Allegro.g.

Velice zvláštní počin, v dnešní době tak trochu archaický, říkáte si možná, ale ... je tady něco víc. První epizoda naláká zajímavým tématem, ale to později tak nějak vyzní do ztracena. Čím to je? Proč si neužijeme spousty legrace se smrtkami? Protože seriál je o něčem jiném - o George - bez ohledu na to, že George umřela a stala se smrtkou, pokračuje tam, kde ve svých osmnácti před smrtí skončila - dospíváním. Její vydělení coby nemrtvé na okraj společnosti, do stínu, je vlastně odrazem jejího předchozího stavu. S trochou nadsázky lze říct, že George po smrti vidí, čím byla, čím se měla stát, čím by se mohla stát ... a je to krystalicky jednoduché poznání. Celý seriál je vlastně o charakterech, o tom, jak se různé ztracené existence chovají tváří v tvář faktu, že ve chvíli, kdy už si mysleli, že mají vše za sebou, musí jít dál. Velice sympatická je v tomto ohledu Patinkinova postava Rubea, který není a nechce být zodpovědný šéf, ale v dané situaci mu nic jiného nezbývá. Je to takový malý seriál o tom, jak lidé, kteří už žádný život nemají, hledají své místo v životě. A je sakra dobrý.

Na rozdíl od většiny hodnotím tento seriál až po posledním dílu. Především proto, že v mých preferencích tancoval od odpadu až k absolutioriu. Žádný jiný počin vám nepřijde v jednu chvíli tak trapný a plochý a o pár dílů později nedostižný a strhující. A nikdy jindy se mi nestalo, že by mne autoři přesvědčili, že postavy, které jsem od začátku pokládal za naprosto nechutné a hodné rány do hlavy mi přirostly k srdci nejvíc (Sal Tight bude jméno, které se mi ještě dlouho bude zjevovat ve snách). Uzavřený příběh je také plus, to plus které přidává poslední hvězdičku. Plusminus ale jistojistě nejlepší sci-fi serie vůbec.

Dexter je velice bolestivý seriál. Ani ne snad proto, že sledujete (nadmíru sympatického) seriového vraha, který sice zabíjí, ale alespoň snaží ctít nejen kodex nepolapitelnosti, ale i jistý kodex etický. To ne. Dexter je bolestivý proto, že s ním v každé řadě musíte podstupovat nějaký fatální omyl způsobený jeho chybou, která povstává z citového chladu tohoto supermordýře. Co je legrační, ony motivy lze bez problému převést na obyčejný život - to že s vámi někdo blízký hraje hru, při které taháte za ten kratší konec, to že se někým zajímavým necháte vláčet a má to neblahé následky, zklamaná důvěra falešného přátelství a (zatím) nakonec absurdní risk přetaženého ekvilibristy s fatálními následky ... celé protkané motivem samoty, skrývání svého soukromi a opatrného otvírání se ostatním./// Jinak je Dexter rozhodně seriálem s nejvyrovnanější (tj. stále velice vysokou) kvalitou jednotlivých dílů, kterých má každá řada nejvýš do tuctu.