animaxis

Na tento film jsem byl zvědavý především proto, že ho režíroval Tim Burton. O příběhu jsem si v podstatě nic nezjišťoval a bylo mi to tak trochu jedno, protože jsem se chtěl nechat překvapit. A nakonec jsem spokojený jak s režií a stylem, tak dějem. Začátek filmu docela dobře navodí atmosféru (úvod s fotografiemi) a ještě lepší to začíná být v momentě, kdy se děj opravdu rozjede. Co se toho děje týče, tak mi přišel zajímavý především kvůli nápadu využití časových smyček k tomu, k čemu se tu využívají. Díky tomu tu bylo několik dost zajímavých scén. Podivné děti mi nejdřív tak originální nepřišly, ale jak se postupně začaly odhalovat jejich "podivnosti" tak mi většina z nich přirostla k srdci. Co se týče stylu, tak je tu Burton vidět asi hlavně v tom, že ze všeho umí udělat strašidelně-roztomilý film. Snad jen jeho napadlo dát žraní dětských očí do filmu pro děti (a navíc hollywoodského!) a přitom tak děti rozesmát. Herecké obsazení mě nepřekvapilo. Eva Green hraje dobře jako vlastně všude (taky svým tipickým stylem) a u Samuela L. Jacksona už i já začínám mít pocit, že jeho životní motto je hrát v co nejvíce filmech to jde. Jako záporák je tu taky vtipný, ale přitom nepůsobí nijak směsně, spíš prostě dobře. Dětští herci tu podle mě hráli dobře všichni a u nikoho jsem žádné krkolomné snažení o herectví nezaznamenal. Prostě byli přirození. Hudba se mi v úvodní scéně líbila dost, ale pak už tu byla spíše jen v pozadí jako obyčejný doprovod, což ale nijak nevadilo. Písnička při závěrečných titulkách se taky povedla a já jsem tedy se vším celkově spokojený.

Druhý film ze série Underworld mě poněkud zklamal. Během prvního dílu jsem měl pocit, že historie obou krvelačných ras je docela promyšlená a že ji další díly budou postupně odhalovat. Dobré je, že ji odhalují, ale horší je to jak to vypadá. Ono idea Marcuse a Williama jakožto prvního upíra a lycana mi přijde zajímavá, ale nevím, jestli se ve filmu úplně vydařila. Postava Marcuse na mě působila místy skoro až sympaticky. Celou dobu mu šlo o záchranu svého bratra a občas to vypadalo, že narozdíl od Viktora a Amélie bude hrát fér. To je ale trochu v kontrastu s tím, že ve filmu se pokusil (a většinou úspěšně) zabít všechny, na které narazil. V některých případech jsem ho chápal, ale někdy mi to přišlo skoro až přehnané. Vztah Selene a Michaela mi tu přišel hodně upozaděný. To by mi ani tak nevadilo, kdyby tu byla rozebírána ta historie obou rodů, ale ona tu působila spíš chaoticky. Jakoby v tom měl chaos sám scénárista, po několika přepisování toho měl dost a nakonec se rozhodl použít jakousi poloviční proškrtanou verzi scénáře. Režisér Len Wiseman by přece jen po prvním dílu mohl natočit něco slušnějšího, ale to by k tomu potřeboval i slušný materiál. Tady se děj při několika scénách tváří, že je hrozně hluboký, což by místy možná fungovalo (setkání Marcuse s otcem), ale celé to kazí rádoby domyšlené dialogy. Akční scény tu vypadají dobře jen díky spoustě krve, ale jako takové nejsou nic moc. Hudba je tentokrát více filmová a Underworld Evolution už se tedy nenese v duchu technařsko-metalové atmosféry jako v prvním díle, ale i hudba tu bohužel často nefunguje. Závěrečná bitva mi přišla absolutně odbytá a už jen myšlenka, že by prvotní upír a lycan mohli skončit takhle a celá ta Marcusova idea se ukázala být jen prázdnými žvásty na doplnění scénáře... ale Underworld Evolution asi opravdu nezle brát moc vážně. Po prvním díle si mohli scénáristé vybrat, jestli z toho udělají docela důstojné béčko nebo akční břečku a ve velké části se rozhodli pro to druhé. Přesto jsem se aspoň trochu bavil a na odreagování tento díl ušel.

