troxor

Tenhle western mě zklamal. Bojové scény jsou dobré, co jiného by mohl člověk od Peckinpaha čekat? Problémem je však ta vata mezi nimi, která ale tvoří podstatnou část filmu. Bandě chybí něco, co by vtáhlo diváka do děje, to co mě u filmů od Leoneho přiková do židle. Závěrečný masakr vyzní málem až komicky - ochotně padají tuny mrtvol, naši 4 banditi povraždí asi tak půlku Mexika... (připomíná mi montypythonovský skeč, kde ukazují nový fiktivní Peckinpahův film - adaptaci nějaké červené knihovny s hektolitry krve...)

Berlím, Symfonie velkoměsta je němý film. Ale i přesto mluví. Křičí a ukazuje do očí bijící chudobu, těžkou práci dělníků, ale i "starosti" a zábavy vyšších tříd. Začínáme ráno, příjezdem vlaku do probouzejícího se Berlína a končíme pozdě v noci, po návštěvě jedné velmi umaštěné putyky. režisér byl očividně fascinován soudobou technikou - auty, mašinami i nadzemní dráhou... Film překvapí různorodostí lidských postaviček - zajímavé jsou ženy - od děvek po mondénní dámy. Lidé si navíc kamery vůbec nevšímají (narozdíl od současné doby, kdy by do ní každý mával) Název navíc nelže, film je opravdovou symfonií, hudební doprovod nádherně podtrhuje to, co se odehrává na plátně. Mohu jen doporučit!

Ostrý útok proti Georgi Bushovi, který oslabuje pouze jeho délka. Pokud je pravda alespoň 10% toho, co se ve filmu říká, pak mají v Americe takovou divočinu, že se tomu mírně prohnilé Čechy nemohou rovnat. Nejvíce mě ale odrovnal nápis, který byl na tabuli třídy, kde Bush četl pohádku o sedmi kůzlátcích - "Tím, že se naučíš číst, posílíš vlast".

Skvělá komedie o mluvčím tabákových firem. Ta nabízí nejen výbornou zábavu, ale také nám poněkud podprahově podsouvá fakta o obětech kouření. Dopad na diváka tak může být až trochu ve stylu "dokumentů" Michaela Moora. Zajímavé také je, že se za celý film neobjeví jediná cigareta. (*edit Tak se tam ty mršky přece jenom objevily. Je pravda, že trochu netradičně - na začátku si z nich hrdina staví domeček...)

Jedná se o úžasný akční film se skvělými herci, poutavým příběhem a kroužkovým trikem... Moje osobní TOP100.

Měl jsem odpad, po dlouhém uvažování měním. To je tak dokonalá prezentace všech stupidit a patologických rysů americké kinematografie, navíc jistojistě smrtelně vážně myšlená, záležitost tak strašlivě špatná, že ji to činí - a to je nejhorší - jistým způsobem nepřekonatelně dokonalou.

Perfektní komedie, která sice není takový masomlýnek, jako Jacksonova pozdější tvorba, svou dávku nechuťáren ale film nabízí. Hlavní postava filmu, Derek, má pod čepicí (kdo neviděl, nepochopí). Možná proto ho napadne vzít motorovou pilu a nasekat zlotřilé vetřelce na velmi jemné plátky... Příběh ale není podstatný - mám takový pocit, že u tohohle žánru je totiž podstatné jen jedno - jestli máte silný žaludek a lehce úchylný smysl pro humor. Potom si tenhle zárodek Jacksonových dalších zvráceností "vychutnáte", stejně jako si vesmírní kanibalové pochutnají na mozku svých obětí... Jen nemůžu uvěřit, že tenhle pošuk mohl zfilmovat Pána Prstenů....

"Kde je Frank? Frank poslal nás..." Takhle začíná klasika westernového žánru, film, ve kterém je všechno, co potřebujete v životě vědět a obsahuje hlášky, kterými lze odpovědět na drtivou většinu životních situací. To, že film o americké historii natočil Ital, to už není nic překvapivého (Coppolla taky, že). Leonemu se podařilo pozdvihnout brakový žánr na absolutní vrchol, mezi nejlepší filmy všech dob. To, že Tenkrát na západě nedostalo Oskara, je velkou ostudou Akademie, způsobenou prý nešetrně sestříhanou verzí filmu, kterou měla k dispozici. Absence tohoto ocenění však na kvalitě nic nemění - pokud jste tento klenot neviděli, najděte si volné tři hodiny...

Píše se rok 1902, Jules Verne je moderním autorem sci-fi, budoucnost lidstva je růžová, díky páře a elektřině člověk sní o cestách do krajin, kam se lidská noha ještě nevydala. A protože takových na Zemi již moc nezbývá, zbývá jediné - nekonečný vesmír... V tomto prvním sci-fi, které bylo kdy natočeno se pohled lidstva nasměruje na beránka, který věrně doprovází naši ovečku Zemi - Měsíc. K cestě tam člověk použije největší div tehdejší techniky - gigatické dělo! A jak vypadá Měsíc? Podobně, jak se tehdejším evropským kolonizátorům zdála Afrika - plná exotických rostlin, podivných živočichů a primitivních domorodců (v tomto Cesta na Měsíc odpovídá plně předsudkům tehdejšího diváka - Evropana o své nadřazenosti ). Jinak je ale film, který založil celý filmový žánr, sám tak vizionářský, že musel tehdejším divákům připadat, jako kdyby sám přišel odněkud z budoucnosti (nebylo to dokonce ani 15 let od natočení prvního filmu vůbec!). Budoucím sci-fi filmům nasadil velice vysokou laťku a myslím, že i mnoha současným trhákům se ho nedaří překonat :)

Další Kubrickův film o vině a trestu, který vinu neodčiní. Jsou věci, které je zvykem trestat oko za oko, zub za zub.Tady tahle starozákonní msta ale neulehčí ani trestajícímu, stane se jen další příkoří. Kubrick (často obviňovaný z toho, že je citově naprosto chladný, nebo že je Bůh) rád staví své postavy, správně lidsky nejednoznačné, do ďábelských morálních dilemat, ze kterých není často úniku. "Vietnamskej ostřelovačskej grázl nám zastřelil parťáka. Probojujeme se. Vběhneme tam a pomstíme ho - toho sráče sniperskýho odbouchneme. Ale ten sniper je...."