Pisoarec

Na Chyťte doktora jsem se sice těšil, ale zároveň jsem se i značně děsil. Měl jsem možnost vidět to celé v pohybu (dělal jsem čtyři dny poskoka na natáčení v ČT, kdy se točilo Sama doma) a bál jsem se, že půjde jen o další trapnou komediu, jako v poslední době třeba Poslední plavky. Velmi mě však překvapilo, že nejen že to není trapné, ale dokonce ani blbé. Hlášky nepůsobí křečovitě a pakliže mají být vtipné, tak skutečně vtipné jsou. Herci jsou všichni výborní, jen Michal Malátný, děla skutečně čest svému jménu a dovede vykouzlit ty své tři typy obličeje. Nicméne filmu nijak vyloženě nevadí a jeho herectví neruší. Zejména Luděk Sobota je asi velké překvapení, škoda, že toho prostoru nebylo víc. Skvělá je samozřejmě i Táňa, Kryštof Hádek a nebo Týna Frejová. V závěru se setkají obě sokyně s tváří Tání Vilhelmové, Jana Goldbergová a Klára Spurná, nicméně obě se v jednom záběru objeví jen párkrát, většinou je to řešeno za pomoci Tániny dublérky Kristýnky Novákové záběry přes rameno. Chyťte doktora není jen bezsmyslnou komedii, ale nabizí i prostor k zamyšlení, co se týče manželství. (sexuální život skvěle vysvětluje Petr Weiss). Za 15 milionů a za extrémně krátký čas, tak putuje do kin zábavná, oddychová a nečekaně povedená komedie debutanta Martina Dolenského.

Slabota. Nečekal jsem od toho sice nějaké veledílo, ale těšil jsem se na podobný film jako třeba Zastav a nepřežiješ, který fungoval mnohem lépe. Sejmi je všechny nabizí jednoduchý přiběh, který nabizí spoustu prostoru k zábavě, tu ale nenabizí. Jsou zde sice akční scény, ale natočeny tam mizerně, že se mi dokonce stávalo, že mě spíše uspávaly, než aby mě zvědly ze židle. Humor tu příliš nefunguje a když už se přeci někdy povede, je to hlavně díky Clivu Owenovi a jeho charismatu, jinak komičnost selhává na plné čáře. Záměr natočit film o drsňákovi, krerý ,,nemá rád" a chroupá v jednom kuse mrkvičku, je sice poměrně zajímavý, leč režisér 100 žhavých tygřic, to naprosto nezvládl

Ti, co neviděli, ať se nenechají zviklat slabým hodnocením některých uživatelů, neboť je zcela neoprávněné. Včera sem viděl Team America už po osmé a pořád se směju tak, že mě div nepukne břicho. Jestli to někomu nepřijde vtipné, tak je to prostě suchar a tenhle hrubý druh humoru mu prostě nesedl, v tom případě ale nemá právo hodnotit tento film. Team America skvěle paroduje všechny ty americké dojáky a velkofilmy, zejména Pearl Harbor a nutno říct, že všechny ty patosy a klišé jsou vykresleny naprosto přesvědčívě. K tomu ještě, povedené písničky. On se tomu možná někdo nezasměje, když neví co je to ,,montáž", že? Za to ja vám ale nemůžu muhehehe. K tomu všemu ještě musím přičíst výborný český dabing, hlavně Filip Jančík vystřihl závěrečné poselství o ,,píčách, čurácích a prdelích" s naprostou noblesou. Takže Team Amerika vřele doporučuju, u mě rozhodně lepší než celovečerák South Park: Peklo na Zemi.

Hitch odvážně použil trikové metody přední a zadní projekce, aby vytvořil dokonalou iluzi o přítomnosti ptactva přímo v obraze. Výsledek je dokonale autentický i bez zvláštních a počítačových efektů. Ve studiu a na žlutém pozadí vznikaly i scény v aute a na lodi a klobouk dolů před hereckým pojetím všech herců, kteří si uvěřitelně představovali přítomnost ptactva. Režisér nevyužívá pomoci svého skladatele Bernarda Herrmana, díky tomu naplno nechává vyniknout hutnou atmosféru, která s přibývajícím časem graduje a nabírá na tempu.

Je tomu už pořádně dlouho, co jsem tady něco hodnotil, ale vzhledem k tomu, že příjímačky na filmovou vědu se blíží, musim trochu potrénovat muhehehe. Discopříběh patří mezi několik desítek vyvolených filmů z osmdesátek, které se pravidelně vracejí na televizní obrazovku a dokáží k ní vždy připoutak tisícovky diváků? Proč? Tolik muzikálů se v českých kotlinách zase neurodilo a když už, čeští filmaři si s tímto formátem nedovedli poradit. Jaroslav Soukup ano! Výběr těch nejlepších písniček od Michala Davida skvěle zapadá do děje a jasně vyplívá ze situacem jsou šity obrazu přesně na míru. Na mladého Hrušinského se dobře kouká, je naprosto uvěřitelný a Ladislav Potměšil zde podává jeden ze svých nejlepších filmových výkonů. Škoda, že svůj herecký talent ztratil někde v ordinacích ,,růžové zahrady". Tenhle film prostě nestárne a stále se u něj výborně pobavíte. Druhý díl má slabý příběh a je to jen chabý odvárek, bohužel.