Aby bylo jasno, Captain America mi ze všech Avengers přijde nejzbytečnější a osobně ho vnímám jako takové ztělesnění americké naivity. Tomuto dílu jsem ale dával naděje, protože se film neměl točit jen kolem něj. A ono se mi to přesně díky tomu nakonec docela líbilo. První polovina filmu až na pár chvilek nebyla nic extra a vlastně se mi tu líbily jen scény s Tonym Starkem. Film se ale nakonec docela rozjel (i když asi trochu uspěchaně, ale lepší než nic) a najednou jsem se začal smát vtipům, děj jsem začal brát vážně a akční scény mi už nepřišly tak špatně natočené jako v první polovině. Je tu pár postav, které mě prostě baví sledovat a ty vlastně vynahrazují tu nudu, kterou pociťuju u těch, kteří mě tolik nezajímají. Jediná postava, u které jsem si nebyl jistý, jestli se mi líbí nebo ne byl Spider-Man. Ten tu nastoupil opravdu přehnaně rychle a i když se děj díky němu posunul, tak mi to od scénáristů připadalo jakože nevědí jak dál, tak tam šoupnou Petera. To už podle mě mohli pokračovat v sérii The Amazing Spider-Man, protože ten se mi konečně začal líbit. Děj tu byl docela zajímavý a na Marvel film mi přišel docela vážný a dospělejší než obvykle. Celkem mě překvapilo odhalení smrti Tonyho rodičů a jsem za takový zvrat docela rád. Teď mi asi nezbývá nic jiného, než že se počkám na další filmový krmivo od Marvelu, který je podávaný jako na běžícím pásu.

Film v prvních minutách může vyvolat dojem, že půjde jen o pouhou střílečku, po chvíli se však ukáže, že tu půjde o něco víc. Celý úvod je podaný dost jednoduše. Na jedné straně mince jsou upíři, na druhé lycani a tyto rasy se spolu prostě nazvájem vraždí. Postupně jsou ale ve filmu odhalovány různé spojitosti a vodítka k historii obou ras a tehdy mi začalo připadat, že Underworld je vlastně další dobře vytvořené filmové universum. Celkem dobré mi tu přišly i jednotlivé postavy. K většině z nich si sice nevytvoříte žádný vztah (i když k některým samozřejmě postupně ano), ale ve filmu jsou představovány tak, že si po chvilce začnete pamatovat většinu jejich jmen. A to je jich tu docela dost. Hlavní postavy mi tu přišly fajn a zahrané taky nebyly špatně, ale důležitější tu pro mě byl děj. Co se týče upírů, tak na ty je tu pohlíženo jako na aristokraty, kteří žijí vznešeně a lycany a asi i lidi považují za méněcenné. Rozhodně mě u nich zaujal způsob vlády, to jest střídání tří vládců po dobu sta let. To považuji za docela originální záležitost. Lycani zde žijí spíše jako vyvrhelové a s příhlédnutím na jejich historii není divu. Navíc jsem se tedy vůbec nedivil, proč se s upíry tak nesnáší. To ve mě celkově vyvolávalo dojem, že film vlastně žádné ze stran moc nenadržuje. Chvílemi to tak možná vypadá, ale pokaždé se pak ukáže, že ti, kterým jste do teď fandili, jsou vlastně zlejší atd. Vizuál filmu je dost chladný a tak to má rozhodně být. Celý se odehrává v noci, skoro všechno oblečení je černé a navíc se leskne, film se odehrává hlavně ve starobylém domu upírů, v opuštěných budovách, v nemocnici, v podzemí... no prostě na žádných veselých místech. Film je tedy rozhodně v nečem unikátní a jsem rád, že to přeci není jen pouhá akční popkornovka.

