DarkKnight

Nejdospělejší Iron man.

Pořad „Soukromé pasti“ se prezentuje jako projekt, který reálně zobrazuje problémy a úskalí dnešní společnosti. Otázkou však je, zda se televizi Nova opravdu podařilo vytvořit seriál, který ukazuje dnešní problémy v povedeném kontextu, nebo jedná-li se jen o další bulvární kousek, který poslouží místo čtení Blesku. „Dvanáct televizních filmů o důležitých věcech života pokaždé nabízí jiná herecká obsazení a témata, mimo jiné třeba: Kariéra, nebo mateřství? Jak přežít stárnutí? Lze být prostitutkou na chvíli a nezničit si život? Co je víc než krása a sláva? Co dělat, když mě miluje můj otec? Je euthanasie přijatelná?“ Tyto věty mají „Soukromě pasti“ na svých internetových stránkách. „Neckář se zhroutil v slzách. Muž si amputoval nohu pilkou, protože neměl na lékaře! Bob Klepl, Kolaps, náhlý převoz do nemocnice.“ A tyto věty má „Blesk“ na svých stránkách. Pokud bychom měli porovnat způsob propagace pomocí titulků, nenalezli bychom jich mezi „Bleskem“ a „Soukromými pastmi“ mnoho. Otázkou je však: „Proč?“ Přesto, že jsou propagační teorie u obojího stejné, jedná se o dvě naprosto jinak prezentující se média. Zatím co „Blesk“ je bulvární, „Soukromé pasti“ se na vlastních internetových stránkách představují těmito slovy: „Soukromé pasti jsou volným cyklem dvanácti televizních filmů z produkce televize Nova. Série filmů, v nichž se představují nejlepší čeští a slovenští herci, rozebírá zlomové životní situace, které dobře známe a do nichž se zpravidla dostáváme především vlastním přičiněním.“ Každý by v jednotlivých dílech samozřejmě čekal, jak zpracování problému (v mezích), tak i jeho následné řešení a nikoliv pouze co nejvygradovanější problém bez jakéhokoliv řešení. Celý děj Soukromých pastí je navíc dělán na efekt a postaven na několika základních pilířích bulváru. Ukažme si to na jednom jasném příkladu, na dílu „Tatínkova holčička“, který sami tvůrci nazývají nejkontroverznějším. Mně se ale zdá, že se spíše jedna epizodu, která v sobě měla nejvíc senzací, na něž přilákala diváky. „Krize v rodině! Otec se zamiloval do své dcery. Jak to dopadlo? Došlo i na choulostivé momenty a dcera se bála vše přiznat. Jaký bude další vývoj situace?“ tak by zřejmě vypadal perex článku o „Tatínkově holčičce“, pokud aby měl být napsaný stejným stylem, jakým je zmíněný díl natočen. Samozřejmě bychom mohli stéle uvažovat o tom, že šlo o projekt, který si pouze „spletl cestu“ a nechtěně z celého projektu vyšel nepovedený kousek. Tuto domněnku však vzápětí vyvrací nadpis jednoho z doprovodných textů na samotných stránkách „Soukromých pastí“: „Nejkontroverznější díl Soukromých pastí již DNES! Takhle se natáčely choulostivé scény“ Člověk má po přečtení nadpisu dojem, že již od první chvíle vzniku pořadu se zde žonglovalo s myšlenkou udělat vše pro sledovanost a to i za cenu, že příběhy, se kterými budou tvůrci pracovat, budou bulvární. Takže co je tedy seriál „Soukromé pasti“? Jedná se o pořad upozorňující na důležitá fakta dnešní doby? Jde o nepovedený kousek? Nebo tvůrci záměrně vytvořily bulvární seriál těžící z neštěstí cizích jen a pouze kvůli vysoké sledovanosti? Všechna fakta jednoznačně ukazují na poslední bod – tedy na zamýšlený bulvární seriál. A takto seriál vnímají i jeho diváci. To dokazují některé komentáře pod dílem „Tatínkova holčička“: „je to supéééééééér. Zvlášť ta scénka v koupelně nebo v posteli.“ nebo „jo bzl to super diiiiiiiiiiiiil fakt nejlepsiii“.¨ Měl by se tedy „Blesk“ bát televizního konkurenta?

Jak Martin Scorsese stárne, jeho filmy mládnou. "The Wolf of Wall Street" srší skvělým hereckým obsazením, výkony, kamerou, vtipem a hlavně režií. Martin Scorsese vytvořil film, který znázorňuje a kritizuje život na Wall Streetu hravou a zábavnou formou. Přestože se na první pohled může zdát, že pohled na Jordana Belforta je neutrální, opak je pravdou. Celý film je kritikou Wall Streetu a životu na něm. Čím více peněz,drog, párty a sexu se ve filmu ukazuje, tím více je zde kritizován život burzovních finančníků. To, že tento úžasný kousek srší zábavou, ani na chvíli se nezastaví a stále příchází s něčím novým neznamená, že chválí Wall Street, burzovní finančníky nebo dokonce Jordana Belforta, ale pouze potvrzuje skvělý Scorseseho filmařský cit, umění a úžasnou režii, kterou prokázal již u svých předchozích filmů.

