Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Krátkometrážny
  • Animovaný
  • Akčný

Recenzie (9)

plagát

Tomorrow Will Be Better (2012) 

Tento dokumentární snímek ti umožní nahlédnout do freestyle života Libora Podmola, od té chvíle, kdy poprvé odcestoval do USA, aby si v legendárním obchodě koupil motorku od nedávno ještě nejlepšího freeride jezdce. Něco z historie Freestylu není k zahlédnutí, navíc tento sport je celkem nový a stává se čím dál tím víc atraktivnějším, uznávanějším a prestižnějším po celém světě. Je nadupaný nebezpečnými skoky, triky, adrenalinem, radosti, štěstím, ale také bolesti, která k tomuto sportu prostě patří. Film tě provede přes Liborovy divoké začátky, přes podepsání smlouvy s Rockstar energy drink, což se Podmolovi podařilo jako prvnímu evropskému jezdci (pokud Freestyle někdo z vás sleduje, tak ví, že jezdce a soutěže sponzoruje spousta energy drinků, jako např. Monster energy nebo RedBull - RedBull ti dává křídla, proto také freerideři létají vzduchem :)). Je velmi těžké se stát mezi tolika borci jedním z nejlepších, patřit na tu špici, kde bude zářit, konkurence je veliká, ale Libor bojoval a dobojoval se na vrchol, stal se mistrem světa. Můžete tam vidět záběry, které vám televize nebo live vystoupení, jenž sledujete i na vlastní oči, neumožní. Spoustu tréninků, nákupů, pádů,' after párty, nahlédnutí do soukromí a backstage s jezdci, rozhovory s managerem Libora nebo legendou českého motokrosu a freestylu Petrem Kuchařem. Za velké plus považuji to, že jsem s sebou do kina vzala člověka, který Freestyle nežere, přesto ho bavil (a ve filmu byl taky můj oblíbenec, španělský toreador, Dany Torres).

plagát

Miláčik (2012) 

Hned jak jsem viděla upoutávku na film Miláček, řekla jsem si, tyjo, to musím vidět! Chtěla jsem jít na něj do kina. Trailer mě vážně zaujal, byl tak dobře sestříhaný, že to vypadalo jako velmi slibný film natočený podle knihy, jenž napsal francouzský spisovatel Guy de Maupassant. Bohužel. Hlavním problémem filmu je, že je moc dlouhý na to, jak málo se v něm děje a vše působí šíleně roztahaně a já se tedy nudila. Hlavní hrdina Georges Duroy, alias Miláček (Robert Pattinson), je vlastně takový chudý zlatokop, co si prosexuje cestu do vyšších vrstev. Robert se vážně snažil hrát a myslím, že mu to docela šlo, ale jeho výraz obličeje, takový ten nic neříkající, jakási křeč, měl by se snažit hrát trochu jinak a já nemusela mít pocit, že si Edward odskočil do Bel Ami a pokouší se osexovat tři bohaté paničky a jednu chudou dívku, jaksi lehkou divu, kterou hrála Natalia Tena - alias Tonksová (jo, hrála v Harry Potterovi stejně jako Robert). Jako nejlepší herecký výkon považuji výkon od Christiny Ricci, která mi tady děsně připomíná Popelku (Šafránkovou), na ní byly vidět emoce. Pak další Miláčkova milenka Uma Thurman, mi připadá jako Chýlková, taky dobře zahrála, ale nejvíc to rozsekala Kristin Scott Thomas, která hrála velmi uťáplou slušnou ženušku, a která se pak Miláčkem nechala táhnout po zemi a vyhodit se z pokoje, protože byla hrozně dotěrná a Miláčkovi byla odporná, i když ji zprvu osexoval a sváděl v kostele. Jako opravdu povedené a nejpovedenější scény považuji ty erotické, kdyby film nebyl tak dlouhý, byla by to možná (pro někoho) vzrušující podívaná. Atmosféra dávné Paříže, myslím, byla celkem přijatelná, ale mohlo to být lepší. Mám pocit, že na ten film prostě nebyl dostatek financí. CELKOVÉ HODNOCENÍ: ★ Sečteno odečteno, film mě nebavil, nudil mě a už bych si ho znovu nepustila. Dávám jednu ★, za snahu a herecký výkon dam, což ale nezachránilo zbytečně dlouhý film a jaksi strnulého Pattinsona.

plagát

Revenant Zmŕtvychvstanie (2015) 

