Swallowdale

Je to především absolutní vizuální orgasmus, práce kamery je opravdu fantastická a přiková vás k filmu, že vám po těch 2 hodinách 40 jeho konce přijde škoda, a zjistíte, že byste chtěli pokračovat... Dále je film vynikajícím přehledem významných události, formujících dějiny Číny od svržení císařství, přes občanskou válku, japonskou okupaci a vytvoření loutkového Mandžukua, až po Maovu kulturní revoluci v 60.letech. No a v neposlední řadě je film opravdu kvalitní biografií onoho "posledního císaře" (jmenoval se Aixin Jueluo Pu Yi (Aj-sin Ťüe-luo Pchu I), vládl jen do svých 4 let jako císař Xuantong (Süan-tchung)), který prožil neuvěřitelně zajímavý, ale katastrofálně nešťastný život. Prvních 18 let svého života prožil jako vězeň svého paláce v Zakázaném městě, později pak naletěl slibům Japonců a pod vlivem své vlastní domýšlivosti, kdy hodlal znovu obnovit slávu mandžuské dynastie, se stal loutkou v japonských rukou, která se stala spoluodpovědnou za hrůzy, které Japonci v Mandžusku a později i centrální Číně provedli... 95%

Milý a pohodový film o klukovské partě z Porta. Rivalita dvou kluků, nafoukaného vůdce party Eduardinha a trochu uťápnutého Carlitose nabere na obrátky kvůli krásné Terezinhe. Kvůli ní už Carlitos nehodlá hrát druhé housle a rivalita dvou kluků graduje nejprve krádeží a poté málem i velkou tragédií... To vše s krásnými panoramaty na břehu řeky Douro a v křivolakých uličkách i na hřebíncích střech nádherného Porta. 85%

Filmu by se dalo dost vytknout, jednak pomalejší rozjezd, jednak některé zbytečné scény, které film natáhly na dvě hodiny. A hlavně hromadu klišé, které film učinili nevěrohodným a těžko uvěřitelným. Přes to přese všechno je to zábavná jízda a ty diskuse mezi únosci a uneseným byly dokonalý. Opravdu musíme zákonitě přijít o ideály mládí, když začneme budovat kariéru? Za sebe říkám: Nasrat!!! Moje ideály jsou to, co mě definuje, a když je ztratím, už to nebudu já. Jistě, i ideály se mohou měnit a přizpůsobovat vývoji. Ale pokud je člověk ztratí úplně, ztratí sám sebe. A tohohle zjištění se někdy v šedesáti nechci dožít. "Jedes herz ist eine revolutionäre zelle" (Každé srdce je revoluční buňka). 80%

Neuvěřitelně milý a pozitivní film, který vás donutí o spoustě věcí přemýšlet. Protest proti konzumní společnosti a jiný pohled na výchovu dětí, to je důvod proč se hlavní hrdina filmu, famózní Viggo Mortensen dostane do konfliktu se svojí sestrou a hlavně se svým tchánem. Ale co na to děti samotné? Jsou silné, odolné a vyspělé na svůj věk, jak tvrdí otec anebo nevychované a nepřipravené na život, jak tvrdí jeho tchán? Názor ať si udělá každý sám... Film sice jinak řeší vážný věci, ale je to hlavně komedie, plná absurdních situací i skvělejch hlášek od dvou nejmladších dětí. A i kdyby byl tenhle film úplnej šit, tak už jen za nápad slavit místo Vánoc "Noam Chomsky Day" je za pět hvězdiček... 100%

Jedním slovem: Hustý! Hustý jako džungle nádherných salvadorských hor. Hustý jako vlasy nádherných salvadorských žen. Salvador je nádherná země s necelými 6 miliony obyvatel. V 80.letech však země prošla peklem. Peklem, do kterého ji neuvrhly nejen místní sociální rozdíly, ale zejména smrtící soukolí špinavé mezinárodní politiky. USA se totiž rozhodly udržet u moci pravicovou vojenskou vládu, proti které povstali chudí rolníci, podporovaní zbraněmi z Nikaragui a v menší míře i z Kuby a Sovětského Svazu, za každou cenu. A tak vládu podporovali finančně i vojensky, přestože vládní komanda (nechvalně proslulé "eskadry smrti" procházely výcvikem amerických vojenských poradců, mimo jiné v nechvalně proslulé "School of the Americas", dnes přejmenované na "Western Hemisphere Institute for Security Cooperation" (Institut západní polokoule pro bezpečnostní spolupráci)) vyvražďovala celé vesnice a neštítila se ani vraždy arcibiskupa Óscara Romera i mnoha dalších kněží, neboť tito vládu kritizovali a zastávali se chudých obyvatel (Je to dost bizarní, většinou je násilí vůči kněžím připisováno krajní levici). Krev nevinných Salvadořanů vám z rukou nikdo nesmyl a doufám, že pokud peklo existuje, smažíte se v tom největším kotli, pane Reagane!!! Film je jinak opravdu brilantní. Je nutné vypíchnout zejména to, že ač je záměr "levičáka" Stonea naprosto jasný, a z celých dvou hodin křičí obžaloba americké zahraniční politiky, Salvadorské levicové povstalce rozhodně nezobrazuje jako neviňátka a taky jim dá co proto. Velice zajímavý je způsob zobrazení práce novinářů a médií obecně. Zatímco někteří nevytáhnou paty z bezpečné půdy americké ambasády a papouškují to, co se objeví v oficiálních komuniké, jiní neváhají nasadit svůj život, aby světu zprostředkovali pravdu... Film má pár momentů, které nejsou pro slabé povahy, a uvrhl mě do lehčí deprese. Takže jasnejch 100% Jo a ještě jedna perlička. Výhružka, která je adresována zaměstnanci americké ambasády "...your next job will be in Rwanda counting fucking spears, understand?!" je v kontextu toho co se ve Rwandě odehrálo 8 let po natočení tohohle filmu krajně nepříjemná...

