Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Komédia
  • Krimi
  • Dokumentárny

Recenzie (135)

plagát

Armageddon (1998) 

Patetická ptákovina, při které je potřeba nemyslet. Na svoji dobu velmi dobře technicky zvládnutá záležitost, která byla v podstatě nadčasová. To, že Bay nebude nikdy režisér, který přinese divákům nějaký, řekněme vyšší emocionální prožitek s řádným filozofickým přesahem, bylo jasné již od začátku jeho kariéry. Vše zde ale funguje a správně se točí. Rozpočet 140 milionů dolarů je na 15 let starý film také neskutečné číslo, a je to na výsledku samozřejmě vidět. Popkornová extra třída, kterou si lze ale v podstatě velmi dobře užít, pokud přivřeme obě oči nad neuvěřitelnou hloupostí scénáře a amerického vlastenectví. Také je pozoruhodné, jaká herecká sestava se sešla u takto povrchního filmu. Komerční úspěch zdá se, byl zaručen i tenkrát.

plagát

Len Boh odpúšťa (2013) 

Ta kontroverznost v tom, zda-li je další snímek Refna opravdu tak dobrý, nebo zda-li je to pouze do sebe zahleděný, hipsterský brak, je v podstatě naprosto dostačující - o snímku se jednoduše řečeno mluví a píše, vyvolává emoce, a Refn si mne ruce. Ono na tom vlastně ani tolik nezáleží. Only God Forgives je perfekcionisticky natočená hypnotická báseň, která bohužel nenaplní svůj koncept, tedy přesněji řečeno - svůj název. Celý film směřuje k jakémusi vyvrcholení v podobě pochopení motivů hlavních postav a světa, ve kterém žijí. Bohužel nic takového nenastane. Od čtyř hvězdiček mě dělí právě tento, dle mého, naprostý přehmat v cílové rovince. V opačném případě by byl další Nicolasův film v podstatě stejně úžasný jako právě třeba Drive - jiný a přesto v určitých věcech velmi podobný, reflektující do značné míry i to, co se děje kolem nás. Bohužel trailery slibovaly poněkud hutnější podívanou - nejen v podobě několika brutálních, sugestivních scén. Možná začíná být Refn příliš sebestředný, kdo ví. Jasné ale je, že Only God Forgives mohl mít našlápnuto jak námětem, tak stylizací na lahůdku, která kdyby byla lépe a logičtěji zakončena a řekněme lépe vedena po stránce scénáře, mnoho z nás by ji zařazovalo do TOP 10.

plagát

Děti ze stanice Leningradská (2005) 

Tomuto středometrážnímu dokumentu by určitě slušel větší rozpočet. O sugestivnosti záběrů a celého konceptu nemá smysl spekulovat - film zobrazuje drsné prostředí v podstatě stále středověké džungle, kde dětský život nemá větší cenu než láhev vodky nebo tuba lepidla. Také by se mohl místo stereotypního vyptávání dětí ptát i dospělých, ať je na problematiku nahlédnuto také z druhé strany. Celkově to působí strašně šokujícím dojmem, ale ve výsledku to ve mně nic moc nenechalo... Také by vůbec neškodilo, kdyby u takto jedinečného námětu byla stopáž delší, a tedy podrobněji celá problematika zpracovaná - myslím, že si to děti, které ve snímku figurují, zaslouží.

plagát

Svatý boj (2001) 

Film se v průběhu stočí směrem, který se mi úplně nezamlouvá. U tohoto tématu bych jako logičtější, v takto komorním podání, viděl detailní rozbor psychologie Goslingovy postavy a jejích motivů (a z čeho vycházejí - podrobně, jinak je film bohužel jaksi bez duše), která je sama o sobě tak zajímavá, že by vystačila na celou mini-sérii nebo čistě konverzační snímek. Tento koncept se přímo vybízí - vždyť je celý film v podstatě na tomto vnitřním rozpolcení hlavní postavy založen. A samozřejmě ještě na umocnění okolností vším tím, co se kolem nás děje špatně. Gosling předvádí perfektní výkon a i ve svých mladých letech ukazuje, jak nadaný a pravděpodobně i tvrdě pracující herec ve skutečnosti je. Na druhou stranu se nemohu zbavit dojmu, že některá gesta a "nešvary" si s sebou nese doposud. Potěšilo mě i spirituální vyústění, ze kterého si určitě každý vezme to svoje a přidává snímku ve výsledku auru díla, které je přece jen něco víc. K dokonalosti chybí opravdu málo.

