lukas_flek

dialog borec1: "kdo je ta holka?" (kouká na holku, která je 2m od něj); borec2: "tahle?" (kouká na ní taky) - dramatická pauza - "ta je tady" - jsem teda nedal a vykašlal se na to. nevěřím, že věznice je chlív plný nevinných usměvavých hochů, kde si doktor štráduje jak chce a za sestřičku má jednoho z vězňů a každý je kámoš s každym a obyvatelé si sami vaří

se sedmiletou dcerou jsme se dívali a byla to sranda - hvězdička navíc je zcela jistě ovlivněna tím, že jsem měl vedle sebe dítě pokládající nesmírně milé otázky, což rozhodně pocit z filmu umocnilo. sám bych si to ale nepustil. příjemný oddychový biják

žasl jsem na tím, jak je možné skoubit komiku a drama nejtvrdšího zrna v jednom filmu. přestože scény z koncentráku byly dost odlehčené, tak přesto byla všude cítit tíseň. byť mi patetické konce obvykle vadí, tak tady jsem doufal, že se celá rodina na konci shledá dohromady. a poslední poznámka: parádní ilustrace pojmu "rodičovská láska"

v obchode to byla vazne sranda. za to +1*

ten film úplně postrádá spád a vysvětlení souvislostí. některé momenty jsou nesmírně nudný, jiný úplně zbytečný - např. když žena vytlačuje theovi beďara nebo když paní hospodské spadne na nohu nějaký víko a ona křičí že má rozdrcenou nohu. mám pocit, že pokud divák o goghovi neví alespoň základy, tak vůbec nepochopí, co se děje a pokud je zná, tak se nic nedozví. malování je tam žalostně málo. psychologie hlavní postavy je vykreslena jen dlouhým civěním nikam a mlčením. velmi mě to zklamalo

nejsem fanoušek F1, ale tohle byl skutečně výborný film. ani chvíli jsem se nenudil. viděl jsem to v českém dabingu a přemluvený lauda byl dost špatný. běhe filmu (aniž bych věděl kdo hudbu skldal) jsem si říkal, že to zní nějak zimmerovsky/batmanovsky a ... byl to on. mám pocit, že od batmanovské série točí pořád stejný téma dokola. ale dobrý dobý, nestěžuju si. lauda je hrdina! ale chvílema jsem si říkal, že i on je tak trochu cvok

superdrsňáci projíždí táborem nepřátel na sajdkáru. nepovšimnuti. šplhají po laně přes okno, za kterým jsou nepřátelé a nepovšimnuti. pálí na ně dávky z kulometů, ale ani jednou nejsou trefeni. utíkají z pevnosti, z níž je jediná úniková cesta, kterou ale nikdo nehlídá. nepřítel stojí za zavřenýma dveřma a půl hodiny do nich buší kladivem a superdrsňáci zatím unikají lanovkou. proč ty dveře nerozstřílí, když jsou ze dřeva a oni ověšeni zbraněma. do toho 2,5hod a řádně řinčivá hudba, jak se na sluší a patří. sakra dlouhá bondovka. na takový mix musí mít člověk hodně velký koule. tenhle biják mi fakt nesed, ke konci jsem už přeskakoval a těšil se na konec.

stejně jako u prvního dílu (jean od floretty) je potřeba být připraven na pomalé tempo, ale s nesmírně silným vyvrcholením. tak parádně vykreslené a zahrané tiché, ale hluboké utrpení jsem snad nikde jinde ještě neviděl, to byl skutečně koncert!

někdy se děj dost táhne, takže člověk musí být připraven na pomalejší tempo, ale vykreslení charakteru lidí, pomalého plynutí času a geneze tragédie života jedné rodiny je tam vykreslena nádherně!

způsob zpracování mi moc neseděl, ale téma mi připadá velmi atraktivní, i když nijak nové. mám za to, že je dobrý se kdykoli a kdekoli inspirovat lidmi (byť jsou jen na filmovém plátně), kteří se před smrtí dokáží smířit s tím, co bylo a zemřít s úsměvem na rtech. za téma dávám +1*, jinak bych dal 3*. taková legrační poznámka nakonec: chtěl jsem se původně podívat na čas, který zbývá a teprve až když jsem chtěl přidat hodnocení, tak koukám, že mi nesedí cover ani popis příběhu. jinými slovy jsem se k tomuto filmu dostal omylem :)