Dávám pět hvězdiček, přestože je tu dává skoro každej, ale dávám je naprosto oprávněně. Člověk, kterej Simpsonovi aspoň trochu sleduje a má trošku přehled, tak se u tohohle filmu prostě musí bavit. Někdy sou ty gagy fakt vyloženě debilní, ale to vážně nejde se jim nesmát, protože to sou prostě Simpsonovi. Celovečerák zkrátka dopad výborně a je to dobře, tvůrci dokazujou, že humor z nich ještě pořád nevyprchal. Co ještě dodat?

Okolo Frankensteina se často vytváří až přílišný humbuk a povyk. Jeho sláva a dokonalost se vyzdvihuje pomalu až do nebes. A oprávněně?! Jak se to vezme. Přestože verze Jamese Whalea dnes už asi nikoho nevyděsí, a to dokonce ani mě, člověka, kterého i průměrná lekačka vyděsí k smrti a znamená pro něj, že se pak po celou noc nevyspí, jak se z toho klepe strachy, nabízí nám ,,jeho Frankenstein" celou řadu nezapomenutelných zážitků. Především výkon Borise Karloffa je mnohými odborníky považován za jeden z nejlepších v dějinách filmu vůbec. Něco na tom bude. Svou roli hraje i dokonalá maska Frankensteina, protože Boris Karloff je jinak ,,docela hezkej chlap! a jeho výrazy a chroptění jsou stejnětak děsivé, jako jeho naivní hraní s holčičkou, kterou posléze hodí do vody a ta se utopí. Karloffovo herectví je pro příběh hodně důležité a ukazuje, že Frankenstein není jen zabijácká zrůda, ale že je především zmatený a hledá lásku. Je tomu asi skutečne tak, což je vidět z pozdějších pokračování. Každopádně esli milujete film, tak tohle zaručeně neurazí, je to naprostý základ. Krom toho, nedávno vyšel na Dvd a je krásně vyčištěn a vyhlazen, jako dětská prdelka. P.S. jo a bacha na Dwighta Frye, tohle je fakt geniální herec, je sice hrozně nedoceněnej a často hraje naprostý šílence, ale zvládá to dokonale. Když sem ho viděl v Drakulovi, bál sem se ho o dost víc než Bely Lugosiho, zkrátka tenhle chlapík umí nahnat strach a má geniální herectví.

Karla Smyczka děsí násilí. A právě proto společně se scénáristou Radkem Johnem natočil svůj nejlepší film. Jaký paradox. Ve filmu Proč se poloherně a polodokumentaristicky snaží rekonstruovat všechnu tu hrůzu, která se stala při přesunu sparťanských vlajkonošu do Banské Bystrice. A nutno podotknout, že se mu to daří skutečně skvěle. Atmosféra je místy velice hutná a to nejen díky temné hudbě Michala Pavlíčka, dynamickému střihu, který dělá film nadčasovým a i dnes je to zážitek, ale výborný je i výběr herců. Zejména role Dana Landy nemohla být zahrána lépe. On v podstatě nic nehraje, hrál jen sám sebe, ale dokonale! Sakra! Karlovi se prostě podařilo skloubit herce s neherci a s davem sparťanských fanoušků a je vidět, že ,,Smýča" fakt umí a jeho dílo nepůsobí ani trochu trapně, ale mrazí, což je to, co režisér zamýšlel!

Je až k nevíře, že takto normální příběh zvládnou natočit kdesi v Mexiku, zatímco naše borce asi nikdy nic tak prostého a úderného nenepadne. Děj se točí okolo čtyř postav, které svede dohromady náhodná, ovšem zcela běžná okolnost. Po zbytek příběhu spolu stráví odpoledne v bytě jednoho z chlapců a je nutno podotknout, že to bude odpoledne poměrně zajímavé. Jak už jsem řekl, příběh je to natolik normální a každý (nejen mladý), si v něm najde to své. Např. dva kamarádi, u kterých se celý film odehrává, tráví čas hraní na playstationu, popijením coca coly a pojídáním pizzy. A to se jim právě stane osudným. Díky tomuto incidentu se naplno rozjíždí dějová linie filmu. Zkrátka a dobře, tahle černobílá prvotina Fernanda Eimbckeho je jasnou ukázkou toho, že k natočení dobrého filmu stací ,,jen" nápad a talent. Nejsou to digitální efekty a hektolitry krve, které film činí tak pozoruhodným, ale je to právě ona obyčejnost, která vytváří dokonalost tohoto filmu a naprostou funkčnost jako celku. Velice příjemnou záležitost na nás Fernando přichystal . Jo a ještě malé plusko k titulnímu songu od Natalie Lafourcade ( díky této písní jsem ji objevil a jsem za to rád, je super. Natalie i ta píseň.)

Pravděpodobně nejujetější film, jaký je vůbec možno vidět. Přestože ve snímku Louise Mallea nejde prakticky o nic, je plný různých honiček a srandiček, které jsou místami tak neúměrně dlouhé, že se v nich budete ztrácet, snad i klimbat nudou a dívat se na hodinky, kdy už to proboha skončí, tak ma Zazie dvě silné zbraně, který film zachraňují a drží ho nad vodou a to je skvěle zahraná titulní hrdinka a technické zpracování, u kterého se zkrátka pozná, že Malle je kumštýř jako hrom. Pakliže máte silné nervy a neusnuli jste ani u takových uspávaček jako je Harthova válka či Vesmírná Odysea, Zazie si určitě zamilujete. Jenom jsem tak trochu zvedav, jaká asi mohla být ta knížka?