plagát

Malá Velká Láska (2009) (amatérsky film) 

Ke snímku jsem se dostal na Youtube náhodou. Vcelku slušnou kameru pohřbívá naprostá neschopnost vyprávět obrazem. Scény na sebe navazují jaksi popleteně, střih je zmatený, hudba zbytečně přehnaně užívaná - kdy konečně čeští filmaři pochopí, že nic není silnější než atmosferické ticho, ale i hudba samotná je dost kýčovitá, ohraná, neoriginální (i v roce 2009 nevypadal internet o moc jinak než dnes, takže inspirace se dá čerpat habaděj). Autoři si mohli alespoň správně nastavit kameru a nenatáčet na automatiku - situace, kdy kamera automaticky exponuje přepálenou oblohu a naopak se opravdu stávat nesmí. Naprosto nepochopitelné, odporné texty, které se během filmu náhodně objevují, bez špetky estetického cítění - rozuměj bez špetky tušení o grafickém designu - komentovat raději vůbec nebudu (a už vůbec ne jejich povrchní význam, respektive žádný význam), a fakt, že si autoři ani nezajistili, aby tyto texty byly napsány gramaticky! správně, je dle mého již naprostý výsměch divákům, naprosté pohrdání nimi a filmovým řemeslem. Chápu, že začátky bývají těžké, ale přistupovat k filmařině s tak očividnou neúctou je velmi smutné. Nechci házet všechny mladé filmaře do jednoho pytle, ale pokud vznikají podobné krátké snímky okolo roku 2010 a to i na filmových školách (sem tam nějaký studentský film shlédnu a nebývá to o moc lepší - možná technicky díky tomu, že je k dispozici lepší vybavení), říkám si, jaká generace filmařů zde asi může vyrůst...

plagát

Ja, zloduch (2010) 

Nijak nevybočující z dlouhé řady dětských, průměrných animáků. Roztomilá záležitost, která v sobě ukrývá i přidanou hodnotu v podobě výchovného scénáře, který sází spíš na vztahy mezi postavami než na hloupé, povrchní vtípky, jak to bývá u animovaných filmů pro nejmenší. Na druhou stranu některé "inside joky" těžko pochopí i dítě v pubertě, a tak je tento snímek i ne úplně bezvýznamná podívaná pro dospělé. Steve Carell namluvil Grua dokonale a celé je to velmi příjemná oddychovka. O předvídatelnosti scénáře a naprosté šablonovitosti nemá smysl hovořit - i tak jde o slušnou zábavu. A ta se od takových snímků očekává. Existují ale animáky, které dokáží bavit lépe.

plagát

Super Size Me (2004) 

