PinkieCat

Walker Texas Ranger byl jeden z nejoblíbenějších seriálů mojí skvělé babičky, proto musím dát aspoň dvě hvězdičky. Je to taková moje srdcovka - když si vzpomenu, jak jsme se každý všední den v podvečer s babičkou koukali na to, jak Walker nakope všem těm záporákům zadky, musím se usmát. Teď už je spousta jiných propracovanějších kriminálek, mnohem akčnějších, se zvláštními efekty, ale za babiččina mládí nic takového nebylo, a tak jsem se s ní na tohle koukala ráda. Walker s "3bitem" vždycky zařídili, aby bylo spravedlnosti určeno za dost a nastal konec dobrý, všechno dobré. V dnešní době naivní a skoro nereálné, ale tak berme to s nadhledem jako příjemnou retro vzpomínku :-))

Opravdu jsem se snažila přijít Zoufalkám na chuť a několikrát, ale neúspěšně... Seriál mě vůbec nechytl, i když o něm kamarádky hojně diskutovaly a kladně jej hodnotily. U mě nic. Děj mi připadá mírně překombinovaný, ženské zbytečně uječené... Někdy to byla až nuda... Jsem prostě zvyklá na Sex ve městě a Džungli rtěnek. Tohle je až moc zoufalá záležitost. Dvě hvězdičky jsou z mého pohledu adekvátní - jedna za celkem podařenou znělku a druhou si zaslouží Eva Longoria - je to fakt kráska.

Ulici dávám jednu hvězdičku, protože je určitě lepší než Ordinace. Občas se na to dá podívat a některé postavy jsou mi celkem sympatické. Třeba paní Nyklová, zjišťuji její podezřelou podobnost s prodavačkou z mé rodné vesnice (díky bohu, že už jen rodné!!). Tamnímu obchodu jsme přezdívali "informační centrum". Každý se tam dozvěděl všechno o všech, i když to nebyla pravda. Občas se povede i vtipná scénka, ale někdy se naopak postavy seriálu chovají tak hloupě a nepochopitelně, že to nemá obdoby. Děti v Ulici jsou na svůj věk strašně přechytračelé, poučují dospělé a to se mi docela protiví. Kdybych já ve Františkově věku měla tolik rozumu, mohla jsem už teď vlastnit Nobelovu cenu a Emička by z fleku mohla dělat diplomatku mezi Severní Koreou a Amerikou. Jsem si jistá, že by to zvládala perfektně. Ještě mě fascinuje jedna věc. Ulice trvá od 18:30 do 19:30. V 19:15 tam Nova napráská reklamu, která trvá zhruba 7 minut. Tohle mi fakt hlava nebere. No nejsem žádný fanoušek zmiňovaného seriálu, takže to myslím v pohodě přežiji, spíš se jen pozastavuji nad smyslem některých věcí.... Takže to zakončíme následovně: Jeden díl týdně by vám neměl ublížit.

Seriálový Charlie je podle mě věrnou kopií reálného Charlieho. Akorát, že ten seriálový nemá manželku, vůči které by dával průchod svým agresivním náladám. Vím, že by to asi nemělo mít na mé hodnocení vliv, bohužel se mi Charlie Sheen zošklivil od té doby, co se na něj provalilo domácí násilí a alkoholismus. Ale pryč od slovního kamenování Charlieho Sheena. Dva a půl chlapa je dle mého názoru celkem zdařilý seriál. Hlavní seriálové dvojici Alanovi a Charliemu to skvěle klape už od Žhavých výstřelů a roztomilý Jake je skvěle doplňuje. Do toho všeho Berta s prořízlými ústy a matka, jejíž výchova na obou bratrech zanechala doživotní následky. No popravdě já mít takovouhle semetriku za matku, tak bych na tom byla psychicky asi taky trochu jinak. Docela podařená je i postava věrné a věčné kamarádky Rose, kterou vyhodíte dveřmi a ona přijde oknem (a to doslova). Pánské publikum jistě příznivě hodnotí krásné herečky a modelky, které jsou hojně obsazovány do každého dílu tohoto seriálu. Každý chlap by si asi přál být aspoň na chvíli seriálovým Charliem - složit pár jednoduchých hitů, tím vydělat spoustu peněz a do konce života si z toho užívat s kvalitním alkoholem, značkovými doutníky a krásnými ženami. Já se u každého dílu, na který zrovna v TV narazím nenuceně a upřímně zasměji. Ale když neuvidím všechny, vůbec se nic nestane.

Průzkum mezi průměrným obyvatelstvem Ameriky během období prezidentských voleb v roce 2008 ukázal, že kdyby Američané mohli, zvolili by si za svého prezidenta Homera Simpsona. Je to překvapující? Vůbec ne! Vždyť my, kdyby to bylo možné, chtěli bychom mít za "Největšího Čecha" Járu Cimrmana. Prostě někoho kdo nás baví. A tím Homer (samozřejmě i Jára Cimrman, ale od toho nyní pryč) bez pochyby je. Každý má něco z Homera, či z jiné postavy seriálu - občas zapomeneme zaplatit složenky, vyzvednout dítě ze školky, netřídíme odpad, nechce se nám do práce, do školy...a spousta dalších věcí, které nás spojují, dělají lidmi. A o to právě jde - Simpsonovi jsou lidští, je to nadčasový seriál, bude nás pořád bavit, protože si při některých scénkách představíme sami sebe. Také se neustále týká věcí, které jsou aktuální, jde s dobou. Takže poklona všem tvůrcům seriálu, jelikož to také není lehké - takhle dlouho vydržet a být pořád úspěšný. Já jsem nezažila díl, který bě mě aspoň trochu nepobavil. Právě naopak, vždycky mě zaručeně rozesmějí. Ještě musím samozřejmě pochválit český dabing, je perfektní. Svůj komentář ukončím citátem Homera, kterým je občas dobré se řídit: "To, že vás nevnímám, neznamená, že vás neposlouchám."

