bohemia_regent

Jedna hvězdička za příspěvek Ladislava Helgeho v závěru. Jinak zařazení „In memoriam“ je sice chvályhodné, ale ten, kdo rozhodoval (podle snad jen jemu známých kritérií, byla-li vůbec nějaká), kdo ze zemřelých si vzpomínku zaslouží a kdo ne, by za svůj selektivní přístup zasloužil nakopat.

V titulcích filmu uvedeno: režie Antoine de Gaudemar.

V titulcích pořadu uvedeno: český název Buddy Miles v Ženevě; originální název En hommage à Buddy Miles; režie Gérard Di Puglia. Že se koncert skutečně konal v Arthur’s Clubu v Ženevě (nikoli v pařížském hudebním klubu New Morning, jak uvádí oficiální text distributora), je zřejmé nejen ze skutečného českého názvu, ale především z původních francouzských titulků, kde se dále dozvíme např. to, že postprodukční práce proběhly v Lyonu, a to vše v produkci New Morning Productions / New Morning Vision.

Tony Bennett stál skoro celý svůj život možná až příliš nespravedlivě ve stínu Franka Sinatry. Když pěvecký král popového swingu roku 1998 zemřel, vše nasvědčovalo tomu, že jeho žezlo převezme o více než půlstoletí mladší Harry Connick Jr. Ale veterán Bennett se na stará kolena nevzdal a když v roce svých osmdesátin vydal album Duets: An American Classic, ze kterého pochází repertoár tohoto koncertního DVD, definitivně potvrdil, že s tím nástupnictvím to zdaleka nebylo (a ještě nebude, protože mistr je i nadále vzhledem k věku v neuvěřitelné formě) tak jednoznačné. Prvotřídní hosté jsou oslavenci velmi důstojnými partnery, snad jen ve svých oborech jinak špičkoví Stevie Wonder a především Elton John nezapřou, že swing není jejich nejsilnější parketou; Elton je sice zábavný, ale když jsem si na jeho místě představil - když už ne přímo Connicka Jr. - třeba takového našeho Karla Hálu, kterému v té době zbývaly ještě dva roky života, nepochyboval jsem, že by byl přišel s mnohem kvalitnější gratulací. -------- V titulcích pořadu uvedeno: český název Tony Bennett, americký klasik.

V titulcích filmu uvedeno: režie Jiří Petr, Michael Schlamberger.

V titulcích filmu uvedeno: režie Matthew Seig; rok výroby 1990.

V titulcích filmu uvedeno: originální název Alexander The Great (Ultimate Battles je název cyklu).

Nápad hezký, ale příliš mnoho minifilmů zůstalo za očekáváním. Překvapilo mě, jak málo byl zastoupen syrově dokumentaristický přístup; naopak jednoznačně převážil výrazně estetizující pohled, formálně často zajímavý, ale většinou zoufale postrádající aspoň pokus o nějakou pointu. A tak stačí k vyniknutí nad průměr (v mnoha případech sotva slabý průměr) jednoduchý nápad (Linda Jablonská, Filip Remunda), kouzlo nechtěného (Radim Špaček), popř. kombinace obojího (Martin Mareček). Na 24 krátkých filmů je to trochu málo. -------- Mezi zde uvedenými režiséry chybí Kamila Zlatušková, která je navíc i režisérkou celého pásma.

V titulcích filmu uvedeno: originální název Goya en tiempos de guerra; režie José Luis López-Linares; producent Museo del Prado / TV Espaňa. Zemí původu je tudíž Španělsko (nikoli Velká Británie).

V titulcích filmu uvedeno: režie José Luis López-Linares; rok výroby 2007.