Nulový budget, technika žádná, scénář se snad taky ladil za běhu. Ke všemu ještě odporný grafický vizuál v podobě jakýchsi blikátek a vyřízlých fotek - přeplácané - neuškodilo by si přečíst nějakou knížku o grafickém designu. Ale to vše by bylo v pořádku, dalo by se to odpustit. Vadí mi jednostrannost dokumentu. Říct, že fast food je hlavní příčinou "epidemie obezity", je na hony vzdáleno tomu, o čem tento problém doopravdy je. Dokument samozřejmě může, a ze své podstaty je subjektivní, ale musí se držet nohama na zemi a respektovat určitá pravidla v rámci objektivity toho, co zde na zemi popisuje. A ano, měl by být - jak se říká - subjektivně objektivní. Tedy neignorovat fakta a svět kolem sebe, ale podávat je svou subjektivní formou. Podpírat svoje argumenty svědectvím a výpovědmi veganské přítelkyně hlavního dokumentaristy (veganství je mimochodem stejně hloupá, zaslepená a zhoubná cesta, jako se každý den stravovat v MCs - stačí se podívat kolem sebe, pokud máte ve svém okolí nějakého vegetariána) nebo několika doktorů, kteří po dvou týdnech na hamburgerech div neposílají Morgana na JIP, mi přijde přinejmenším naivní a "specialisté" působí spíš tak, jako kdyby byli zaplacení říkat něco, co jim Spurlock dopředu nakukal. Ono by úplně stačilo, kdyby se všichni, kteří nemají čas se stravovat kvalitněji, hýbali a sportovali. Proč bych proboha měl někomu zakazovat nebo ho nějak postihovat za to, že nasycuje lidi? A vydělává na tom? Co kdo čeká od hamburgeru za pár dolarů, u nás tedy za pár desítek Kč? Je naprosto logické, že kvalita takového jídla nemůže být kdo ví jaká. Ale neotráví vás to a rakovinu z toho asi taky nedostanete, že. Když jedete v noci po dálnici a hlady pomalu nevidíte na cestu, asi těžko si skočíte do restaurace na argentinský steak. A upřímně řečeno, tohle není problém pouze fast foodů. Ono stejně špatně a nezdravě se dá přejídat i z běžných, "zdravých a kvalitních" jídel. Všeho moc škodí. A vše je to pouze o kaloriích, o ničem jiném - musím vydat tolik energie, kolik jsem přijmul. Nesmyslnost velikosti Super Size je na první pohled vcelku jasná a logická, na druhou stranu, proč to zakazovat nebo rušit? Já osobně, pokud bych měl velký hlad, si Super Size klidně objednám. Je to vše o volbě. Dokumentu ubírá ještě fakt, že za tu dobu od roku 2004, co dokument vyšel, se přístup fast food řetězců razantně změnil. Takže dílo stárne mnohem rychleji. Celosvětový trend "go fresh" a BIO je zřetelný, a i když jdu do MCs asi tak jednou do roka, i zde si můžete všimnout, že se jejich přístup k jídlu za poslední roky hodně změnil. Oceňuji tento Spurlockův experiment, a je určitě skvělé, že se pravděpodobně alespoň z části díky tomu hnuly ledy. Bohužel nic opravdu není černobílé, a snaha dokumentu naprosto jednostranně očernit fast food řetězce dle mého není úplně fér. A to píši jako člověk, který si velice potrpí na kvalitní stravě a fast food je to poslední místo, kam zajdu.

plagát

Oblivion: Nevedomí (2013) 

K dokonalosti a plnému počtu tomu chybí opravdu malinko. Svým způsobem je to minimálně zpracováním a přístupem nadčasové a bude to dle mého určovat budoucí směřování sci-fi žánru. Tohle zde totiž opravdu chybělo - mám na mysli minimalistickou, v osobní rovině, a zároveň osudovou a epickou sci-fi, která neklade takový důraz na výbuchy a všelijaké efekty, ale pokládá otázky o žití jednotlivce v budoucnosti, o přežití lidského druhu, prostě na to jde jednoduše řečeno víc z psychologické stránky věci. V uplynulých letech zde sice pár pokusů bylo, to bez debat, ale nic, co by se nějak víc zarylo do paměti diváků. První půlka je geniální, Kosinski je opravdu jedinečný designér. Jsou zde naplno vidět všechny jeho zkušenosti z různých oblastí tvorby. Zhruba po půlce sice děj začne trošku pokulhávat a je cítit, že se muselo jít na ruku klasickým fanouškům sci-fi žánru, tedy že se tvůrci snažili držet se v mantinelech, což je určitě potřeba ocenit, protože je zde jasně vidět úcta, s jakou tvůrci k práci přistupují, na druhou stranu - kdyby byl od druhé půlky příběh ještě o něco temnější a finále bez zbytečného patosu, bylo by to bez debat za plný počet, a dílo, které by se mohlo směle rovnat s klasikami žánru. Ale kdo ví, Kosinski je ještě poměrně mladý, uvidíme, s čím přijde příště. Silné čtyři hvězdičky a milé překvapení.

