kamigava

Včera jsem viděl originál v rámci přípravy na nového BR. Nutno říct, že mě první díl hlavně obsahově moc nezaujal a většinou mě nudil. Audiovizuál měl sice povedený, ale to mi nestačilo. Nové pokračování BR 2049 je o 40 minut delší a bál jsem se, aby se ta prázdnota ještě nezvětšila. Nakonec mě to celkem překvapilo, stejně temná atmosféra mě vtáhla do děje spolu se soundtrackem, který se dost inspiroval původním Vangelisem. Dvojka Zimmer a Wallfish se ale podle mě víc předvedli u válečného Dunkerku. Do půlky filmu jsem měl pocit lepšího hodnocení a film mě jaksi hypnotizoval svou detektivní povahou, přestože se v něm moc nedělo... V poslední třetině už konečně nastoupil starý dobrý Ford, ale nějak jsem neměl potřebu mu fandit. Přišel mi tam jen jako pro uspokojení fanoušků BR. Naštěstí měl ale větší úlohu, než se na první pohled zdálo. Konec si ale podle mě žádal lepší bitku, kde by mohl Gosling naplno projevit své schopnosti. Té akce tam bylo málo pro mě. 60 %. PS: Jared Leto tady hraje slušně divnýho psychopata/génia, ale je to bohužel okrajová role a takový hologram "Joi" v podání Any de Armas by mi doma bohatě stačil.

Čekal jsem víc. Hudba pomalá a relaxační, jedna hvězda za úžasnou, zpívající Michelle Pfeiffer a druhá za bratry Bridgese. Postrádal jsem hlubší příběh. Po zhlédnutí jsem stejně depresivně a melancholicky ztracen jako Jack Baker. Toť vše.

Viděl jsem podruhé Americké Graffiti a pořád mě to bavilo. Odehrává se to v 50. letech v USA, kdy zemí vládnul Rock 'n' Roll, mladiství soupeřili v nablýskaných "sporťácích" a proháněli holky. Já zrovna můžu tento druh staré hudby a je to právě soundtrack, co podle mě žene film dopředu. :-) Dá se říct, že je to jako Pomáda (také natočená v 70. letech, ale odehrávající se v 50.), akorát to není muzikál, ale klasický film, co sleduje poslední noc málo studentů předtím, než odjedou na univerzitu a stanou se "dospělými". Mladý Ron Howard v hlavní roli hraje slušňáka, předsedu studentské rady, který má odjet, ale nechce zároveň opustit svou holku. Objevuje se tu i Harrsion Ford, který hraje naopak namachrovaného kovboje v černém Chevy, jež je ve městě nový a hodlá vyzvat místního rivala. Film zobrazuje sice vtipné ale i trapné situace, kterými si teenageři procházejí. :D Např. kluk zalže holce, že auto patří jemu, pak poprosí dospělého, aby mu v sámošce koupil chlast, protože ztratil občanku atd... :D Vůbec bych neřekl, že George Lucas, kmotr SW natočil tenhle žánrově obyčejný film ze života. Ale někde se přece začít musí... :-)

Vůbec jsem od toho nic nečekal a byl jsem mile překvapen. Ze začátku mě to moc nebralo, ale jakmile Mark Hamill ztratí Korvetu, začne ji usilovně hledat po Vegas a vystřídá několik prací, začalo mě to taky bavit. Rozhodl jsem se na to podívat kvůli Markovi, kterého jsem chtěl vidět v jiné roli než je Luke Skywalker ze SW. V momentě, kdy potká prostitutku Vanesu, je to o něco zajímavější, vtipnější a Annie Potts je tu prostě suprová. Její vzhled a hlavně hlas mi velmi připomínají Audrey Hepburn, která je podle mého také výtečná herečka. Lehká erotika se tu taky najde. Nakonec vše dobře dopadne a Korveta se vrátí domů. Je to pěkný a oddychový filmeček, u kterého jsem mohl konečně vypnout. Občas taková komedie neuškodí, než jen sledovat vážná, psychologická dramata... :D 80 %.

Malé, komorní drama o jednom přistěhovalém rebelovi, který se snaží znovu "zlegalizovat" tanec na usedlém venkově. Kevin Bacon tančit umí a spolu s energickou hudbou 80. let ve mně vyvolal taneční euforii, že jsem se chtěl zvednout ze židle. Footloose není ale jenom o tanci, jde v něm spíš o to umět si stát za svým a přemluvit ostatní, aby udělali správnou věc. Na druhou stranu mě také zaujala postava reverenda Shawa, který se snaží svoje město chránit před alkoholem, drogami a samozřejmě tancem, který je s tím vším spojený. Nakonec začně ale pochybovat nad svým dogmatickým učením, začně mladým lidem včetně jeho dcery věřit a ustoupí. Vše dobře dopadne a všichni mohou opět tančit. Samotného tance tu moc není, ale živá hudba to táhne dopředu. Není to nějak výrazný film v rámci žánru, ale "podprůměrný" taky napsat nemůžu. Znám lepší taneční fláky té doby. 60 %. PS: Sáru Jessicu Parker moc nemusím hlavně kvůli seriálu Sex ve městě, ale tady je mi sympatická.

Jeden z nejlepších akčních filmů všech dob! Nedávno jsem T2 viděl poprvé v kině a byl to pro mě silný zážitek. Z úvodních titulků mě pořád bude mrazit. Z plamenů vystupující kovová lebka T-800 mě pronásleduje už od dětství. VHSku jsem sjížděl pořád dokola... Krásné vzpomínky.