Už v první sérii téhle megablbosti měli autoři do děje vpustit Fredyho Kruegera. On by to tam trochu oživil.

O Matrixu se říká, že je to kultovní film, a tak mi nezbývá nic jiného, než přemýšlet nad širším významem slova kultovní. Nic moc přesného mě nenapadá, obohatím tedy své znalosti na chytrých stránkách a shledávám se s úspěchem. To je pro mě to pravé slovo, či spíše slovní spojení - kultovní film může znamenat i kulturní evolucionismus. Ano souhlasím. Matrix je jistým převratem ve filmové sci-fi kultuře. Pro své fanoušky znamená kulturní i filmovou evoluci, protože před bratry Wachowskými ani po nich nikdo nic podobného nenatočil. Nabízí se mi zde výčet samých superlativů: skvělý scénář, režie, střih, nezapomenutelné akční a bojové scény, perfektní hudba, kterou si dodnes poštím na originálních CDčkách... A abych nezapomněla na hvězdné herecké obsazení šité hercům na míru. Od prvního shlédnutí Matrixu patřím k jeho skalním fanouškům a vždy se na něj ráda znovu podívám. Originální děj mě vtáhne do víru událostí a už se nemohu odtrhnout. Wachowským se to (s prominutím) "sakra" povedlo, klobouk dolů... Závěrečná scéna s ženou v červených šatech, známou melodií a odhodlaným pohledem Keana Reevese dokonale uzavírá první díl a zároveň nechává dveře otevřené pro díl další... A co říci nakonec? Napadá mě jen, co když doopravdy žijeme v Matrixu?

Ztvárnění hraběte Drákuly v této parodii je pro mě jedna z nejsympatičtějších rolí Leslieho Nielsena. Celé dílo je dle mého názoru podařené, vtipné, herci skvělí, vžití do svých osobností a to vše pod režisérskou taktovkou Mela Brookse, který si hned střihl i jednu z hlavních rolí. Mám Drákuloviny nahrané ještě na staré VHS a i teď mě u věrně známých scén zaručeně popadají záchvaty smíchu - cikánka předvádějící nebezpečnost upírů, Peter McNicol lapající hmyz, Dracula unášející služebnou místo krásné Miny, scéna v hrobce s dřevěným kolíkem... :-D Prostě starý námět ve vtipném podání zaručeně nezklame a rozveselí.

Můj bože! Ne, nejsem věřící, jen jsem utrpěla šok! Shlédnutí toho filmu pro mě znamenalo kulturní otřes. Považuji tento filmový počin za absolutní znehodnocení české historie. To si celý filmový štáb mohl místo natáčení raději zatancovat na zahradě kolo, kolo mlýnský...a ušetřili by čas i peníze. A to jsem se v DVD deníku, který pravidelně pročítám, dozvěděla, že je Kněžna Libuše takový Pán prstenů po česku. Moje maminka (zatížená na tématiku českých dějin a pověstí) se okamžitě nadchla a chtěla film vidět. Ale obě nás to velmi, velmi zklamalo. Děj naprostý chaos, herci podávají nepřesvědčivé, nezajímavé výkony, snad jako děti na školní besídce v páté třídě, vše zmatené, infantilní...bohužel. A přitom by se nechalo s tímto tématem tak pestře pracovat. Pevně věřím, že to ještě někdo zkusí, protože s tímto se spokojit nelze. Mé DVD skončilo ihned po shlédnutí v koši na odpadky.

Tak si vezmeme na paškál nejnovější komedii Zdeňka Trošky. Koukám na hodnocení kolegů a nic moc... Žádné veledílo, ale tak hrozné to zase nebylo, ne? :-) Každopádně nemůžeme srovnávat se Slunce, seno, to už je takřka česká klasika, ale pokud půjdete do kina vyloženě s cílem se zasmát (stejně jako já), určtě tato komedie takový cíl splnit může. Když jsem kvůli Babovřeskům navštívila kino koncem mrazivého února, pohled na sluncem zalité plátno mě příjemně zahřál na duši. Chápu, že nemůžeme hodnotit film podle ročního období, ve kterém byl natáčen, ale v té chvíli to pro mě bylo plus. Výkony herců nejsou vůbec špatné, herci sympatičtí, scénky vydařené - třeba ta s odpojenou štěnicí, tu si občas i doma připomeneme. Jen ten konec se absolutně nevydařil. Chjo... Nejdřív falešný výbuch, asi to mělo být srandovní, ale mně to přišlo spíš trapné. A pak konec, který vlastně nebyl. Doma jsme se pak dohadovali, jak to vlastně tedy vůbec dopadlo a shodli jsme se na tom, že budeme muset nejspíš Babovřesky vidět ještě jednou, abychom v tom měli pořádek... Já do toho ale určitě spěchat nebudu.