The Revenant - Zmrtvýchvstání. V hlavní roli Leonardo DiCaprio, kvůli kterému jsem tam šla. Film byl natočen nově vyvinutou velkoformátovou kamerou, díky které jsme se mohli kochat nádhernými záběry na krajinu a skvělými detaily. Natáčelo se opravdu v terénu, v přírodě. Kanada, Argentina, drsné podmínky, sníh, ledová voda. Herci nebyli v teplíčku někde ve studiu se zeleným pozadím, ale opravdu si zažili mráz kolem -20 až -40 stupňů. Režisér chtěl natáčet v přirozeném světle, takže na natáčení měli přes den málo času a tím se vše protahovalo. Plus nedostatek sněhu a čekání několik měsíců na větší zimu. Cením kameramanovu práci, protože jeden záběr trval i několik minut a bez střihu. Dokonalé. Herecké výkony byly skvělé. Samozřejmě musím pochválit Lea, byl úžasný. Musel se plazit, brodit se ve sněhu, plavat v ledové vodě… Dost se nadřel. Své utrpení, kdy zažíval bezmoc a smutek, mu snad každý musel věřit. Někdo říká, že si nenašel k postavám vztah, oblibu. Já tedy ano. Jak k roli Leonarda, tak jeho napůl indiánskému synovi nebo dalším indiánům, kteří se ve filmu objevovali. Nesmím zapomenout na záporáka, kterého hrál Tom Hardy. To byl takový hajzl, že jsem několikrát sprostě nadávala! :D Musím zmínit jistou surovost, naturalismus a drsnost, o které každý mluví. Řeknu to takhle. Jo, teče krev, sekají se prsty, pojídá se syrové maso, taky se mihne znásilnění, zvířecí vnitřnosti, zabíjení, ale! mně tohle nevadí. Na takové věci nejsem citlivá. A navíc jsem zvyklá na horší scény z Hry o trůny :D I když film trval156 minut, nenudila jsem se ani chvilku (a toho jsem se obávala). V kině bylo ticho, že ani pytlíky nešustily :D

plagát

Dánske dievča (2015) 

Způsob, jakým Eddie ztvárňuje postavy je excelentní. Do své postavy se tak vžil a nebýt to film, myslíte si, že opravdu prožívá to, co je na něm vidět. Jako ženě mu to také slušelo, mimochodem. Herečka Alicia byla také skvělá a krásná. Výkonům herců nemám co vytknout. Prostředí, v němž se film odehrával, atmosféra, to všechno bylo velmi příjemné, působivé. Člověk měl pocit, že se ocitl v jiné době a je s postavami na stejném místě. Kostýmy parádní. Film nenudil, nebyla chvilka, kdybyste si říkali, ať už se to někam hne a kdy bude asi konec. Dvě hodinky vám uběhnou jako nic. * Možná spoiler, i když to je tak nějak v popisu filmu* To, že Gerda přišla o svou lásku, manžela, není tak úplně pravda. Zde samozřejmě dochází k tomu, jak vnímá, možná, svou orientaci. Chtěla chlapa, muže. Ale Einar, i když se stával ženou, svou manželku pořád miloval stejně a zůstal by s ní. Pokud by Gerdě nevadilo, že by žila s ženou jako milenka, nebyl by problém. Jeho duše, potom již Lili, zůstala přece stejná. Pořád to byl stejný člověk. Někdo to pochopil jinak, že Lili chtěla někoho jiného, ale já to viděla tak, že Lili chtěla dát Gerdě prostor a šanci si najít muže, jak chtěla a potřebovala. Gerda při Lili stála pořád. *Konec spoileru* Dánská dívka ve mně vyvolala mnoho velkých a odlišných pocitů.

plagát

Marťan (2015) 

Marťan, který byl natočen podle stejně jmenované knižní předlohy od Andyho Weira. Knížku mám ve čtecí aplikaci jako e-knihu, ale ještě jsem se k ní nedostala. Popravdě ani nevím, jestli se mi chce číst. Od filmu jsem radši neměla žádné očekávání, ale vzhledem k tomu, že mám ráda vesmírná témata, tak jsem byla zvědavá. Co se týče zpracování, tvůrci jistě provedli velmi dobrou práci. Radili se s NASA, používali všude jejich označení, samotní lidé z NASA film viděli a nejspíš se vážně povedl z vesmírného hlediska. Fyzice moc nerozumím, ale chemii už vůbec ne, takže když hlavní hrdina Mark Watney na Marsu různě experimentoval, nevím, jestli to je vše možné. Příběh samotný byl fajn, docela i utíkal, sem tam se objevila vtipná hláška nebo scéna, ale něco mi chybělo. Když člověk jako jediný zůstane trčet na planetě úplně sám, nemá moc zásob, kontakt na zem, i když se potom k něčemu dopracuje, tak přece jen - pořád je osamocen, což by s psychikou mělo něco udělat. Nějak se projevit. I jedna z postav, co pracovala u NASA, o tom mluvila. Ale jaksi se ve filmu nic takového neukázalo. Hlavní hrdina byl pořád akční, nenudil se, psychicky se zdál víc než v pohodě, depky se neukázali, nic takového, co by asi normálně člověk zažil. V tomhle bohužel ubírám hodnocení. Někomu to nebude vadit, bude nadšený, ale já z Marťana nejsem nějak hotová.