Terminátor je sice velká klasika, ale mám pocit, že rychle zestárnul. Oproti tomu T2 mi přijde stále jeden z nejlepších akčních filmů všech dob. Z Arnolda v záporné roli jde opravdu strach, ale raději ho mám jako hodného ochránce Johna Connora. Docela bych si troufnul tvrdit, že i T3 byl pro mě zábavnější než jednička. Brad Fiedel a jeho "kovový" soundtrack hodně dodává na atmosféře. Ústřední hudební téma zní velmi osudově a do drsného, apokalyptického akčňáku se dost hodí. T1 je slabší právě v tom, že jde Terminátor proti člověku. V T2 jde T-800 proti T-1000, je tam i víc postav včetně mladého Johna Connora a finále je mnohem epičtější a dojemnější.

Jedna hvězda za Rachel a druhá za Natalie, to je vše.

Snad abych si v životě dával bacha s kým budu nebo nebudu žít... Rachel Weisz je zprvu velmi milá, zajímavá ač trochu neobvyklá umělkyně, která změní Paula Rudda k nepoznání. Bavilo mě sledovat jejich rozhovory s druhým párem, které vedly často k názorovým střetům. Závěr mě ale dostal. Takové odhalení jsem od Rachel vůbec nečekal. Z navenek hodné holky se vyklube bezcitná mrcha, která předstírá lásku k druhému člověku, aby ho potom mohla veřejně zostudit. Podle ní je to ale umění, její studie. Chtěl bych se jí zeptat, zda by jí vadilo, kdybych to samé provedl jí. Kdo by snad chtěl být součastí nedobrovolného sociálního experimentu? 70 %.

Nolan to dokázal a je zase "jinde" než ostatní. Natočil navenek obyčejný válečný film, který na mě nakonec velmi neobyčejně zapůsobil. Čekal jsem od toho zprvu trochu něco jiného. Z posledních Nolanovek jsem byl zvyklý na ohromující audiovizuál s propracovaným příběhem a scénářem. Dunkerk je postaven hlavně na audiovizuálu, který je tu na takové úrovni, že divák ani nepotřebuje znát příběhy a motivaci jednotlivých postav. Příběh je už dopředu jasný. Všem na té pláži jde jen o jedno a to přežít. Od začátku je slyšet drásající tikot hodinek a narůstající napětí skoro nikdy neustane. Jako bych byl právě přenesen do válečné zóny a nevěděl, co se bude dít dál. Nevím, kdo je se mnou a kdo je proti mně. Nevím, jestli pro mě stihne přijet další loď a jestli mě nepřítel nedostane dřív. Jsem v beznadějné situaci odříznutý na pláži plný zoufalství a frustrace. Přesně tyto pocity ve mě Dunkerk vyvolával. Jde v něm spíše o kolektivní úsilí dostat se domů než o individuální hrdinství. V IMAXu navíc vše vidíte do nejmenšího detailu. Záběry na moře, na skutečná letadla a lodě jsou opravdu jak stvořená pro formát IMAX. Poprvé jsem na tom byl v malém kině a mé hodnocení se pohybovalo kolem 60 %, ale v IMAXu to byl úplně nový zážitek, že jsem na to musel potřetí. Obraz na 14 metrů vysokém plátně bral dech a hlasitá zvuková stopa doslova trhala uši. Hans Zimmer skoro nepoleví na intenzitě, ale o to větší pocit úlevy pak máte, když Kenneth Branagh nadějně odpoví: "Home". V tu chvíli jsem měl až slzu na krajíčku. Soundtrack pak nádherně používá Sira Edwarda Elgara a jeho epického díla "Nimrod" z Enigma Variations, které Hans skvěle zakomponoval. Upravil bych jen to, že ve scénách na malé civilní lodičce mohlo být spíše ticho. Tam bych upřednostnil jen šumění vln. Co se týče herců, tak Tom Hardy má opět masku :D, ale u něj se ví, že si vystačí jen s vyrázem v jeho očích a už víte, co prožívá. Je tam ze všech (nevýrazných) podle mě asi tou nejvýraznější postavou, i když je vidět jen v kokpitu. Konec mu ale nechává zvláštní prostor pro dojemné finále, které Nolan umí natočit opravdu epicky jako u Interstellaru či u Temného rytíře. Očekávaný herecký nováček, Harry Styles se tam ztratí v davu, že byste si ho ani málem nevšimli. Cillian Murphy opět hraje parádního podivína, narušeného vojáka zničeného porážkou ve válce. Branagh je tu charismatický admirál, jehož pohled na moře či na oblohu ve mně pokaždé vzbuzoval velké obavy. Blížící se zvuk německých letadel nesoucích smrt si budu pamatovat ještě dost dlouho. Herce Jamese D’Arcyho mám také rád, škoda že nedostal více prostoru. Dunkerk je Nolanův první válečný film podle skutečnosti a vůbec jsem netušil, co od něho v tomto žánru čekat. Pojmul ho ale s velkou originalitou, než kdokoliv před ním. Vykašlal se na krev, brutalitu, charaktery postav a rovnou mě vhodil do války a nechal mě si ji zažít na vlastní kůži. Sází hlavně na utrpení, úzkost, beznaděj, depresi a frustraci všech vojáků, kteří se zoufale snaží dostat domů. V IMAXu to byla vyloženě lahůdka. Jsem zvědavý, jak se mi film bude líbit, až vyjde na BD. Přece jen je to natočené pro IMAX plátno. Závěrem mě Dunkerk audiovizuálně přikoval do sedačky a nepustil. Fascinoval mě, ale za vrchol Nolanovy tvorby ho nepovažuji. Dávám 80 %. Také věřím, že to bude oscarové dílo. Tak Nolane, zase za 2 až 3 roky na shledanou. Už se těším. :-)