Don82

Tak toto bylo slušné peklo! Hudební masakry ve velkém. Bohdan Bláhovec se ani nemusel příliš snažit, protože toto je jeden z těch dokumentů kdy prostě stačí postavit kameru a jisté osoby se před ní předvedou bez problémů sami. Na druhou stranu, dokument obsahuje dost "citlivý" materiál, že se až divím, že "pan manažer" dal vůbec dal souhlas s tím, že se to zveřejní. Show! tedy sleduje zákulisí dívčí skupiny 5Angels. Na první pohled se zdá, že holky to baví, manažer se raduje nad penízky a slávou, rodičům to nevadí, takže kde je problém? Odpověď je možné nenápadně odečíst z chování holek, když zrovna nevystupují. Manažer a otec jedné z nich, totiž úplně odstranil všechno lidské a udělal z lidských bytostí obyčejné zboží. Ještě větší problém, ale je, že si to nikdo nechce připustit! Vůbec nikdo. Lístky na koncert jsou prodané, všichni se baví a nikdo nevidí za oponu, kdy je úspěch a splněný sen o velké slávě v hudební branži vykoupen neustálým komandováním a nerudností manažera skupiny. V dokumentu tak nastávají situace, kdy jsou dívky úkolovány jako nějaké mechanické stroje, jen aby bylo víc vidět logo sponzora, nebo se více vtírat do přízně pseudohvězd ve stylu Michala Davida a Absolonové. "Jsi kůl, máš pro nás cenu. Nejsi kůl? Vypadni!" Nejsmutnější na tom je, že se nejvíce odcizuje otec od dcery a místo trávení času s ní, cynicky plánuje jak co nejvíce zpeněžit snahu několika holek, kterým to asi už dochází, ale nejde vystoupit z rozjetého vlaku. Bohdan Bláhovec má velmi dobrý cit pro výběr scén, kdy např. dlouhý, půl minutový záběr, ve kterém navíc zazní nějaká neskutečně trefná "hláška" vydá za několik desítek minut vysvětlování a komentování. Trochu mi to připomíná styl Klusáka a Remundy. V dokumentu nezazní žádná protistrana, ale je to možná dobře, protože laciné moralizování je to poslední co by zde divák chtěl. Ale něco prohnilého je v českém, šoubyznysu: pomyslným vrcholem dokumentu jsou přípravy na jakýsi muzikál, kde bude kromě 5Angels, Michala Davida vystupovat i Pepa Vojtek a režii dělá... Filip Renč! Pan režisér si ještě nahoní ego tím, že po zkoušce přijde do šatny ponížit kasting tím, že řekne "že nic horšího ještě neviděl a že kdyby se toto stalo na premiéře, tak že by se na to vykašlal". "Na co jsou asi zkoušky, ty debile", pomyslel jsem si. A takových to a podobných scén, kdy si říkáte "Cože?" a zároveň se stydíte za ty holky, jako kdyby jste tam byli s nima je v dokumentu více. Bláhovec tedy do dění nijak nevstupuje, a nechává ty absurdity tak krásně vyznít, že musím uznat jeho um v tom udělat kvalitní dokument.

I přes všeobecnou silnou kritiku tohoto pokračování Die Hard, si říkám "Proč ne? Ale..." Režisér John Moore šel evidentně po novém konceptu této klasiky a musím říct, že balancuje někde mezi nehoráznou ostudou pro klasiku 80. let a moderním pojetí postavy McClaneina, které je bohužel mírně řečeno nedotažené. První půlhodina byla fakt špatná, naprosto tuctové demoliční derby. Nicméně, postupně se film dostane na jednoduchou dějovou linku a divák se může uklidnit, protože alespoň celkem jasné vymezení policajtů a padouchů zde zůstalo. Zde se bohužel vsadilo na přílišnou "modernu" tedy, sice Willis hraje pořád toho stejného (i když už staršího) naštvaného odpadlíka a i nějaká ta hláška ukápne, ale jinak je ve filmu hodně věcí jinak, mimo "koncept" Die Hard. Např.: proč děj v Rusku s nezajímavými a tuctovými padouchy a děj bez špetky nadhledu a sebeironie. Světlejší stránkou věci, jsou slušně zvládnuté triky a celková dynamika všemožných výbuchů a destrukcí mi přišla hodně zábavná. Závěrečná scéna s únikem před vrtulníkem je rozhodně nejvtipnějším momentem filmu. A mít jako parťáka vlastního syna je v jistém směru dalším zdrojem osvěžením série. Když se podívám zpětně, na 4. pokračování z roku 2007 je to jako nebe a dudy. Toto, tedy 5. pokračování má bohužel jen nálepku Die Hard a dost ji zneužívá. Doufám, že se další díl polepší a vsadí na klasické prvky a promyšlenější scénář.