plagát

Ja, Olga Hepnarová (2016) 

Já, Olga Hepnarová je film, u kterého budete sedět, zírat a smát se. Ale ne tomu, že by byl příběh vtipný. To vůbec. Styl, jakým je natočen, je působivý. Zajímavostíje to, jak film plyne, jako život. Tím myslím například scény, kdy se neděje nic, záběr stojí a vy se díváte třeba minutu, jak hlavní hrdinka kouří. Objeví se pohled do chodby, kde nikdo neprochází, pak se kolem mihne jedna postava a zase nic. Ticho. Další scéna je například, že Olga leží v posteli a kouří. Ticho. Jde se projít ven, stojí, ticho. Kolem projde pár lidí a opět ticho. Film se podle mě snaží ukázat jinou stránku filmového umění, není vždy potřeba akce, neustálé rozhovory. Copak pořád s někým mluvíme? Nedíváme se do blba? Nepřemýšlíme? Ale ano. Proč to tedy neukázat? A jsou to právě ty scény, u kterých se můžete zasmát, protože jsou prostě vtipné, neotřelé. Pozor na stydlivky, kdo se cítí nepříjemně při sexuálních scénách, ať zavře oči. A homofobové ať na film ani nechodí. Olga byla totiž lesbička. V obsahu filmu se píše, že film nabízí pohled na hlavní postavu z určitého odstupu, abychom se emotivně na Olgu nenaklonili. Haha. Když vidíte, jak Olga žila, mezi kým byla, tak si právě řeknete, že není divu, proč na tom nebyla psychicky dobře.

plagát

Život s Louiem (1995) (seriál) 

Jeden z nejlepších seriálů mého dětství. Postava Louieho Andersona, jeho tatínka válečného veterána, moc hodné mamky a ochotných kamarádů, jsou snad legendární. Louie jako malý tlouštík zažívá posměch od některých vrstevníků, dá se říct i šikanu, ale jeho důvtip a sarkasmus jsou silnější. Louie je vtipný kluk, trochu buchta, kam ho postavíte, tam stojí a radši je ticho, ale často má v sobě spoustu odvahy. S kamarády dokáže vymyslet tolik věcí. Velmi oblíbený je také jeho otec, ten stále leští své staré auto, má pichlavé připomínky, vypráví o válce a máma neustále něco vaří a peče. Myslím, že si skoro každý pamatuje otcovu hlášku: "Já to slyšel!" Seriál rozhodně pobaví i dospěláky. Je v něm tolik životních událostí, srandy a poučení, že by se měl každý podívat.

plagát

Insidious (2010) 

Horor, který nevypadá jako krvák, ale slibuje záhady a tajemno. Popisek (obsah) tak navnadit nemusí, vidíme tu klasiku jako je rodina, která se odstěhuje do starého baráku a začne strašit. Tady se toho dočkáme taky, věci se sami přemisťují, hlavní postavy jsou nervózní, necítí se v domě dobře a slyší zvuky... Nic nového. Ovšem tvůrci vytvořili něco, co film oživilo. Prvek astrálního cestování příběh velmi oživil. Je to vlastně první film, kde jsem zahlédla zmínku o AC. Atmosféra snímku není tak temná, panovalo zde i dost světla, což se divím. Místy je film zdlouhavý, ačkoliv má 103 minut. Kratší verze by mu neuškodila. Lekačky také nechybí, ale většina z nich se dá odtušit. Celkově hodnotím čtyřmi hvězdičkami.

plagát

Spider-Man: Návrat domov (2017) 

Do kina jsem šla s nadšením a těšila se jak na Spidermana Petera, tak na našeho oblíbeného Tonyho Starka aka Iron Mana. Líbila se mi ta novota. Novotou myslím modernost, tvůrci filmu hodili Petera do dnešního moderního světa. Natáčet každou kravinu a sdílet ji na internet, Peter se choval jako puberťák. Už v Kapitánovi mě zaujala jeho mluva, nezněl strojeně. Asi to zná každý, filmy, kde jsou děti, ale nechovají se jako děti. Tady byl Peter pubertální dítě, které je superhrdina, zachraňuje lidi a k tomu řeší věci jako zamilovanost do holky ze školy. Zdejší záporáci byli taky dobře vymýšlení. Šla v nich najít dobrá stránka. Přesně o tom jsem už přemýšlela během sledování. Filmu nechyběl vtip, ať už z Peterovi nebo Tonyho strany. Peterovi kámoši se o zábavu postarali také, obzvlášť jeho nejlepší kamarád. U filmu jsem se divák zasměje. Hodně mě pobavili scény, kdy se objevil Steve (Kapitán Andílka). Akci jsme tu taky viděli. Co víc říct? Film mě bavil, šla bych do kina klidně znova.