Weyden

Kdyby to neskončilo stejně trapně a klišoidně jako filmy, do kterých se to do té doby tak vtipně trefuje, přihodil bych ještě jednu hvězdu. Timberlake a Kunisová skvělí, Harrelson geniální.

První polovina skvěle tarantinovsky-zombieovská, druhá polovina křečovitá a nevtipná napodobenina Jacksonových splatterů.

Zasmál jsem se víckrát, než jsem čekal, ale jinak mi to přišlo dost trapné.

Pseudodokumentární forma spíš na obtíž, dialogy hrozně, ale fakt hrozně retardované, postavy nesympatické. Stejně jako v případě District 9, i tady jsem obdivoval, jak tvůrci za málo peněz dokázali natočit pomerně hodně efektních scén. Někteří megalomani, kteří na každé uprdnutí před kamerou potřebují tisícčlenný štáb a milion dolarů, by se od Tranka mohli učit efektivitě. Většina scén s používáním speciálních schopností velice příjemná. Především scéna s vystoupením. Ve výsledku mi to vychází jako takový dobrý průměr, který se především teenagerům, neznalým lepších filmů s pseudodokumentárním stylem, bude líbit. 6/10

Docela jsem se těšil, protože mám Andersonovy filmy poměrně rád. No však nezbylo mi nic jiného, než tupě zírat na obrazovku, jestli cokoliv v tomto filmu opravdu myslel vážně.

„Proč ti říkají Malý John?“ - „Co tím chceš říct? Mám všechno jaksepatří.“ Tento Robin Hood je dobře natočený. U 156 minut dlouhého režisérského sestřihu jsem se nenudil ani minutu. Mohutné bitvy, skvělí herci s velmi výrazným záporákem Godfreyem (Mark Strong) a skvěle zahraným Janem Bezzemkem (Oscar Isaac) a fajn soundtrack. Trochu mi chyběl naturalismus v bitvách a naštvala mě scéna, kdy lady Marion Loxley vede skupinku skomírajících dětí do boje s francouzskými těžkooděnci, což bylo vyloženě trapné. Osobně hlavní problém vidím v tom, že podobných filmů již prostě byly natočeny stovky či tisíce a Robin Hood nemá naprosto nic, čím by dokázal překvapit a být jiný. 6/10

„Co bych měl vlastně dělat?“ - „Přežít.“ Co si budeme povídat, nebýt geniální elektronické hudby od Daft Punk, TRON: Legacy 3D by byl v databázi od červené barvy na míle vzdálený. Sice jsou všechny ty kulisy, kostýmy a efekty neskutečně propracované a potěší obsazení mentora Jeffa Bridgese, kočky Olivie Wilde a namaškařeného Michaela Sheena tak, že jsem jej napoprvé ani nepoznal, jenže kvalita obsahu bohužel zdaleka neodpovídá kvalitě formy. Kvůli tomu jsem měl ve finále filmu asi takový zájem o dění na plátně, jako tomu bývá u „perel“ typu G. I. Joe Stephena Sommerse a podobných kouscích. 7/10

Johnny Depp s bílým líčením, Danny Elfman, křiklavé kostýmy, kulisy a make-up, Helena Bonham Carter... Po kolikáté to tady je? Počtvrté? Popáté? Burton se začíná otravně opakovat a navíc jsou ty filmy slabší a slabší. Charaktery jsou ploché, a to včetně hlavní postavy Barnabase Collinse (Johnny Depp) a záporačky Angelique Bouchard (Eva Green). Co se týče všech vedlejších postav od dcery Carolyn (Chloë Grace Moretz) přes doktorku Hoffmanovou (Helena Bonham Carter) až po současnou paní domu Elizabeth (Michelle Pfeiffer), tak jejich charaktery jsou nicotné a jejich význam ve filmu žádný. Burton dává před kamerou raději přednost kostýmům, kulisám a show než postavám, dialogům a příběhu. Motivace k činům postav jsou nejasné, celé to působí jako nesourodý sled epizodek, finále je už vyloženě zoufalé a i ta hudba není příliš výrazná. Nejslabší Burtonův film z těch, které jsem viděl. 5/10