PetrC.

Teprve s odstupem jsem se pustil do sledování této jihokorejské seriálové senzace. Na úvod musím říct, že pokud by byla seriálová řada ještě delší, nejspíš bych ji ani nedokoukal. Jedná se zkrátka o korejskou variaci na téma battle royale, nejde o nic převratného. Scénář hodnotím jako schematický, v mnoha ohledech předvídatelný a nepřekvapivý. Sází na šokování diváka násilím, krví a nesmyslným zabíjením. Větší hloubka však chybí, forma zastiňuje obsah. Idea manipulace lidským plemenem v podobě nelidských jatek doplněných iluminátskou odbočkou nezvládá vybudovat žádnou stěžejní myšlenku a v tomto smyslu je i rozuzlení prázdné, nijaké. Nijak zvlášť nedoporučuji, ale jsem naznačil, je to jenom 9 epizod.

Koktejl, který obsahuje komedii, drama, kýč, muzikál i sociálně-politický podtext. Barbie nachází paralelu s mladou generací, když neví, čeho má dosáhnout a jaký má být její konec. Film plynule prochází pasážemi, kde se střídají výše zmíněné žánry. Divák je doveden k poznání, že ani jeden ze světů (pohádkový ani reálný) není ideální, ale možná je lze učinit lepšími. Herci v čele s Margot Robbie, Ryanem Goslingem, Kate McKinnon a Willem Ferrellem si své role očividně užívají. Atmosféru skvěle navozuje vynikající výprava a výborný vizuál s českou stopou. 81 %

Z 10 minut zaberou 6 minut reklamy, zprávy sponzorů, PR firem a lokálních politických osobností. Mezi tím se objeví pár zajímavých lokací bez strukturovaného či logického propojení. Nechápu, jak takový pořad dramaturgicky může zapadat do schématu veřejnoprávní televize.

Hluboká alegorie. Matka se vrací do svého rodiště ze Západu s "nostalgickým cílem" a chce místo představit synovi. Idealizované Rusko ve stylu 19. století nenachází, přijíždějí totiž do zimní, nehostinné, smogovým oparem zahalené postsovětské dystopie, kde na nostalgické vzpomínky není nikdo zvědavý a na "moskevské" či dokonce "západní" novoty už vůbec ne. Nejdříve tato dystopická černá díra pohltí syna, potom její racionální hlas, auto, duševní zdraví, důstojnost a nakonec úplně vše, až nakonec hlavní hrdinka zcela splyne s tímto "novým" prostředím. Vše, co bylo předtím se najednou jeví jako cizí, mlhavá představa. Všechno, co se ještě zpočátku jevilo jako iracionální, ohavné, příčící se morálce i zdravému rozumu, je najednou zcela normální. A ani by to snad jiné být nemohlo. 80 %

Série samozřejmě zpracovává velmi zajímavý námět, ovšem výsledek je nekoherentní, rozbředlý a plytký. První dva díly přeskakují v časové souslednosti tam a zpět, některé informace se opakují. Třetí má alespoň nějakou jednotící linii a je tak ze všech nejlepší, na druhou stranu poněkud odbíhá od hlavního tématu. Kontext obecných dějin té doby v předkládaném stylu člověku bez předběžných znalostí často nemůže nic valného dát, v informacích je složité se orientovat. Primárním cílem dokumentu (soudě podle zvolených postupů) zřejmě není informovat, nýbrž spíš vyvolat šok a negativní emoce, viz dlouhé ilustrativní záběry podbarvené sugestivní hudbou. Mluvený doprovod rovněž nepovažuji za vydařený.

Ačkoliv zápletka by mohla být zajímavá, zpracování je tragické. Přitom herecké výkony nejsou špatné, Stelibského hudba také snese přívlastek povedená. Nicméně režie se patrně po všech stránkách snaží, aby byl výsledek mizerný. Kromě dějových kotrmelců (v kontrastu s velkým balastem i v takto krátké stopáži) je problematická především neschopnost přizpůsobit řemeslo zvukovému filmu. 22 %

Prvoplánová kýčovitost bez dostatečné hloubky, kterou zachraňuje promyšlený střih a bravurní hra s vizuálem. 62 %.

