Bozvav

Jen co mne pustí, seberu si svou horu tupých svalů a hurá do Evropy. Někdo by jim měl nakecat, že Evropa je od Bosny jihovýchodním směrem, ideálně třeba až za Arménií. Přesně co tu potřebujem je stotřicetikilový, dvoumetrový, korán vyznávající Bosňan s trestním rejstříkem dlouhým, jak toaletní papír. Jinak tyhle tipany bych mezi lidi moc nepoštěla. Zjevně mají morální kodex z jiné dimenze.

O tom, že si vězení oba Raphaelovi spoluvězni zasloužili, o tom žádná. Ale stejně tak je pravdou, že samotná deprimující izolace nic neřeší. I doživotní vězni by měli mít nějakou motivaci něco společnosti vrátit, nějak své činy alespoň maličko odčinit. Což se zavřením na celu na 22 hodin denně asi nevyřeší. Třeba možnost práce vidím jako velmi důležitou. Stejně tak nějaká psychoanalýza, konfrontace se svými činy by byla zjevně na místě. I díky tomu by bylo jednodušší posoudit, zda je naděje na nápravu a tudíž nějaká možnost na propuštění, nebo se jedná o nenapravitelného jedince. Za mne doživotní vězení nic neřeší. To už je humálnější kulka do hlavy a také levnější. Jinak jsem na tom asi jako náš  seriálový průvodce, působili v pohodě, ale ta dvojnásobná brutální vražda mne dostala.  Sama si nejsem jistá, zda bych hlasovala pro propuštění třeba po 25 letech na svobodu. Jinak věznice působí jako obvykle, dokonaý odraz společenských, sociálních, kulturních a ekonomických podmínek té dané země.

Velmi zajímavý díl, z něhož mrazí v zádech. Většina osazenstva působí tak, že by jim člověk ruku nepodal. Je zajímavé, že nechtějí využít možnosti, být v nové části věznice. Jestli to nebude tím, že mnozí pocházejí z prostředí, které se od zanedbané věznice zas tak moc neliší a kulturnější část věznice jim přijde cizí a nepřátelská. Zvláště, když v ní nemohou využít svoje vazby na podsvětí a dělat pochybný byznys.

Tristní podmínky ve věznici jen odrážejí neméně tristní podmínky venku. Chudoba, nízká vzdělanost, kmenové rozdíly. víra v čarodějnictví, vysoká míra násilné kriminality. To vše venku, se odráží na malém prostoru finančně podhodnocené věznice. Naprostý nezájem ze strany vlády dělá z věznice prostě jen izolaci, která jinak neplní žádný účel. Možná kdyby bílý objevitelé v minulosti nekolonizovali tyto ostrovy a nenarušili jejich přirozený vývoj, mohli se místní vyvíjet po svém a ve své kultuře se někam posunout. Takto jsou bez šance.

Nemyslím si, že by se podařilo v zemi, kde jsou tak obrovské sociální rozdíly a hluboce zakořeněná potřeba příslušnosti k nějaké skupině, nízká všeobecná vzdělanost a chudoba vymítit gangy. Je chybou tyto asociální živly jen tak shromažďovat na jednom špatně hlídaném místě. Měli by tvrdě makat na nucených pracích a hlavně by se mělo zamezit výrobě a distribuci drog od kořene. Zavřením mladých kluků, dealerů  to nevyřeší.

Drsné, ale působivé. Správně to řekl ten šéf, vězení by se měli lidi bát. Jen škoda, že to bylo takové učesané a osekané.

To není věznice, ale děsnej bordel, nebo peklo na zemi, které jen odráží životní úroveň celé země. Škoda, že jsme se nemohli setkat s těmi nejprivilegovanějšími, tedy s vůdci kartelů atd.

Přiznám se, že na mne to působilo děsně učesaně. Ne, že bych nevěřila nadšení a práci ředitelky, ale spíše se mi nezdá, že by ti vězni se chovali takto civilizovaně. Vrazi, fetky a násilníci se nezmění, prostě to sluníčkaření bylo dost do očí bijící. To stejné s dozorci, když mluvili o nápravě svého přístupu, znělo to stejně jako když mluví recidivista o své nápravě, až bude venku. Stejně jako Rowe jsem dosti skeptická, že by to tak fungovalo v realitě. Nicméně, že do toho napumpovali prachy a mají snahu něco zlepšit, je vidět. Což je šlechtí. Jako oběť bych ovšem tak nadšená nebyla.

Co na to říci? Věznice v Rove na Šalamounových ostrovech není zrovna místo, kde by chtěl jeden spočinout. Špína, nepohodlí, mizerná strava, hygiena pod bodem mrazu, všudy přítomné násilí, nemoci a úděsná společnost. Na stranu druhou, to tam ti chlapi zjevně nemají v hlavě v pořádku, úchyl vedle úchyla. Znásilnění, incest, vraždy, vendeta. Brr. Rowe má můj obdiv, že se tam nepos. strachy i s celým štábem. Humálnější by bylo většinu vězňů zastřelit, ušetřilo by se a spousta žen by si oddechla.

Ti Finové jsou normálně poťapaní. Násilníci, očividní magoři (přivážou obět ke stolu, rozdrtí mu ruce, nohy, přejedou ho autem a ještě střelí šípem) si tam polehávají, kouří, cvičí, čumějí na bednu, vaří a fetují v pěkných pokojíčcích a ještě se tím, co dělají, chlubí. Jeden vězeň zmlátí druhého dozorcům pod nosem a nedostane za to ani černý puntík na nástěnku. I ty tresty jsou směšné. Nelze se divit, že recidivu mají tak brutálně vysokou. V rámci zachování lidské důstojnosti se jim nic nepřikazuje, občas dostanou dovolenou, či jim dovolí připlatit si sportovní kanály, aby se chudáčci nenudili. Jako fakt? A co důstonost obětí?  Však oni to těm seveřanúm ti jejich prudce asimilovaní přistěhovalci vysvětlí, až je jednou převácují, to se budou divit. Tento typ vězení má jediný účel, izolovat nekalé živly na dobu nezbytně nutnou a nic víc. Náprava nulová. PS: název Nejdrsnější věznice světa v tomto světle vypadá dost bizardně, možná měl mít tento typ věznic název Nejhezčí věznice světa, nebo nejměkčí věznice světa. Bůh ví, jak já bych těn finským kriminálníkům přála, aby si trest museli odpykat třeba na Šalamounových ostrovech v té jejich betonové kleci pro sexuální delikventy. To by bylo pokoukáníčko.