mustafa

Nemám rád anarchisty, punkery a podobnou verbeš. Už proto ten film je pro mě spíš průměrný. Souhlasím s výtkou, že je to můj subjektivní a zcela neobjektivní názor. No a co? Zkrátka koukat se na bandu kreténu, která si vyfetovává mozek se dá natočit o mnoho lépe - viz například vynikající The Doors. Muziku Sex pistols příliš nemám rád. Scény, kdy byli dva hlavní protagonisté pod vlivem drog, ve mně vyvolávaly spíše pocity nezajímavosti a nudnosti. Nestalo se jako třeba u Rekvia za sen, že jsem měl husí kůži a v tu chvíli přísahal, že se drogy nikdy nedotknu. Přesto tento film stojí za zhlédnutí. Už jenom kvůli snaze o pochopení jedné generace...

Tak za prvé bych chtěl zmínit, že příběh je naprosto nereálný. Ve skutečném fotbale a fotbalovém zakulisí to takhle nechodí. Ovšem, proč neodhodit předsudky? Fotbal je krásná hra a režisér i tvůrci tohoto filmu to pochopili. Vykreslují až náramně fotbalovou krásu a nezapomenutelné okamžiky. Bohužel poněkud rušivě zde působí různá camea - Beckhame počínaje a Zidanem konče. Ke konci jsem začal fotbalistovi jménem Munez dokonce i fandit. Příběh o Popelce ve fotbalovém prostředí mě pobavil. Ovšem kýčovitý, očekávaný a tisíckrát viděný konec mě celkem rozhodil. Proč? Proč se tvůrci nemohli zaměřit na hráčovu psychiku? Na jeho pocity? Na jeho radost po vstřeleném gólu? Proč se museli za každou cenu snažit diváka dojmout? Nevím, já si myslím, že to mohlo být natočeno i jinak. Méně pohádkověji. Každopádně vidět na plátně VLÁĎU ŠMICERA stojí za to. Jsem rád, že se objevil ve filmu a tím si u mě polepšil i tento snímek:-) Je to nadprůměrný film, který se konečně snaží vykreslovat fotbalové prostředí. Byl bych rád, kdyby se v budoucnu objevil realističtější film z prostředí fotbalu...

Superman se vrací - zklamání? Tak trochu. Je to průměrný, místy až podprůměrný blockbaster. Určitě by nevadilo zkrátit stopát. Singer zkrátka natočil dalšího Supermana. Nic víc, nic míň. Nabízí to, co už bylo k vidění v předelšlých dílech. A to je především zábava a pobavení. Ale kvůli X-menům jsem očekával, že bude klást větší důraz na psychologii postav a příběh bude přinejmenším ohromující. Bohužel, příběh se dá shrnout do jedné věty a o psychologii postav nemůže být řeč. Logický argument bude znít: "Vždyť je to Superman!" a má odpověď : "Režisérem ale byl Bryan Singer a podívejte, co udělal s X-meny!" Nechci spoilerovat, proto se raději vzdám komentářů ke příběhu. Ale mé výtky stojí za to. Občas jsem se smál, i když to asi nebylo původně zamýšleno. Nehledě na to, že každý krok, ať už Supermana či Lexe Luthora, je předvídatelný pět minut dopředu. Největší rozpočet v dějinách kinematografie jsem zkrátka neviděl a to jsem se díval, jak jsem jen mohl. Některé efekty byly až příliš umělé a bohužel mám ten pocit, že za pár let budou působit směšně. Superman nabízí to, co už bylo k vidění. Je to málo nebo dost? Já osobně jsem čekal víc...

Naprosto ojedinělé dílo. Krásně natočené. Experimentální zcela dokonale vystihuje tento film. Němec velmi citlivě popisuje své zážitky a pocity. To vše prokládá osobními záběry, kterým rozumí především režisér. Náhodně poskládané, většinou velmi zpomalené záběry, které dodávají intelektuální "hloubku" roztřesená, rozostřená kamera a občasná černá pracka šahající přes plátno - a není právě tohle to, co se mi v tom filmu líbilo? Ano! Dokázal by to natočit každý, opravdu? Ne! Němec je génius a natočil především dílo, které adresoval sám sobě. Zřejmě se také snažil vyrovnat s vlastní minulost a zúročit všechny své životní zážitky. Posunout se tímto filmem k dalším projektům a načerpat novou inspiraci. Ohmatat si nové technologické prostředky a zjistit, co všechno je obecenstvo schopné přijmout. Naléhavá hudba (jakoby tlukot srdce) doplňující záběry srdce jsou pobuřující a donutili mě zavírat oči. Jenže pak jsem si uvědomil, že jsou to záběry denní reality. Reality, kterou si nepřipouštím a je těžké si to připustit. Toto dílo mě donutilo přemýšlet i nad těmito otázkami.

