Dandy95

Veliká chyba nachystat k tomuto filmu jídlo, jelikož je to asi ten nejnechutnejsi film, jaký jsem kdy viděl. Navzdory tomu je to fajn, ale zdá se mi, že tvůrci měli jako hlavní cíl udělat political statement namísto opravdu promyšleného příběhu. Mise filmu je jasná: znechutit diváka a donutit k sebereflexi nad konzumní společností a nenasytnosti. Je to dobré ale pro mě to chtělo doladit, zvlášť konec. Znovu se na to nepodivam, ale oceňuju low-budget kreativitu. Good "shit"! (Pun intended)

Parádní heist movie ve které excelují Spike Lee a Matthew Libatique s jejich úžasným citem pro blokování scén, dlouhé kamerové točky a průlety. Herecky je to na absolutním vrcholu a pro fanoušky heist movies jednoznačně povinnost. Luxus!

Neuvěřitelně příjemná a parádně Spielbergovsky hravá podívaná, která mi tu dlouhou dobu chyběla. Travis Knight krásně pracuje s emocema a bez problému převádí pocity, na které jsme zvyklí u animaku, sem do hraného prostředí. Vizuální efekty mimochodem jsou top! Jenom scéna ze zacatku, kdy je Bumblebee na pláži ukazuje parádní VFX smysl pro detail. Travis se jednoznačně inspiruje klasikama jako E.T. (plakáty v pokoji vám to malinko okatě prozradí) a točí dnes už "tradičním" stylem vyprávění příběhů. Někomu to může připadat jako šablona/klišé, pro mě je to krásně zpracovaná emoční podívaná a spolu s prvními Transformers nejlepší díl série. Možná skutečně nejlepší. Paráda!

Moje maminka byla absolutně nadšená. Nevím, jestli může film dostat lepší hodnocení. Za mě je to absolutní špička romantického dramatu natočená neuvěřitelně emocionální avšak sebevědomou rukou. Snímek s dokonalým scénářem a ještě dokonalejšími hereckými výkony. Foreshadowing vs payoff naprosto skvělý. Závěr maximálně zdrcující s každou emocí na tom pravém místě. Céline Sciamma je skutečně paní tvůrkyně. Brilantní!

Je to splacanina neuvěřitelná, chaoticky sestříhaná a v hlavní roli banda nesympatických narcisistickych karikatur, která v podstatě vraždi, protože proč ne, když je za tím "dobry" úmysl. Celý film zachraňuje a zároveň potápí Míša Bay. Ten audiovizualni styl je prostě nezaměnitelný, ale když si člověk řekne, že tohle je ten samej borec, co natocil Skálu, tak z toho bolí hlava. Kvalitní producentský dohled je potřeba, zvlášť u přepálených megalomaniaku, jako je právě Micheal Bay. Ryan Reynolds uz oficiálně rezignuje na herectví a naopak Mélanie Laurent připomíná, že je jednou z nejvíc underrated hereček současnosti. Tohle je prostě stoprocentní Bayuv podpis, když mu nikdo nestojí za zadkem, tak se na to podívejte taky a udělejte si vlastní názor. Pracovalo na tom až moc lidí, aby se tenhle film odsoudil za svou neuvěřitelnou detincnost.

Nadhodnocený, ale nemůžu jinak, protože tam je v každé sekundě vidět, že se všichni perfektně baví a každej si užívá svojí karikaturu na maximum! Bavil jsem se!

Jeden z nejuspokojivějších konců, jaký jsem kdy viděl plus Brad Pitt v jedné z nejlepších rolí jeho kariéry. Zatím nevím, co víc napsat. Vím jen to, že se nemůžu dočkat na další projekci!

Tyjo a já myslel, že to bude normální komedie, místo toho je to dětinská kravina, která nedává smysl a s neuvěřitelně nesympatickým spratkem v hlavní roli. Ale pravda, kdyby mi bylo 12, tak by to byl nejspíš můj hodně oblíbený film! Všechno zachraňuje Zachary Levi, kterej se fakt snaží, dělá co může a pomáhá mu docela fajn Mark Strong (ten je ale fajn vzdycky). Toto je skutečně film pro děti pod 15, starším bych se to bál doporučit.