Z čeho vznikly superhrdinové? Z lidí jako David Dunn. Elijah Price má pravdu - když mohou existovat lidé jako on (kterým se lámou kosti při sebemenším nárazu), poč by nemohl existovat někdo na druhé straně, někdo nezlomný. "Vyvolený" je neprávem opomíjený film, protože to je základ nového přemýšlení o superhrdinech, myšlení, ze kterého vychází ve své trilogii o Temném rytíři Christopher Nolan a na něj navazující Zack snyder ve filmu "Muž z oceli". Otázkou zůstává: "Proč "Vyvolený" zapadl? Nejedná se totiž o žádný velký akčňák či blockbuster. Jde o přesný opak směru, který nabrala v nových filmech stáj MARVEL, jež se snaží stavět na úžasné akci bez příběhu a bez jakéhokoliv vnitřního i vnějšího rozporu superhrdinů. Shyamalanův film vypráví celou dobu o velké nejistotě a nedůvěře hlavní postavy. David Dunn si hned jakmile zjistí, že je vyjímečný, nezačne vyrábět oblek, ale snaží se najít vysvětlení. Reaguje jako normální člověk z normálního světa. Kdyby všechny superhrdinské filmy navazovaly na Shymalanova "Vyvoleného" nebo měly stejného ducha, staly by se něčím jiným, něčím lepším, staly by se vyvolenými.

Filmařský dokonalý trik. Christopher Nolan je pozoruhodný režisér i scénárista, který je opravdovým mistrem a jeho filmy se tak stávají skutečnými mistrovskými díly, ovšem Prestige dosáhnou teprve, když si do týmu přizve svého bratra, aby tak vytvořili skutečný dokonalý trik, u kterého budete napjatí a překvapen, i když jste ho viděli již tisíckrát.

Kreativní producent seriálu řekl, že počítají s tím, že lidé budu "První republiku" sledovat hlavně kvůli dobovým kostýmům a výpravě. Toto se české televizi podařilo, ale je to bohužel jediné. Kdyby česká televize udělala sérii hodinových prezentacích, kde by nafotila první republiku, byl by výsledek stejný. Jediné, co je na celém seriálu dobré, je právě výprava a scénář je opravdu hrozný. V příběhu se totiž míchají prvky ničeho a telenovely. V porovnání s "Četnickými humoreskami" (odehrávající se ve stejné době) si televize pohoršila skoro o sto procent. Se zahraničními seriály raději ani neporovnávám.

Komedie, která by si z počátku vystačila i bez zápletky s cestováním časem. Nejprve film srší vtipem a úžasnou atmosférou a je cestování časem vedlejším a nevýrazným faktem. Což se dá považovat zároveň za dobré i špatné. Kladné je, že scénárista umí udržet pozornost a nabalit plno vtipů i na stokrát omleté téma. Jako záporné by se však dalo považovat nevyužití skvělého nápadu k ještě větší dokonalosti filmu. Je opravdu velká škoda, že tohoto začali autoři využívat až ke konci. Ale o to větší a lepší tečku za celým filmem udělali.

Film se zajímavými postavami, vtipným a nápaditým scénářem zakončený protestem proti soutěžím malých miss. Závěr filmu skvěle vystihuje náladu na soutěžích malých miss, rodiče, kteří zde soutěží, děti, ze kterých se zde stávají malé příšerky a reakci všech, kteří za celou soutěží stojí na dívku, která vypadá jako skutečná. "Malá Miss Sunshine" dokazuje, že nápaditý film s dobrou myšlenkou, postavami a herci, může být stokrát zábavnější než blockbustery ujíždějící si na velké akci a efektech (například Avangers).

Lidé se zrakovým postižením jsou šťastní lidé bez starostí, kteří se pořád smějí a nic je netrápí. To že rodiče mají postiženou dceru jim vlastně otevřelo oči. - Toto vyplývá z nového dokumentu Olgy Špátové, která v "Po tmě světlo" neukazuje tmavou stránku postižení a nezprostředkovává lidem pohled na náročný život lidí zrakově postižených, ale naopak je ukazuje jako naprosto bezstarostné. Pouze jeden člověk se v dokumentu zmíní, že postižení dost často stěžuje život. Není vina ostatních, že to také neřekli. Je to chyba režisérky, která se na to nezeptala. Kromě negativního účinku nemá dokument žádný význam, protože řeší již vyřešený problém - začlenění nevidomých, které je na tom na rozdíl od nachystání vhodných a hlavně bezbariérových podmínek pro vozíčkáře na vysoké úrovni. A jestli se fakt, že se lidé, kteří vidí, baví a tráví čas s nevidomými považuje Olga Špátová za hrdinství, pak už dokument ztratil veškerou svou důstojnost (pokud kdy vůbec nějakou měl).