Překvapivě hodně dobře natočená a dost originální romantická komedie.Souhlasím, že do poloviny filmu je to spíše průměrný, místy až podprůměrný romantický blábol. Druhá půlka je naprosto uchvacující, svěží a dodává filmu nový rozměr. Nejen příběh se pak jeví velmi originálně, ale především některé dialogy a výroky jsou nezapomenutelné. Bylo slyšet, že překladatelé si hodně pohráli s češtinou, místy některé repliky zněly až knižně. Bravo! Mimoto film nabízí spoustu otázek a snaží se diváka donutit přemýšlet. To je celkem dost na americkou romantickou komedii, ne? Dále bych vyzdvihl výkon Brittany Murphy. Její postava projde neuvěřitelnou změnou a je to vidět. Kupodivu jí film i dává možnost svou postavu rozvíjet a vyvíjet se. Z roztřeštěné žárlivé holky se postupně stává citlivá žena. Britanny tu proměnu společně se Stacy zvládla na plátně ohromně. Ještě bych doplnil, že postava Stacy Holt skoro nesleze z plátna a kupodivu mi to ani nevadilo....

Mně hlavně přijde, že spousta lidí nepochopila (nebo nezná) základní myšlenku jak komiksu, tak filmu. Vyčetl jsem tu mnoho výtek týkajících se scénáře či hlášek plných frází a nechtěně vtipně vyznívajících scénách a příběhu, to samé se týče dialogů. Ale o tom to je. I komiks je založený na vtipných postavičkách typu Rusáka, s dramatickým příběhem si příliš hlavu neláme a frází je předloha doslova nabitá. A to jsem ještě nepsal o těch dialozích, které v předloze jsou. Četl jsem sice pouze české překlady komiksu The Punisher, ale myslím si, že byly překládány odborníkem. No a co? Kat (The Punisher) nemá být psychologickou studií člověka, který přišel o rodinu. Frank Castle je prostě drsňák, který se rozhodl bojovat s podsvětím tak, jako to kdysi dělal Arnie třeba v Komandu. Při sledování tohoto filmu jsem si celkem s radostí zavzpomínal právě na snímky z osmdesátých let. Zpočátku jsem měl celkem obavy z herce Thomase Jane. Moc jsem si ho neoblíbil a jako Franka Castla jsem si ho vůbec nedovedl představit. Byl pro mě obrovským překvapením. Role se zhostil opravdu výborně a role neúprosného mstitele mu zkrátka sedla. I John Travolta se celkem snaží a scény právě s ním jsou nejzábavnější. Jeho upjatý a zlý záporák je jedna velká komedie. To opravdu někdo věří tomu, že to nebylo zamýšleno? Že ten záporák měl vypadat opravdu jako například Kevin Spacey v Sedm? To je k smíchu. Asi každý z nás viděl snímek, který okolí odsoudilo, ale jemu se zkrátka líbil. Pro mě takovým snímkem je Kat. A hlavně díky tomu dávám filmu vyšší hodnocení. Původně jsem byl rozpolcený, zda hodnotit jako průměr či lépe. Je to zábavný snímek plný skvělých akčních scén. Nebojím se přiznat, že se mi to líbilo a byl bych rád, kdybych se dočkal pokračování, které se chystá. Výtka, že film neobsahuje příliš efektů mi přijde jako neopodstatněná, film je zkrátka lepší bez efektů. Kat je nářez i tak:-) A když bych to měl porovnat se Mstitelem s Dolphem Lungrenem, tak vítěz je jasný. Kat je tou pravou adaptací komiku..