Těšil jsem se na to jak malej! Návrat do devadesátek, přepálená akce, buddy-movie atd. Bohužel jsem dostal přesně to, co ukazovaly ty parádní trailery haha. Let me explain. David Leitch jako režisér je určitě talentovanej, hodně, ale bohužel mi přijde o stupeň horší než jeho kdysi parťák Chad Stahelski. Leitch se skutečně ponořil do aktuálního chaotickýho blockbusterovýho stylu a vydává se cestou milionu střihů za sekundu a předigitalizovanýho bordelu. Digi srandičky chápu, ale ten chaotickej střih je tak děsně otravnej, zvlášť když vzpomínám na zlatý časy prvního Johna Wicka. Mimo to, Leitch pro mě nemá schopnost vytvořit v jakýmkoliv jeho solo filmu pro mě zapamatovatelnou či ikonickou akční scénu. Nejblíž se k tomu dostal s Atomic Blonde a jejím "stairway fight". Říkal jsem si to už od druhýho Deadpoola. Nevím, proč to tak cítím. Je to jakýsi pocit, že jeho filmy na mě působí bez narativy, jako by se prostě jenom děli věci. Musím hodně tvrdě a dlouho vzpomínat, abych si vybavil, co byla skutečná zápletka Atomic Blonde nebo Deadpool 2. Asi den po návratu z Hobbs&Shaw jsem si zapnul Carpenterovu The Thing a viděl jsem ten kontrast. V The Thing se všechno děje v zájmu zápletky, aby jsme se posunuli dějově dál (dobře no, a taky proto, aby jsme viděli co nejvíc obludek). Leitchovy filmy působí, že se všechno děje aby jsme se co nejrychleji dostali k další akční scéně. Stahelski na mě působí podobně, ale pořád mám pocit, že tu narativu hlídá trošku víc (a hlavně stříhá míň a točí víc na široký objektivy). No ale, je to vůbec špatně? Box office čísla za poslední roky jasně ukazují, že lidi skutečně chtějí přepálenou akci v tom aktuálním comicsovým stylu, no a děcka, děcka vždycky jsou "A kdy už se něco bude dít??". Děti vůbec nejsou na vině, taky jsem si jako malej přetáčel videokazety na ty parádní akce ve Spidermanovi jedničce a přeskakoval ty řeči s tetou May. Generace se ale posunula a dnes tento super megalomanskej akční styl vyžadují i mladí rodičové. Je to špatně? Nemyslím si. Je to určitý vývoj myšlení, důsledek žití v neuvěřitelně rychlé a chaotické době, hurry sickness je všude, je naprosto normální že budeme přitáhováni k "rychlejším filmům". Tarantino za pár dnů pošle do evropských kin svůj nový film, ale já si pořád říkám, že kdyby tam místo Once upon a time šlo Pulp Fiction, mělo by to vůbec nějaký úspěch a odstartovalo by to opět Quentinovu kariéru? Konec osmdesátek a začátek devadesátek přinesli revoluci akčního žánru a podle mě se aktuálně děje další revoluce. Studia vždycky točili a budou točit to, co aktuálně vydělává a s tímto filmem se trefili do černého. Je to přesně to lidi očekávájí, chtějí a většinově nejspíš ocení. Ja, navzdory tomu, že v cca v osmdesáti procentech situací skutečně sdílím většinový názor, tak tady jsem bohužel narazil. Conclusion: Hobbs & Shaw zcela určitě nejsou špatný film, ani zdaleka. Čert vem dementní scénář, ten tu nehraje žádnou roli. Dwayne a Jason jsou top dvojka, Vanessa Kirby je jedna z mých nejoblíbenjších hereček současnosti a Idris Elba je (black) super(man) bad guy. Nemůžu mluvit za všechny, ale myslím si, že tohle je skutečně to, co uspokojí většinu návštěvníků a za to jsem moc rád. Je to sranda a přeju tomu filmu parádní úspěch. Jsem rád, že akční žánr pořád žije, i když ne takový, jaký bych si ho představoval. Nebo spíš takový, na jakým jsem vyrůstal. Ale tak to je. Pořád se ale budu těšit a doufat, že Leitch někdy v následujících letech přinese ten pomalejší, napínavější ale přesto perfektně choreografovaný akční film, kterým ukáže, že jako řežisér umi vyprávět scénář, kde se akce točí okolo příběhu a ne příběh okolo akce.

Myslím, že klíčem k filmu je slovíčko "empatie", možná "podpora", ale co kdo si v tom najde, budiž tomu veselo. Opět po Hereditary se vrací Ari Aster s brilantní kamerou, hudbou a režií. K tomu mu pomáhá parádní ansámbl herců, kde jsou všichni naprosto skvělý a Will Poulter je perfektní comic relief. Nějak moc ale nevím co říct k příběhu. Osobně si myslím, že je Midsommar divácky malinko víc přívětivější než Hereditary, i když tady je mnohem víc grafické brutality než v předchozím snímku (a taky mnohem víc pindíků a pipinek). Někoho může odradit dlouhá stopáž, mně ten film ale utekl jak voda. Určitě se mi to líbilo, ale zatím to jsou tři. Uvidím, jak se mi to rozleží. *UPDATE* Tak se mi to rozlezelo na čtyři. Je to fakt zajimavej halucinogenní výlet na sever Švédska a i když jsem čekal o malinko víc, tak si u mě určitě Ari Aster potvrdil místo jednoho z nejzajímavějších režisérů současnosti!