. První 3 série mají neskutečné tempo a i když čtvrtá série místy pokulhává a začátek páté série bych také nezařadil mezi to nejlepší co seriál vyprodukoval, tak druhá polovina páté série je naopak extrémně dobrá. Právnické seriály mne nikdy moc nebraly. Mé zkušenosti z této oblasti se omezují na pár dílů Advokátů, špetku Patty Hewes a bohužel i několik dílů Soudkyně Barbary. Ale Kravaťáci jsou výjimeční. Kravaťáci jsou skvělí. A hlavně, Kravaťáci mají Donnu (Sarah Rafferty). Mike a Harvey můžou být hlavní postavy, ale bez Donny by to nebylo ono.

Viděl jsem pár dílů a je to k popukání. Přijde mi to jako parodie na Batty, Supernatural a podobné nadpřirozené akčňárny. Hodně krvavá parodie. Není to natolik dobré abych se koukl na celou sérii, ale když to uvidím v telce, tak nepřepnu.

Jaký malý jsem na ČT2 viděl jednu pohádku. Neviděl jsem ji celou, pouze její konec. Neznal jsem kontext, neznal jsem příběh, neznal jsem ani název, ale přesto se mi to strašně líbilo. Uběhlo asi 10 let a na onu pohádku jsem si vzpomněl. Bohužel jsem nevěděl jak se jmenuje. Po chvilce pátrání jsem zjistil, že se jedná o "Cestu do fantazie". Koukl jsem se na to, ale měl jsem strach. Strach z toho, že jako malému se mi to líbilo, ale v dospělosti už se mi to líbil nemusí. Strachoval jsem se zbytečně. Jedná se o skvělý film, který bych jedním slovem popsal jako divný. Je vcelku divný i na Japonskou produkci. Ale přesto nějak funguje a má ucelený příběh. Je to roztomilé, je to záživné, napínavé, občas i vtipné a na rozdíl od Mononoke-hami se ten příběh nevleče. Místy mi to připomínalo hru Samorost, což rozhodně pomohlo výslednému dojmu. Celkově se jedná o výjimečný film a jsem rád, že jsem jako malý přepnul z Primy na ČT2, protože jinak by mi tohle uniklo.

Pěkné zpracování předlohy s dobrým obsazením a dobrými hereckými výkony. Dojem kazí akorát vcelku amatérské a ne moc povedené zpracování onoho zlomového okamžiku. Ten mohl být ztvárněn poněkud lépe, ale jinak se jedná o téměř dokonalé zpracování předlohy.

V první sérii jsem šel proti davu. Líbí se mi více druhá polovina, než ta první a dokážu si to obhájit. A teď půjdu proti většině znova a řeknu, že druhá série SAO je lepší než ta první. Ne o moc, ale přesto lepší je. Začneme s první polovinou. Ta je to nejlepší, co zatím SAO nabídlo. GunGale Online je hra s obrovským potenciálem, je akční, na souboje se dobře dívá a přestože nemůže zabít své hráče v reálném světě, tak je tady DeathGun, který to dokáže. Takže je tady strach ze smrti. Soubojová část je super, příběh odsýpá a navíc je zde konečně nějaká zajímavá postava. Přestože jsem si oblíbil i postavy z první série, tak byly strašně archetypální a navíc prakticky všechny postavy, ať byly jakkoliv drsné, měly i ukňouranou a otravnou stránku. Sinon není výjimkou, ale přesto její charakter nepůsobí ani na minutu otravně. První polovina by si klidně zasloužila 5*. Druhá polovina to ovšem sráží dolů. Začíná to slibně. Všichni se vrací do ALO a objeví se celkem pěkný quest. Něco podobného jsem očekával od SAO. Pěkně ztvárněné questy. A tady jsem to dostal, jenže v ALO nemůžete umřít, proto jsou všechny souboje naprosto zbavené jakéhokoliv napětí. Je jedno, jak epický ten souboj uděláte, když hráč nemůže umřít v reálném světě, tak to prostě není ono. A nepomůže tomu ani skvělý soundtrack (který mne kupodivu ještě neomrzel). Ale snaha tam byla. Přidat perma-death a episody 14-17 by mohly být naprostým vrcholem seriálu. Ale potom to jde z kopce. Představí se nám další postavy, bude nějaké další dobrodružství, atd... To samo o sobě není úplně špatné, ale potom přijde na řadu osobní a rodinný život. Nezajímá mě, že má Asuna problémy s matkou a nezajímá mě, jaké problémy má Yuuki. Z tohoto důvodu jsem posledních 5 dílů naprosto prozíval a musel jsem se nutit k tomu to dokoukat. Verdikt? Konec byl vskutku slabší, ale prvních 17 episod jsem si užil.

Mark Lester chtěl pravděpodobně natočit dobrý akčňák s Arniem, ale místo toho natočil komedii. Tento film je příšerný akčňák plný klišé, ale jako komedie opravdu funguje. Scéna jak Arnie nese kládu na rameni nebo jak usekne někomu kus hlavy pomocí brusného kotouče (nebo co to vlastně bylo) jsou prostě k popukání. Přidejme k tomu Arnieho přízvuk a dokonalé hlášky typu "Bullshit!", atd... a vznikne typická Schwarzeneggerovka. Udržet u tohoto filmu vážný výraz vyžaduje opravdu velké množství sebeovládání. Takže jako komedie je to skvělé, jen smůla, že jsem nehledal komedii.

Uznávám, že graficky to bylo ztvárněné velmi pěkně a konec byl nečekaný, ale nějak mi chyběla pointa příběhu. Jasně, je to kraťas, takže jsem neočekával něco zázračného, ale byl jsem zvědav na prolínání reality s fantasií a výmysly hlavního hrdiny. To jsem nedostal. Dostal jsem překvapivý konec, který ale za moc nestál.