Pokud jsem v roce 2009 dával prvnímu Star Treku naprosto suvereních pět hvězd, u druhého Into Darkness to bude o dost horší. Jako běžný divák, neblázen do Star Treku, který nečetl knížky, nezná podrobnosti charakterů a dějové pozadí celé ságy asi nelze plně ocenit věrohodné zpracování, které zde předvádí Abrams. Jako chápu, že se asi chtěl zavděčit Trekkies a byt co možná nejautentičtější, ale jeho styl vyprávění a budování atmosféry nakonec vyšel nějak plytce. Ale hlavně nechápu jak je to možné, protože na první pohled ve filmu všechno funguje. Možná je to tím, jak mi přišlo hodně věcí umělých a "neživých". To platí jak o ději, dialozích a postavách tak o efektech (když se asi po tisící objevil Lens flare, nešlo se nepousmát). Samozřejmě je to asi trochu kacířské, to zde napsat: ale jediné co mne osobně nejvíce bralo byla závěrečná demoliční scéna. Nevím, jestli je problém ve filmu (jak je vyprávěn) a nebo ve Star Treku samotném (jaká je předloha), ale asi nemá cenu to moc pitvat, protože fanoušci Abramse za tento film milují, tak proč jim to kazit. Bez nálepky "Star Trek" bych tento film bral jako dost drahý šprým a průměrné sci-fi.

Kdybych hodně přeháněl, napsal bych, že je tento film v lez čem unikát, protože nenásilně spojuje různé přístupy k celkem provařenému tématu, což se jiným vůbec nepodařilo. Nejde o klasický hollywoodský blockbuster, i když kampaň kolem filmu možná tvrdí opak. Předně je potřeba říci, že World War Z je velmi netradičním zombie sci-fi dramatem, ve kterém Marc Forster rozjíždí podívanou s nepředvídatelným průběhem filmu. Je zde jako by více rovin, ve kterých se má divák pohybovat a z každého si užít jen něco. Narážím na to, že film balancuje mezi sociální "zápletkou", jaká byla například v Nákaza a klasickou sci-fi výpravkou jednoho spasitele Já, legenda (zde se nabízí mnohé podobnosti, ale ty zde vynechám kvůli spoilerům). Zde jakož to hlavní postava je Brad Pitt, hraje bez nadsázky hraje tatíka od rodiny, co kdysi dělal cosi pro OSN a už chce mít pokoj, ale když se začne šířit virus co mění lidi na stvůry, je povolán zpět a začíná jeho dobrodružná cesta za odhalením původu viru... Už od začátku jsem v mnoha scénách cítil trochu ironický podtext nebo vyšší záměr a s čím dál tím víc rozjíždějícím dějem jsem jen zíral co všechno tam ten Marc Forster ještě chce dát. Něco v ději například vypadá jako klišé, ale je to poddáno tak, že to vlastně klišé není a bez problémů to tam zapadá. Hodně částí filmu je natočeno tak, že si divák vlastně říká "Ok, to jsem čekal" ale v zápětí je vyveden z rovnováhy právě tím, že si režisér pohrál s jeho úsudkem. Film obsahuje pár vyloženě drobností, které sice nemají prakticky význam z dějového hlediska, ale pro budování autentické atmosféry mají určitě nemalou roli. Další věcí je práce s kamerou a vlastně i celkové zpracování hromadných akčních scén, zde to nemá chybu jde o hodně silnou stránku filmu. Jak děj přebíhá sem a tam, tak dvě hodinky utečou celkem rychle a rozhodně jsem se nenudil, nicméně občas jsem měl pocit, jako by se vlastně nic "nevyřešilo". Tímto je postižena především poslední třetina filmu, která, jak jsem se někde dočetl byla kompletně přetočena, protože se původní konec zdál tvůrcům nepoužitelný. Co říci, snad jen, že konec je na mě až moc komorní. Pokud bych si chtěl hodně zakonspirovat, tak bych řekl, že někdo ze studia Forsterovi do té práce kecal a že se ti nahoře nemohli rozhodnout, zda z toho udělat inteligentní sci-fi nebo letní rodinné zombie sci-fi (nevím jak v kině, ale unrated bluray stálo za to :) a občas je vidět že střihačské nůžky měly dost na pilno. Každopádně, World War Z je pro fanoušky žánru rozhodně zajímavým filmem, který nesází na jednu kartu se scénářem, ale snaží se kombinovat více nápadů. Pro ostatní to zřejmě bude opravdu jen zombie sci-fi s hromadou (ne)mrtvol a masivními scénami plných krve (i když té nebylo zas tolik, vyloženě brutální záběry zde nejsou a spíš se jen "naznačuje"). Osobně jsem při sledování kombinoval obojí a film jsem si taky užil.