Fan fiction filmům ze světa Harryho Pottera jsem se doteď vyhýbal. Od Justina Zagriho jsem dříve viděl jeho verzi souboje Albuse Brumbála s Gillertem Grindelwaldem a musím říct, že mě to vůbec nenadchlo. Před pár dny jsem ovšem narazil na tento novější krátkomentážní snímek a abych byl upřímný, klidně bych se k němu i vrátil. Téměř celý se mi utkvěl v paměti a už jen to je pro mě známka dobrého nebo aspoň působivého filmu. Může se zdát, že zápletka je tu velmi prostá a ono vlastně ano. Ve snímku jde především o souboj. Pokud jste ovšem četli knihy a víte k čemu přesně mezi Severusem, Lily a Jamesem docházelo, tak si tento počit nejspíš užijete jako já. Prostředí je tu dobře natočené, představitel Severuse je skvěle zahraný (a je poněkud knižnější než Alan Rickman), přičemž ostatní postavy tu jsou taky dobré. Samotný souboj je podle mě dost povedený a i když je především na efekt, tak na mě působil dobře. Hlavně ten jeho závěr jsem si opravdu vychutnal. Poslední dvě minuty ve mě opravdu vyvovali husinu, protože když jsem pomyslel, co všechno se od té doby dělo... Dialogy tu jsou podle mě inteligentně napsané a Snape tu na mě působil opravdu věrohodně. Naprosto jsem si užíval hudbu, kterou jsem si po zhlédnutí párkrát ještě poslechl. Myslím, že tvůrci by někdy mohli dostat šanci natočit delší film, který by nebyl především o souboji, ale i o všem ostatním. Takové zmapování předešlé generace by bylo rozhodně zajímavé, koneckonců, postav z té doby známe mraky.

Poslední filmový díl Harryho Pottera má jako všechny ostatní své silnější i slabší stránky. Ano, občas jsem si během filmu říkal, že několik věcí tu oproti prvním dílům ztratilo své kouzlo a některé věci jsou teď svým způsobem chladné. Hlavně jsem si to říkal během první poloviny filmu. Jak se ale blížilo finále, začínal jsem si všímat zase čím dál více světlých stránek filmu až nakonec přebily ty špatné. Pamatuji si, že v kině jsem byl dost napjatý, aby se mi nakonec ten film líbil a nakonec se to naštěstí i stalo. Začátek byl sice možná trochu nezajímavý, ale v Bradavicích se tu začal objevovat jistý pocit nostalgie (který by ovšem při trochu jiném zpracování mohl být větší) a dokonce ani odhalení pravé povahy Seva Snapea mě tu nezklamalo a to musím říct, že je to ze všech sedmi knih moje nejoblíbenější kapitola. Závěrečný souboj Harryho s Voldemortem, boj Rona, Hermiony a Nevilla s Naginim a vůbec celý konec mi přišel opravdu dobrý. Ano, poslední díl H. P mohl být natočený i lépe a režisér David Yates mohl dát do posledních dílů trochu více kouzla, ale i tak to podle mě stálo za to!

Snad oproti všem předchozím filmovým dílům Harryho Pottera tu atmosféra pořádně poteměla. Vlastně už od scény se srazem smrtijedů je jasné, že veškerá dětská "pohádkovost" skončila a že tento díl se nebude bát vkročit do poněkud drsnějších řad. Samozřejmě neočekávejte žádný krvák, ale jak jsem se už zmínil, atmosféra je tu temná dost. V první řadě mě tu tentokrát zaujala výprava filmu. Děj se nyní totiž odehrává na spoustě místech a na cestě s hlavní trojicí je tu určitě několik hodně povedených záběrů krajiny. Dalším velkým pozitivem jsou herecké výkony. Jelikož jsou v tomto díle časté samostatné scény s Harrym, Ronem a Hermionou musí být jejich výkony minimálně uspokojivé. A podle mě jsou. Daniel, Rupert i Emma tu hrají nejvážněji ze všech dílů a opravdu jim to jde. Například hádka mezi Harrym a Ronem vypadala opravdu upřímně. Co se týče děje, tak je trochu vidět, že se režisér a scénárista snaží zaplnit dějové díry, které zůstaly kvůli ne úplně přesnému zfilmování Prince dvojí krve. Místy to funguje, místy to vypadá divně. Taky si myslím, že některé důležité souvislosti divákovi, který nečetl knihu, plně nedojdou (například zrcátko, Grindelwald,...). Hudba tu opět často sází pouze na jeden motiv jako v Princi, ovšem tady na mě působí tak, že skladatel s ničím lepším ani nepřišel. Ve filmu jsem si všiml pár scén, kde mi hudba prostě chyběla a skoro to vypadalo jako skladatelova lenost, nejsem si ovšem jistý, jestli to nebylo prostě naschvál třeba kvůli pocitu isolace od civilizace (aspoň tak to na mě působilo). První polovina filmu se mi opravdu líbila, druhá mi ovšem přišla trochu utahaná a taky proto nedám plný počet. Děj se mi tu ale rozhodně zamlouval víc, než ve zfilmované verzi Prince dvojí krve a vlastně mi tento filmový díl přišel i zajímavější.