plagát

Ako za starých čias (2012) 

Ani taková herecká sestava nezachrání prostoduchost scénáře a přihlouple napsané postavy. V podstatě je to sázka na jistotu, rutinně zrežírovaná, bez špetky invence sázející pouze na zvučná jména. Upřímně řečeno, mít ve štábu takto zkušené, charismatické a ostřílené herce, režírovat je musí byt radost. Nejvíc ze všeho mi zde vadí plochost příběhu, naivita a neuvěřitelnost jednání. To, jak film skončí, bylo úplně jasné hned od začátku, ale že bude konec až takhle "over the top", mě opravdu nenapadlo. Na černou komedii o partičce vysloužilých gangsterů je to příliš nevtipné a při zemi se držící, na melancholické, zasněné a hlavně smířené drama o tom, že i mafiáni mají srdce, city a v hlavě popleteno jako všichni ostatní špatně napsané - není zde žádný silnější moment, a celá kostra příběhu je vlastně dost rozpolcená. O tom, že některé scény a situace jednak samy o sobě, a potom také v podání herců působí dost WTF, nemá smysl spekulovat. Kdyby Stevens režíroval trošku víc civilněji a postavy byly méně neuvěřitelné, hlavně ve svých projevech, mohlo to dopadnout mnohem lépe. Tato odtrženost od reality mi u takové látky hodně vadí.

plagát

Hořící keř (2013) (TV film) 

Tak v prvé řadě měla celá série skončit a vygradovat právě samotným Palachovým činem. První díl je perfektní, zbylé dva naprosto zbytečné a nezajímavé. Ono totiž aby tvůrci dokázali dostatečně vykreslit, jaké zrůdnosti se tenkrát děly, nestačila by jim možná ani mini série o deseti dílech. Takže buď se měla celá série odvíjet po Palachově upálení a mapovat tak celou dobu až do 89 roku detailněji, se všemi dopady na společnost a a hlavně to, co z lidí tento režim vytvořil (a že byli vlastně Češi sami proti sobě a nebojovali proti nějaké vyšší síle, ale opět sami proti sobě, a zde se naplno projevovaly jejich shnilé charaktery), a nebo se měla soustředit, a to bych uvítal osobně více, na to, proč a za jakým účelem Palach osobně čin udělal, jaké ho k tomu vedly motivy, vystihnout náladu ve společnosti těsně před činem samotným a třeba i víc tlačit na psychologickou stránku věci. Takto jsou poslední dva díly odtržené od prvního jak obsahově, tak kvalitou. Třetí díl je potom bez jakéhokoliv významu, opět se musím vrátit k tomu, že soudní spor v posledním díle vlastně nic nového nepřinesl a aby dovedl přinést na problematiku nový pohled, musela by se kolem něj odvíjet celá série. Holland mám rád, její filmy jsou o obyčejných hrdinech a dle mého se snaží naplňovat koncepci filmařky, která zobrazuje život kolem sebe bez příkras a tak, jak doopravdy je. Zde mi vadí pouze lehká rozpolcenost. Technická stránka věci je v českých končinách unikátní a těžko bychom hledali podobné dílo. Hudba perfektní, konečně někdo pochopil, že ambientně klavírní minimalistický soundtrack může sedět i do filmů, které vznikají v ČR. Hodně se to blíží kvalitou zahraniční produkci. Jenom škoda, že herci jako Trojan, Novotný, Budař nebo Krobot neměli víc prostoru. Pauhofová není kdo ví jak skvělá herečka a celý příběh se točil kolem dosti nevýrazných osob, což by ani nevadilo (protože ti neviditelní bývají většinou o to víc zajímaví), kdyby je nehráli stejně nevýrazní herci.