Předně je potřeba říci, že už to, že dokument vyvolal takový ohlas ve společnosti je jednoznačně jeho největší zásluha. Stěžejním prvkem dokumentu jsou záběry skryté kamery z předváděcích akcí. Běžný člověk si to asi dokáže představit, ale některé záběry jsou hodně drsné. Na tyto akce se autorka dokumentu dostávala v doprovodu seniorů, kteří s tím předem souhlasili. To byla asi jediná šance, jak se jako "nesenior" na akce dostat se skrytou kamerou, protože v dokumentu je uvedeno, že mladí lidé jsou "nežádoucí". Druhým prvkem dokumentu jsou rozhovory s účastníky těchto akcí a dále pak psycholožkou, právníkem a gastronomickým odborníkem. To tedy holá fakta. Já osobně nemám problém s citovou stránkou v kterémkoli dokumentu, ale tady mi přišlo, že se tím autorka nechala až příliš strhnout (což potvrzuje i závěrečná scéna). Forma dokumentu zde není zvládnutá zcela dobře. Chybělo mi trochu hlubšího analyzování a "vyšetřování". Rozhovory s účastníky jsou moc krátké a anii se o samotných postavách skoro nic nedozvíme. Např. proč se jich nezeptají co na to říkají děti, známí atd. Vlastně, zcela základní otázka "Proč tam jezdíte?" není položena zcela konkrétně a divák ji musí hledat mezi řádky. Rozhodně je potřeba vyslovit slova uznání nad úsilím, jenž autorka obětovala ježděním na akce a jejich dokumentování. Jestli měl tento dokument otevřít oči, tak je otevřel. Otázka zni, ale komu. Závěrečné vyznění dokumentu je sice mlhavé, ale celkem jednoduché. Dokud zde budou zákony, které dostatečně nechrání seniory, tak budou šmejdi dál pořádat předváděcí akce.

Zamrzlo peklo. Nikdy jsem si nemyslel že to napíši, ale Ben Stiller udělal opravdu poctivý, příjemný a hravý film. To hlavní co oceňuji, je s jakou lehkostí dokázal spojit "serióznější" zápletku s jednoduchými, nenucenými, zajímavými a skvěle zahranými scénami, kde se kupodivu na první pohled nic neřeší, ale jak děj plyne, tak na sebe krásně navazují a moc pěkně se na to kouká. To defakto dokazuje, Stillerovu režisérskou vyzrálost a řekl bych možná i tvůrčí sebekritiku, možná usoudil, že bláznivé komedie už dnes umí točit kde kdo a on hledá něco víc, kde by uplatnil svůj životní nadhled a podle mě to našel. V celém filmu je možno pozorovat spoustu náznaků a drobných poznámek které lze brát jen jako dokreslení vážně-nevážné atmosféry snímku, nebo jako námět aby se na konci filmu divák zastavil a popřemýšlel. Nicméně, celková filozofie filmu, tak trochu "plave", tím chci říci, že hlavní postava sice na začátku je v pomyslném bodě A a my sledujeme její cestu do bodu B, který je ale paradoxně ve výsledku zase bod A. Možná účel, možná ne, ale já to chápu tak, že film Vám nemá říkat "Hledání sebe sama je děsně cool. Všechno zvládnete, nevadí, že pojedete do Grónska na loď, pak na Island, kde vás málem pohřbí sopka a možná, když to přežijete, tak se dostanete do Afghánistánu, kde možná najdete to co hledáte..". Ne, Ben Stiller si sice zahrává s ohněm, když balancuje nad propastí typického klišé outsidera který se "probudí" a na konci filmu bude děsnější frajer a bude to mít srovnaný. V tomto filmu je to jinak, je zde jakási alternativa, je to na pomezí toho "snění" a reálné pevné vůle člověka něčeho dosáhnout.