Musím říct, že už jen myšlenka o Hitlerovi, který se objeví v současném Berlíně zní dost zajímavě. Dotáhnout jí ale do takové laťky, že se z ní stane kniha a později film už je opravdu něco. Během první hodiny jsem se opravdu často zasmál a popravdě jsem už delší dobu neviděl něco, co by mě rozesmálo tak upřímně. A to si myslím, že kdybych se na to byl díval s nějakým kámošem, přišlo by mi to ještě vtipnější. Oliver Masucci to místy hraje opravdu přesvědčivě a scénář mu to navíc skvěle umožňuje. Bylo skoro až k zamyšlení, že tu několikrát mluví tak, jak by nejspíš mluvil skutečný Hitler, a já se přesto smál. Vtipná část se ale po hodině a pár minutách ale začala vytrácet a v děj už začínal být skoro až mrazivý. Je tu totiž jasně ukázané, že nejdříve se všemu smějete a pak si uvědomíte, že to má hrozivé následky. Díky tomu je tu (částečně) ukázáno i to, jak Hitler postupně získával větší a větší moc i přesto, že ho mnoho lidí nejdříve považovalo za šaška.

Musím říct, že po první díle jsem docela dost zklamaný. Četl jsem sice, že po šoku z prvního dílu se Sam Raimi rozhodl natočit o něco odlehčené pokračování, ale nevěděl jsem, že v tom bude až takový rozdíl. Chápu, že tento díl už se má brát i s humorem, ale přece jen jsem se těšil aspoň na podobnou atmosféru, která byla při prvním díle. A ona tu není. Zlo už u mě nevyvolávalo takové pocity strachu, ale spíše komedie. A ano, opět bych to měl brát s nadhledem, ale prostě jsem to nedokázal ocenit jako předchozí díl. Souvislosti s původní Evil Dead tu jsou pozměněné (což mi vlastně tolik nevadilo), ale ta atmosféra je úplně o něčem jiném. Zajímavé ale zase bylo bližší prozkoumání onoho zla a ten konec mě lehce ohromil, i když nepřekvapil. Bruce Campbell místy dost přehrával, ale asi to měl v popisu práce :D Za mě hodně slabé tři hvězdičky.

I přes některé nedostatky mám filmy s Harrym Potterem rád, v tomto případě jsem ovšem trochu zklamaný. Obvykle když je film natočený podle knihy, tak se tvůrci filmu snaží do něj dát to nejzajímavější, popřípadě si k tomu i něco přidat a "podepsat" se pod to. Nevím, jestli je to mnou, ale u Prince dvojí krve to tu pro mě takhle prostě nefungovalo. Knihu jsem četl a musím říct, že do filmu se dostalo až na nutné výjimky snad jen to nejtriviálnější a popravdě, toho je tu dokonce víc, než v knize. Film se tentokrát totiž snaží kombinovat fantasy s teen romancí a až na pár povedených hlášek se to opravdu moc nepovedlo. Vlastně to jen zazdilo hlavní děj a ten tu pak kvůli tomu působí velmi upozaděně. Film jako by byl natáčen hlavně pro ty rádoby romantické a vtipné momenty a v krátkých okamžicích se podíváme, jakým způsobem se Brumbál s Harrym snaží odhalit Voldemortovo tajemství jako by to nebylo důležitější, než zbytek filmu. To co se mi ve filmu ale líbilo byly scény s Dracem. Tady je jeho strach a osamění ukazováno průběžně a skoro vyznělo více srdceryvněji, než v knize. Dále tu dobře funguje soundtrack. Většinou se tu sice objevuje jen jeden motiv, ale atmosféru docela vystihuje a když se objeví nějaká znělka, které měla být dojemná, tak dojemně taky zní. Z herců mi tu tentokrát nikdo nevadil a taky se mi líbila "temnější" kamera. Jen prostě lituji toho, že se ve filmu z knihy neobjevilo skoro nic zajímavého. Přeci jen pokus byl jen jeden a docela jsem se těšil na úvodní scénu s novým ministrem kouzel, na Snapa jako učitele obrany proti černé magii, na svévolnou Ginny, vlkodlačího smrtijeda Fenrira (ten tu sice byl, ale nebylo kolem něj nic vysvětleného a zdál se zbytečnější než kulisa), závěrečnou velkou bitvu v Bradavicích a tak dál, a tak dál... Kvůli tomuhle všemu mi místy film přišel i docela nezajímavý a tak bohužel musím upřímně dát slabší hodnocení.