*** V komentáři jsou spoilery. *** Film vyžaduje vnímavost a odstup. Velká práce se symbolikou a detailem. Hlavní úlohy představují „nehrdinští hrdinové.“ Prostý truhlář a budižkničemu Tono Brtko, kterého vlastní materialistická žena nerespektuje a kterému je v době nacismu připsaná židovská galanterie. A 78letá, ovdovělá, hluchá, churavá, senilní Róza Lautmannová. Majitelka oné galanterie, která, zachovávajíc si svou dobrotu a noblesu, žije mimo prostor a čas stále někde ve 20. letech (role geniálně ztvárněná Idou Kamińskou). V druhém plánu film nastavuje nelichotivé zrcadlo nevšímavé, pragmatické, „lidožravé“ společnosti. Na jedné straně stojí truhlářův švagr, taky budižkničemu, který ale v nacistickém režimu udělal kariéru a který se snaží ze svého postavení vytřískat co nejvíc, dokud to jde. Na druhé straně pak semknutá židovská komunita, která se snaží společnými silami ustát těžké období. A mezi tím nevšímavá společnost, jež nečinně přihlíží násilí a bezpráví páchanému na druhých, obzvláště na těch, kteří za nacismu zůstali humanisty (viz lusünovské scény zatčení Imra Kuchára či deportace Židů). Nejjasněji soud na tímto chováním vynáší holič Katz: „kde zákony ubližujú nevinným, tam jen amen; aj s tými, čo ich porobili“ a „čo chcete, aby som vytvoril so starým Blauom a s Lautmankou batalión a šturmoval proti Hlinkovým gardistom? Pridáte sa tiež?“ Do tohoto konfliktu je truhlář Brtko uvržen. A když v závěru dostane šanci udělat jednu správnou věc (a málem se k ní i odhodlá), nakonec opět selže. I když ví, že Lautmannové deportace bezprostředně nehrozí, opije se, ztratí nervy a nakonec Lautmannovou zabije sám. Když si uvědomí, co způsobil, oběsí se: v duchu svého ničemného a „zbytečného“ života tak to nejcennější nepoloží za nic důležitého, jen za pocit vlastní hanby. Avantgardně je pojatá hudba, nese se v podobném duchu jako u filmu Obžalovaný (na kterém pracovali stejní tvůrci). Film je výbornou pozvánkou k návštěvě slovenského Sabinova, jenž se k natáčení dokonale hodil. 80 %

Musím říct, že jsem rád, že se u nás takový film natočil. Určitě stojí za to na něj vyrazit do kina. Je to po všech stránkách poctivá filmařina, která po technické stránce nemá vyloženě slabé místo. Zkrátka středověký akční film v americkém stylu. Z filmu je hodně cítit, že režisér je zároveň producent. Například některé volby obsazení asi pomůžou tržbám, ale nemyslím si, že by to filmu vždycky prospělo. Michael Caine, Matthew Goode a Ben Foster podávají velmi dobré výkony. Z českých herců stojí za zmínku Jan Budař. Příběh, vystavený na pozadí skutečných historických událostí na základě scenáristovy fantazie, ale vlastně moc dobře nefunguje a nemá moc hloubky: táhne ho hlavně akce. Reference k husitství, pro nějž se ve filmu připravuje podhoubí, jsou zaměřeny spíš na domácí publikum. Střih a obraz jsou naopak nejlepším aspektem filmu. Je nicméně škoda, že se pozdní středověk ukazuje ve stereotypní šedohnědi a ještě s modrým filtrem. 57 % (verze v původním znění 15+)

Jak vlastně hodnotit film, který lze beze všech výhrad označit za revizionistickou propagandu? Je vlastně vůbec adekvátní a v mezích dobrého vkusu hodnověrně míchat realitu s fikcí, obzvlášť v souvislosti s moderní historií, která ještě hluboce rezonuje v přítomnosti? Největší problém tkví už ve zvolené předloze, jejímž cílem bylo rozostřit obecně přijímaný a bohatě podložený historický výklad. Na hodnověrně vystavěném historickém pozadí běží hlavní dějová linie (což by ještě nebyl problém), o níž není ani náznakem zmíněno, že je čirou fikcí –⁠ která nemá žádnou oporu v historických pramenech. Tato linka však zásadně posouvá vyznění historické události: tento úmysl ostatně potvrzuje i filmový epilog. Britsko-německá koprodukce se snaží přepisovat dějiny tak, aby vylepšila dojem z kaňky v historii obou zemí. Německá strana zdůrazňuje, že hodně Němců bylo proti Hitlerovi v opozici. Britská, že to vlastně bylo součástí jejich geniální diplomacie promyšlené na mnoho tahů dopředu (tato idea ale vlastně i v samotném filmu na "druhý pohled" notně pokulhává). Jediným historickým dojmem, který byl zachován z reality, je jednání o hranicích Československa, aniž by ve filmu byla jediná československá postava. A teď k původní otázce: ten film je obzvlášť vadný v tom, že dezinformace je podaná velice sofistikovaně a že film samotný je natočen výborně. Na to, že stojí vlastně jen na dialozích a hereckých výkonech, je velice poutavý a dramatický. Jeremy Irons dodává Nevillu Chamberlainovi takové charisma, které samotná historická postava neměla. George MacKay i Jannis Niewöhner jsou přesvědčiví a uvěřitelní. Ani po technické stránce film nezaostává. A tak mi vychází jeho ryzí filmové skóre na 68 %, byť s dlouhou "poznámkou pod čarou" uvedenou výše.