Mám dojem, že první Thor měl poněkud plytký příběh a bohužel pokračování u něho zůstalo. Thor: The Dark World nemá příběh vyloženě debilní ani nudný, ale nedokáže diváka plně zaujmout, nabídnout něco extra zajímavého, jak po stránce dějové a ani po stránce vizuální, protože téměř vše se opakuje z prvního filmu. Postavy odehrávají plus mínus celkem předvídatelnou linku děje, kde napřed vyhrává jedna strana a pak zase druhá, občas dojde na nějakou bitku nebo akční scénu, ale nic co by nějak vybočilo z kolejí průměrné komiksové podívané, ve stylu "to už tu bylo" a ani trochu humoru to nezachrání. Pro fanoušky žánru je to "ok", pro ostatní "neurazí,nepotěší".

Slušný přímočarý thriller, natočený ve stylu klasik z 90. let. Nejde sice o nějaké mega psychologické terno a občas jsou zde dost logické úlety, ale svoji atmosféru to má. Plus klišé, občas i úsměvné. The Call na první pohled opravdu vypadá jako naivní, béčkový film, ale nemohl jsem se zbavit dojmu, že druhá linka snímku je mírně sarkastická: použitá techno hudba, scéna na benzínce a hlavně ten závěr, který pomohl z dvou na tři hvězdy. ------------------------------- Technická vsuvka: na zaměření mobilu v terénu není vůbec potřeba GPS. Už i starší systém GSM umožňuje pomocí jedné základnové stanice (BTS) určit polohu zhruba na jeden kilometr. S příchodem 3G sítí, ve kterých je mobil připojen na více BTS současně lze pomocí triangulace z několika BTS dosáhnout přesnosti až na desítky metrů.

Nevšední podívaná pro zasvěcené fandy? Jinými slovy pokud jste neviděli ani jeden film, kde by hrál někdo z tohoto filmu, pravděpodobně budete po shlédnutí hodně zmatení a možná i znechucení. Pravdou ale je, že This Is the End je jednorázový dárek od herců samotných pro sebe a jejich fanoušky. Už po prvních minutách filmu je jasné, že snímek není o epické pařbě partičky celebrit, což zřejmě mnozí diváci nepřekousli. Ono se vlastně stačí podívat na hodnocení staršího a velmi povedeného filmu Pineapple Express, které je myslím pro "běžného" diváka stravitelnější a hned je jasné, že styl humoru Setha Rogena není pro každého. Zpět k tomuto filmu: Vysoká koncentrace skvělých herců, dává tušit příval hlášek a vtipů. Pravda je tak nějak v polovině: dávkování zábavných scén je poměrně volné a ne vždy to padne na úrodnou půdu. Scénář sice působí neuvěřitelně splácaně a občas jsem si prostě byl jist, že Rogen a Goldberg museli být sjetí, když to psali, ale na druhou stranu, film má řekněme mnoho tzv. komplexních scén, kde je vždy kromě jednoho významu i nějaké schované poselství. A tak je to vlastně s celým filmem. Za slupkou na první pohled debilní slátaniny, se ukrývá sofistikovaný příběh, který atakuje hranice vkusu a boří mýty o "pěkných" filmech. Nevím, jak moc to byl záměr, ale občas jsem nevěděl, jestli se mi film ještě líbí a nebo už jen přemýšlím, na co se to sakra dívám. Na závěr filmu jsem se už jen blbě usmíval, takže převážila ta první možnost. Každopádně doufám, že se tato parta dá, třeba i z části dohromady a Rogen zase rozjede šílenou podívanou.

Tento speciál má asi nejsilnější "cestovatelský" nádech a úžasně barevnou a různorodou scenérii, ale co do zábavy jde spíše k průměrů. Na vině je zřejmě jen jeden hlavní úkol, který ale nepřináší skoro žádnou příběhovou hodnotu a tak si scénáristé vypomohli dlouhými záběry "krajinek" a méně zajímavými aspekty cesty. Co se týče aut, tak jim tedy chlapci dali pořádně zabrat a i když pragmaticky asi vyhrálo Subaru, tak přeci jen měl Clarkson pravdu, že BMW je všední auto, které se hodí do všech situací a je až neuvěřitelný co všechno vydrželo.