Ironfood

Ladislav Pešek jako švec Matouš schytávající rány za své snahy o boj proti útlaku ze strany vrchností. Trochu to připomíná postavu i osudy zedník Pecolda ze Zlé krve.

Nadprůměrná historická televizní inscenace, zejména díky hereckým výkonům dvojice Tříska-Růžek. Ani obsazení ostatních rolí není špatné, jen toho Karla Zicha si klidně mohli odpustit...

Podobnost s L.A. Confidential není čistě náhodná, oba filmy jsou natočeny podle předlohy od stejného autora. Bohužel, Černá Dahlia nemá takové grády, působí poněkud utahaně a zároveň roztříštěně. Detektivní zápletka mi příliš nesedla, některé věci mi tu tak nějak neštymovaly, i když je možné, že to byl jen důsledek nepochopení z mé strany. Vizuální stránka je celkem fajn, ačkoli mi přijde, že ve starších filmech dokázal De Palma vykouzlit mnohem působivější scény.

Děj příliš nezaujal a humoru je tu poskrovnu. Za zmínku ale stojí parádní socha muže v životní velikosti jedoucího na obřím hlemýždi.

Souboj cti připomíná starý Bloodsport, jen už to nemá tu správnou béčkovou osmdesátkovou atmosféru. Je tu snaha o výpravný epický příběh, která je ovšem naprosto nezvládnutá. No a hlavní záporák, to je jedno velké zoufalství, zlatí Chong Li nebo Tong Po.

"Zrazoval jsem tolikrát, že již nemám koho zradit" Velmi těžké rozhodování mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Adamíra v roli Valdštejna sice výborný, ale jinak to v mnoha ohledech skřípe. Scénář nedokáže pořádně vtáhnout do děje, obsazení některých vedlejších rolí není žádný zázrak, exteriérové scény přinejlepším zbytečné, navíc Pavlíčkova hudba mi k nim vůbec neseděla. Kamera je taková zvláštní, když je v pohybu tak, působí dost amatérsky (jestli je to nějaký umělecký záměr, tak moc nevyšel), na druhou stranu některé statické scény vypadají velmi pěkně.

Jiří Sovák se rozhodne vzít provdání své dcery do vlastních rukou a nehodlá nic ponechat náhodě. Plán na opití potenciálního ženicha se mu ale trochu vymkne z rukou. Nejvíc zaujala hned úvodní scéna s nákupem alkoholu...

Vtipných hlášek proklatě málo, takže nejvíc mi z tohoto dílu utkvěla v paměti písnička I'm Shipping Up to Boston od irsko-americké kapely Dropkick Murphys.

Homer má pár celkem solidních hlášek, ale jinak je to slabota (což u dílů s Lízou v hlavní roli není až tak neobvyklé)

Dokonale vymyšlené prolínání dějů (jdi se klouzat, Tarantino:-), navíc prošpikováno parádními hláškami