Anteia

Jednoduchost a je spokojenost.

Kdybych místo toho spala, udělala bych lépe.

Nesympatičnost, znudovanost, opakovanost.

Vlastně nevím, proč se mi to tak moc líbilo, asi kvůli trávě v ovzduší.

Bolela mě z toho hlava.

„Dneska už hipstra na ulici nepoznáš, protože všichni jako už choděj voblíkaný jak hipstři, to je o čem se tu bavíme celou dobu, rozumíš, že se to jako, tak to zmutovalo, že už to prostě neexistuje. Máš tady nějakou skupinu lidí, který eeee prostě eee nasledujou ňáký, ňáký svoje principy, ňáký svoje návyky, ale pak máš spoustu lidí, který následujou je, ale už jenom bezmyšlenkovitě a čistě jenom eee vizuélně.“ Radkovi bych dala pět hvězdiček za jeho lehce koktavá slova, dokumentu kolísavý průměr.

Silné.

Čekala jsem úplnou číčovinku, ale bylo to naprosto překvapující! No, překvapující. Líbivé.

26 minut a tolik málo hudby? Vždyť ta k punku patří a to bych ocenila, i když punk ve své podstatě neposlouchám. No, některé věci řečené dobré, oukej, ale jinak celkově nuda.

Velká průměřina. Ale, Leighton Meester.