"Why should gay people like me support the miners?" "Because miners dig for coal, which produces power, which allows gay people like you to dance to Bananarama till 3 o'clock in the morning."--- "You must've found it weird. A load of gays and lesbians descending on you like that." "Why on Earth would we have found that weird?"--- Margaret Fucking Thatcher a její asociální politika poznamenává Británii dodnes, ale v jednom byla její vláda úžasná. Dokázala spojit neuvěřitelně rozdílné lidi a stala se důkazem, že "V solidaritě je síla..." Protože, můžete tomu věřit nebo nemusíte, ale tenhle bizarní příběh o spojenectví organizací LGSM (Lesbians and Gays Support the Miners) a její odnože LAPM (Lesbians Against Pit Closures) se stávkujícími horníky z jižního Walesu se doopravdy v letech 1984-85 odehrál. LGSM a LAPM organizovali sbírky a posílali peníze hladovějícím horníkům a ti na oplátku přijeli podpořit londýnský Pride 1985 a hlavně Národní Svaz Horníků byl v prvé řadě tím, díky jehož hlasům se podařilo do stanov Labour Party zařadit podporu práv LGBT menšiny. Bohužel, jásavý konec tohoto filmu je parádní, ale realita následujících dnů k jásotu nevedla. Horníky nakonec vláda zlomila a proti LGBT aktivistům nasadila v roce 1988 tvrdý kalibr v podobě Článku 28 Zákona o místní samosprávě, ve kterém stálo, že místní orgány „nemají úmyslně propagovat homosexualitu nebo publikovat materiál s úmyslem propagovat homosexualitu“ a „podporovat výuku v jakékoliv veřejné škole o přijatelnosti homosexuality jako domnělých rodinných vztahů". Článek byl zrušen až v roce 2003 (ve Skotsku už 2000 jedním z prvních rozhodnutí skotského parlamentu). Jinak filmu bych trochu vyčetl přílišnou roztříštěnost postav. Na to, že má film dvě hodiny, se o jejich osobních problémech mnoho nedozvíme. 80%

Moldavsko je pravděpodobně nejchudší země v Evropě. Také země, která je nejméně navštěvována zahraničními turisty. Troufám si říct, že většina Evropanů ani pořádně neví, kde leží. Mohl vůbec snímek z takovéto země vyznít jinak než depresivně? Přesto mu zvednu hodnocení, těch 52% si určitě nezaslouží. Zejména závěr u řeky Dněstr, tvořícím hranici mezi Moldavskem a neuznaným Podněstřím je hodně silný, a byť jsem ho vytušil, jen tak na něj nezapomenu... 80%

Snad žádný jiný název nevystihuje film tak dokonale. Hodinu padesát jsme uspávani pomalu plynoucím horkým dnem na ruské dače. Napětí probublává pomalu na povrch. A závěr filmu je pak o to brutálnější a nespravedlivější... Vyzdvihnul bych skvělý herecký výkon režiséra Nikity Michalkova i jeho osmileté dcery Nadi. O to více je smutné, že se ten člověk dočista zbláznil a natočil v letech 2010 a 2011 další dva díly, ve kterých pošlapal a zahodil poselství tohohle filmu. Nevím, jestli někdy budu mít koule na to je shlédnout, recenze jsou všelijaké. Ale už jenom to, že v něm jeho dcera Naďa opět hraje Naďu Kotovu? Panebože, tenhle film se odehrává v roce 1936, dvojka v roce 1941. Nadi je tu 6 let a ve dvojce je jí najednou 20? WTF?!? 95%

Tvůrci tohoto filmu si opravdu vystačili s málem. Jedno štěrkové parkoviště mezi vysokými činžáky, jedno drahé fáro a to je asi tak všechno. Zbývá jen kombinace tíživého dramatu o střetu dvou osobností s rozdílným pohledem na život a neuvěřitelně absurdního humoru, a koktejl je namíchán.... 90%

"Nejvíce podezřelí jsou ti, co nejsou podezřelí vůbec!" Škoda hodně nevýrazného konce, který tak trošku zavání poselstvím: "celé procesy byly vlastně jen takovým nedorozuměním, ale nakonec vše dobře dopadlo..." Jinak je to ale perfektní satira na stalinské Maďarsko. Dvojice Bástya-Dániel zcela evidentně reflektuje Mátyáse Rákosiho, vůdce maďarských stalinistů, generálního tajemníka MDP (Maďarské strany pracujících) a Lászla Rajka, ministra vnitra a zahraničních věcí, který byl 15.10.1949 popraven. I on byl obviněn jako agent Horthyho, a dále samozřejmě jako trockista, a titoista... Ještě musím zmínit, že ač je to politická satira, je to fakt nehorázná prča. A scény se "socialistickým domem hrůzy" či "hrdiny v boji o maďarský pomeranč" opravdu nemají chybu... 85%