Bohemicam

Smesna, hloupa, teatralni fraska, ktera s duchem predlohy nema pranic spolecneho... Pro me naprosto zbytecny kus...

Krásná odpočinková komedie, perfektní Jack Nicholson... Splňuje veškerá má očekávání a skutečně jsem místy řvala smíchy. Bohužel seberu jednu hvězdičku, za tu klasicky americkou přeslazenou závěrečnou scénu... Vyznávání lásky na baseballovém hřišti se srdíčkem na tabuli a tolerantní ochrankou nějak není mé gusto.

No... Mě se ten film i líbil, ale něktreré drobnosti mi při sledování prostě pokoj nedaly. Např. když už jde podle scénáře o Čechoslovenku, proč ani neumí vyslovit své jméno "Ježková" a proč (?!!) proboha museli udělat muzikálovou a stepařskou hvězdu zrovna z Oldřicha Nového?

Já chci ten čas, který jsem strávila sledováním tohodle....čehosi slizkého...vrátit zpět! Vím, že asi nejsem objektivní kritik pro posouzení takového typu filmu, ale věřte mi, že jsem byla DONUCENA tu věc shlédnout... Utrpení... a ta úvodní strašná písnička, která člověku neustále zní v hlavě... Proč?!! Nedivím se, že mezi fanoušky této úchylárničky patří právě Ned Flanders...

Tedy tento film je snad pro každého diváka zvláštním soustem. Dlouhou dobu po shlédnutí Mazací hlavy mi v hlavě nepřetržitě zněla otázka typu "Co to skara bylo?!" Musím uznat, že David Lynch ví moc dobře, jak divákovi zapůsobit na žaludek a dokonale zauzlovat mozkové závity. Pokud se najde někdo, kdo by o sobě s čistým svědomím mohl říct, že poselství filmu (pokud skutečně nějaké je) alespoň trochu pochopil, smekám před ním. Typ snímku mi trochu připomíná Andaluského psa - samé surrealistické bizarní scény, děj minimální. A co se týče písně blondýnky s "buclatými" tvářičkami, tu jsem nemohla vyhnat z hlavy minimálně dva dny. Musím však říct, že alespoň za jedno shlédnutí tento film stojí.

Tento film mi o sobě již v první minutě vypověděl, že bude stát za to. Marlon ve většině svých rolí dokazuje svůj nadpozemský talent. Když k tomu přidáte výbornou předlohu Tennesseeho Williamse a velmi zdařilou režijní práci Sidneyho Lumeta, máte jistotu, že se od obrazovky jen tak neodtrhnete. Skutečně krásný poutavý děj s nádechem tajuplného napětí. Smutný konec :-(

Abych pravdu řekla, od tohoto snímku jsem očekávala poněkud více. Námět je dost zajímavý a dal by se zpracovat mnohem poutavěji. Dlouhé chvíle pozbývající jakýkoliv náznak napětí s leckdy typickým "přehráváním" Barbry Streisand mi vskutku neučarovalo. Musím ovšem pochválit dobovou atmosféru filmu a pěkné písně.

Dle mého soudu si tento film pochvalu zaslouží. Výborný a charakterní Andy Garcia dokáže i v roli nepolepšitelného násosky a ničitele žen, Modiglianiho, tak upoutat, že byste ho nejradši po rozkošném tanci s kloboučkem podrbali pod bradou. Jediné, co bych mohla tomuto snímku vytknout je (alespoň podle mě) vzhledově nevhodný výběr herců pro role Piccasa a Jeanne Hébuterne.

Tato Herzova nezapomenutelná klasika stále umí diváka posadit na zadek. Výkon Rudolfa Hrušínského nutí k sejmutí klobouku a velkému úklonu. Snímek se dokonale drží literární předlohy Ladislava Fukse. Můj největší obdiv si však vykoledovalo výborné psychologické vykreslení všech charakterů, a to do detailu :-). Mráz po zádech je snad nejupřímnější reakcí na tento nadčasový kousek.