Muž z oceli je ohromujícím dílem skvělého filmařského štábu, ale přestože jde o první adaptaci Supermana na úrovni vysoce kvalitních filmů, najdeme zde několik chyb. Nejdříve se zaměřme na příběh, námět a scénář. U námětu je skutečně poznat, že na něm pracovali inovátoři Batmana, kteří z Temného rytíře dokázali vytvořit skvělého hrdinu, zasadit ho do velice povedeně zrenovovaného světa a strhujícího příběhu. Toho dosáhli i v Muži z oceli. To tedy k oživení Supermana. Nyní se však vraťme zpět k příběhu, který z počátku ve vyváženém tempu představuje divákům Supermana. Ve flashbacích se zde vracíme do Clarkova dětství a sledujeme jeho složitou a náročnou cestu (tuto formu představení minulosti hlavní postavy využil scénárista David S. Goyer již v Batman začíná). Můžeme zde však sledovat i úvod dalších postav (otce, matky a hlavně Lois Laneové). Po velice povedeném začátku jsem očekával nějaký rozjezd Clarkova osobního života, například jeho nástup do Daily Planet, kterého se bohužel dočkáme až na konci. Tento krok vynechání Kentova osobního života (pomineme-li flashbacky) provedli tvůrci zřejmě z důvodu úmyslu vytvoření trilogie. Je velká škoda, že je zde tato mezera (protože, jak se můžeme přesvědčit v Batman začíná, již jmenovanou dějovou linku zvládá David S. Goyer velice dobře) a rovnou přeskakujeme na útok generála Zoda. Tato část filmu je opět skvělou podívanou a to hlavně kvůli skvělé režisérské práci Zacka Snydera, který je v tomto ohledu skutečně geniální. Kdybychom se měli bavit o dialozích, tak bychom mohli říci, že jsou precizně zvládnuté, nejdeme zde i trochu humoru, avšak co zde postrádám, je nějaký pořádný rozhovor mezi Supermanem a generálem Zodem. Kdyby se do scénáře doplnil jakýsi rozhovor, který by odkryl rozdíly mezi dobrem a zlem a to zejména ty, které by divák mohl opomenout, film by nabyl ještě většího a lepšího rozměru, jako tomu je například v Nolanově Temném rytíři (rozhovory dobra a zla můžeme vidět v Temném rytíři: s Jokerem v předposlední scéně v horní místnosti budovy a s Harvey Dentem v poslední scéně), kromě toho tyto monology zobrazují také jakýsi souboj, souboj jejich ideálů. Pokud bych tedy měl vzít svůj celkový dojem ze scénáře, hodnotil bych jej čtyřmi hvězdičkami z pěti. A jsem si skoro jist, že bych dal scénáři ještě o půl hvězdy méně, nebýt faktu, který si mě získal již v Batman začíná, tedy že se divák s hlavním záporákem zná již od začátku, a tak je zde padouchovi dán prostor na představení, které v prvních filmech trilogie snad vždy chybí, jelikož tento start je hlavně o superhrdinovi. Ještě na závěr ke scénáři nesmím zapomenout uvést své nadšení nad tím, že se zde tvůrcům povedlo do příběhu zapasovat někoho, kdo pomáhá Clarkovi vyrovnat se s jeho superschopnostmi – jeho nevlastní otec s matkou. To totiž Supermanovi chybělo (a postrádají to i mnozí další superhrdinové, například Iron man, Thor...). Co se týče režisérské práce Zacka Snydera, nedá se hodnotit jinak než plným počtem hvězdiček. Prvním a velice důležitým faktem je skvělá obrazová práce (tu má na svědomí i kameraman Amir M. Mokri), kterou můžeme znát již z dřívějších dob ze Snyderovy Bitvy u Thermopyl. Tento snímek je však pro diváka ještě lépe přijatelný a to zřejmě hlavně, protože se režisér rozhodl vylézt ze zeleného rohu studia na čerstvý vzduch, což mu dalo i možnost improvizovat na palce. Dalším bodem Snyderova úspěchu je až neuvěřitelně zvládnutá akce a samozřejmě pečlivý výběr herců a jejich dobré vedení. Tím se tedy dostáváme k hereckým výkonům, které byly opravdu úžasné, a nedal by se zde najít žádný slabý článek. Kevin Costner zde zajistil velice dobře provedenou „citovou linku". Amy Adams se povedlo ztvárnit pravý komiksový charakter Lois Laneové. A samozřejmě to nejlepší na konec – Henry Cavill, který dal do Supermanovy postavy opravdu vše, až jste uvěřili, že on je pravý Muž z oceli.