Umění? Možná ano. Těžko pochopitelné? Určitě. Naprosto. Barney je zřejmě blázen a troufám si napsat, že něco podobného by pod vlivem drog natočil každý. Jen by k tomu potřeboval ten rozpočet, který tento film (je to vůbec film?) měl. Barneyho imaginace dominuje celému filmu. Když už máte pocit, že se ve filmu alespoň trochu orientujete, následují scény, které vám tuto iluzi naprosto vezmou. Po pár minutách jsem přestal rozumět naprosto všemu. Ale přece jenom jsem se snažil vidět nějaký kontext a snažil alespoň trochu přemýšlet nad všemi těmi odkazy, skrytýmy narážkami. Většinou opravdu marně. Kdyby ten film trval kolem devadesáti minut, hodnotím výše. Tříhodinová stopáž je ale přemrštěná, chvílemi jsem si myslel, že režisér chce diváka donutit opustit kinosál. Závěrečná téměř hodinová scéna, kdy učedník vykonává úkoly je hodně zajímavě natočená (což neznamená že se mi líbila), ale chtěl bych napsat, že slova o one-man masturbaci nejsou zase tolik od věci - obzvláště v druhé části filmu. Celý film provází protivná hudba, která mi po skončení filmu hrála ještě dlouho v uších. Tak s prominutím hnusnou a protivnou filmovou hudbu jsem už dlouho neslyšel. Na druhou stranu by slušelo napsat, že i díky tomu je nezapomenutelná. Každopádně já si pod slovem umění představuju něco naprosto odlišného než je Cremaster. Tu jednu hvězdičku dávám za pár opravdu originálních a hezky natočených scén. Ale určtě necítím potřebu toto dílo ještě někdy zhlédnout....

Popravdě - chtělo by to každou povídku hodnotit zvlášť. Je hodně obtížné hodnotit povídkové filmy, je jasné, že každá je něčím jiná a hlavní rozdíl je v kvalitě. Já bych chtěl především vyzdvihnout povídku Lekce od Martina Scorseseho. Je naprosto úžasná a dokonalá. Právě díky této povídce, která je oslovující, zajímavá, a člověka donutí u ní přemýšlet a snažit se pochopit mysl umělcovu. Nick Nolte je jako rozumově nevyvážený umělec, kterého nad vodou drží pouze jeho múza, naprosto úžasný a brilantní. Nebojím se přiznat, že právě tato povídka ovlivnila celé hodnocení filmu jako celku. Coppolova povídka mě ničím nezaujala, dalo by se napsat, že dokonce nudila a to je v jeho případě velmi překvapující. Woody Allen natočil povídku, kterou kdyby rozvedl, tak máme jeho další typickou allenovku.

Černoch má dítě s Číňankou. Hahahaha. To je vtip, co? Okamžitě se smějte. Černoch má dítě s černoškou, která ho nechce a chová se jako prostitutka. Hahahaha. To je vtip, co? Okamžitě se smějte. Běloch má dítě s černoškou a nemůže se s tim smířit. Hahahaha. To je vtip, co? Okamžitě se smějte. Že Vám to nepřijde vtipné? Tak nezoufejte, v tomhle duchu se nese celý film. Já jsem byl opravdu zhnusen. Tak trapnou a zbytečnou komedii jsem opravdu už hondě dlouho neviděl. Do toho se tvůrci snaží zapojit milostné scény, kde naprostý "černoch outsider" sbalí "kočku černošku" a ještě se máme dívat na roztomilé roční "černoušky", kteří svým otcům připraví opravdu vtipné momenty. Scénárista asi musel být pod vlivem silných drog nebo měl v krvi alespoň tři promile. Nezdráhám se říci, že takovou kravinu bych na koleni sesmolil za dvě hodiny. No jako dá se namítnout, že tenhle film je nasměrován jinému publiku. To beru, jen se ptám: "Může na tohle koukat s nadšením psychický zdravý člověk?".

Já si nemůžu pomoct. Tenhle snímek se mi zkrátka líbil. Nebojím se ho označit za jeden z nejlepších rodinných filmů, které byly v poslední době natočené. Taky se musim přiznat, že mám menší slabost pro vánoční filmy. Právě proto, že tento žánr je nevyzpytatelný a příliš toho náročnějšímu divákovi nemůže nabídnout, hodnotím takhle vysoko. Will Ferrell je v jeho oblečku skřítka naprosto neodolatelný a hraje opravdu skvěle (některé jeho kreace tak trochu přípomínly jinou roli - Mugata ze Zoolandera). Hodně vtípků bylo opravdu vynikajcích, spíše pro dospělého diváka, dětem asi nebyly moc srozumitelné. Samozřejmě celý příběh je předvídatelný, plytký a slabý. Jenže právě v tom možná spočívá kouzlo Vánočního skřítka, zkrátka skvělá vymývačka mozku, u které člověk opravdu nemusí přemýšlet, jen se příjemně baví... Jsem tímto filmem příjemně potěšen.