anetd1

Nemilosrdně bezohledná dávka kydání hnoje po konzumní společnosti, kdy je téma stejně aktuální i po celých 20 letech, kdy byla předloha publikována, a nyní pěkně zasahuje do černého. Fuck the system ve své nejpovedenější anarchistické podobě a nejlepší formě, stejně jako Edward s Bradem. Takové odpálení svého bydla a tím celého svého dosavadního jistého života, to je věc. I když se to dá naštěstí zvládnout i tak nějak symbolicky, ale o tom zase příběhy z jinýho rance. Tady jde film do hloubky každýho z nás pěkně surovou cestou a přebrat si to už klasicky může každej sám za sebe. Twist jsem předem neznala a naštěstí (asi?) se mi ho nepodařilo odhalit příliš brzo, abych přišla o jakýsi moment překvapení (vždyť při psaní ho neznal ani sám Palahniuk a ve filmu nám je předkládán celkem nenuceně a elegantně). Jen mi nějakou dobu trvalo strávit Fincherův konec, ale ono nic není jen černé nebo bílé. Ve Finchrově podání se mi pak ale zase moc líbí (mimo jiné) pohrávat si s myšlenkou, že má Marla stejný původ jako Tyler. Přece jen ale sympatizuji více s Palahniukovým originálem a těším se na pokračování.

Příjemně vtipné, vtipně oddychové. Střet náboženství, který s sebou přináší motiv k zamyšlení, ale nebere se příliš vážně.

Sofistikovaný dokument, od kterého dostanete úplně něco jiného, než čekáte, ale vlastně přesně to, co chcete - výpověď přinášející spoustu chytře a hravě skrytých poselství a myšlenek. Líbit se vám to může nebo nemusí, zde se však servíruje čistý Banksyho brainwashing z první ruky.

Příjemně oddychová záležitost, která nepřináší nic překvapujícího, splňuje však přesně to, co slibuje a sluší jí to. Milese Tellera a jeho role prostě můžu a hlavní představitelce jsem si přála párkrát trochu proplesknout, to byl ale asi účel.

Strhující dokument nahlížející do každodenního života upírů přináší nový pohled na nesčetné překážky moderní společnosti komplikující jim jejich mírumilovné bytí. No nemají to lehký kluci.

Až překvapivě vtipná záležitost, která skvěle baví již od úvodní scény a ve finále chytře, ale jednoduše předává divákovi své poselství zaměřené na poměrně aktuální záležitosti společnosti. Prostředí až parodicky extrémního východně vesnického prostředí doplněné devadesátkovými disco hity a v hlavní roli dva sliční rumunští mládenci v souboji o oslavenkyni večera, která si v této pozornosti vyloženě libuje. Kdo nakonec utře nos? Zápletka, pro kterou stojí za to žít.

Skvěle zvládnutý manifest upozorňující na problém velkochovů domácích zvířat. Mini příběh ze života jedné nemocné slípky, jehož až téměř psychedelické zpracování působilo někdy chaoticky a nesmyslně, které však chápu jako autorův záměr vyjádřit slípčin pohled na svět v kleci, kdy pro ni samotnou zůstávají veškeré otázky života a bytí za hranicí jejího chápání. Práce se žlutou barvou na pozadí, udržující divákům odstup k snímku je zde navíc vyšpicovaná na jedničku. Překvapila mě až tak velká vlna nepochopení tohoto snímku, i když jsem ho sama musela vidět dvakrát. Viděno na Brněnské 16.

Až mrazivě obdivuhodná práce s dětmi, těch tří slečen se prostě nešlo nabažit! Škála emocí, které ve mě film v průběhu vyvolával byla široká - nechyběli úsměvné momenty, smích ani napětí. Snímek mě naprosto pohltil a požitek z něj neskončil ani při odchodu z kina, naopak ve mě zanechal takový ten příjemný pocit vybízející k přemýšlení nad příběhem i po jeho skončení.