Dandy95

Lepší tři.

S. Craig Zahler měl ode mě obrovská očekávání po naprosto perfektní Cele 99. Jak se mu je povedlo naplnit? Ne výborně, ale chvalitebně určitě. Zahler ve svém novém filmu drtí minimalistickou režii na maximum a tempo filmu, jak je tady napsáno ve většině komentářů, je skutečně pomalé. Navzdory tomu se však režisérovi povedlo držet moji pozornost po celou stopáž díky velmi chytrému scénáři, parádním hereckým výkonům (Mel Gibson supr!) a hlavně díky nečekaným vyvrcholením jednotlivých dramatických scén. Film funguje dobře jako krimi drama, stejně tak jako komentář na aktuální politickou situaci. Na 5 hvězdiček mi ale chybělo uzavření pár vedlejších zápletek. Líbilo by se mi ještě ve finále přidat pár scén s některými vedlejšími postavami. Plus některé sceny jsou skutečně dlouhe a některé naopak bych si dokázal představit delší, ale to už je nitpicking. Zahleruv novy film se jednoduše povedl, je to neokoukané, originální, drsné, inteligentní a i přes svou stopáž zábavné. Gratulace a těším se na další!

Kvalitní režijní práce, nádherná kamera, SKVĚLÝ cast, ale díky nedostatečně strhujícímu scénáři se to například na Sicario dívá z velké dálky. Chtělo to víc konfliktů, víc problémů nebo víc zvratů. Všechno zkrátka vychází hlavním hrdinům moc hezky a působí to, že scenaristi měli tuto jednotku drsných maníků moc rádi na to, aby je protáhli nejakyma solidnima problemama s nečekaným východiskem. I přes to je to ale určitě solidní přírůstek do Netflix originals family.

Jeden z těch filmů, které začnou na třech hvězdičkách, ale končí na pěti. Z objektivního pohledu bych měl dát čtyři, ale jak bych mohl, když mě tenhle film krásně chytl za srdce svojí jedinečností a naprostou lehkostí výprávění. Hlavní duo je top notch a Viggo Mortensen v jedné ze svých nejlepších rolí. Očekával jsem typickou oscarovou návnadu, ale dostal jsem pravý opak. Krásně procítěný snímek, který kráčí ve stopách In The Heat Of The Night, či Defiant Ones a k tomu navrch ještě přihazuje upřímný humor, který zaručí, že po dvou hodinách se budete cítit, jako by jste s nima na ten dvou-měsíční výlet jeli i vy!

Na tenhle film bych dokázal napsat 5-ti stránkovej rant založeným na tom, jak jsou zámořští kritici nadšení z něčeho, co z diváka dělá úplnýho kreténa. Bohužel zatím nenacházím ta správná a dostatečně silná slova, jak jenom na pár řádcích vystihnout ten prostředníček, kterej na mě Avery s Abramsem tímhle filmem ukazují a budu tedy muset doplnit chybějící řádky mého komentáře později. Posledním bodem mé recenze jsem si už ale naprosto jistý... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... ... FUCK YOU, MOVIE!!!

Na tenhle film jsem se po Hell or High Water hodně těšil. David MacKenzie opět ukazuje hned v úvodní cca 8-minutové nepřetržené scéně, že s vizuálem a technickým zpracováním si rozumí na výbornou. Bohužel jeho scénář a vyprávění tady pro mě drhne. Víc než půl hodiny strávíme expozicí, ale i tak mám problém se v půlce filmu orientovat v motivech, všech postavách a stranách. Plus relativně časté scénáristické přeskoky a zkratky (pravděpodobně vinou přestřihu před uvedením na Netflix) jsou místama hodně na oko a balancuje se na hraně logických souvislostí. Naturalisticky zpracované násilí je tady na můj vkus už moc. MacKenzie by mě v téhle oblasti okouzlil mnohem víc, kdyby přehodnotil, co je lepší nechat na divákově představivosti a co explicitně ukázat. Herecky super, až na Pineův náhodně on/off skotský přízvuk a malinko přehnaného Billyho Howlea. Podtrženo sečteno, jako celek je to "mehhh", ale i přes všechny nedostatky se budu moc rád těšit na MacKenzieho další film, protože tvůrců jako je on je po čertech málo.

Trápí mě akorát to, že nevím, jestli Aronofsky "jenom" metaforicky převypravuje bibli anebo se sám přirovnává k bohu...

$130m? Když se člověk podívá, co různí režiséři dokáží s rozpočtem $5m, tak Turteltaub je absolutní packal roku...

Nejslabší a nejdětinštější marvelovka. A to už je po třetím Thorovi co říct.

Jednoduše brilantní! Psychologická a deprimující záležitost, která mě v určitých momentech málem vyhnala svoji silou a tíhou z kinosálu. Takový pocity mi naposledy dodalo první shlédnutí Shining, ke kterému se mimochodem film odkazuje střihem některých scén a celkově Asterova inspirace Kubrickem je viditelná ve více momentech. Bravurní režie je podpořena úžasnými herci a hlavně neuvěřitelně famózní prací s kamerou a světlem. Nasvícení jednotlivých scén a postav (odlesky v očích, pomalé rozjasňování interierů atd.), hry s lens flares, a použití barev jednoznačně vystupují z filmu a nechají vás přemýšlet, proč proboha není víc takto technicky téměř dokonalých skvostů. Tato technická skorodokonalost je podbarvená hudbou a zvuky, které nemají problém se zavrtat hluboko pod kůži. Aster však ví moc dobře, kdy použít jenom a jenom ticho a nechat diváka deptat v nevědomí. Bohužel řadové publikum bude odrazeno artovým zakončením a celkově tím, že film většinou neukazuje, ale pouze naznačuje. To se projeví pravděpodobně na slabším diváckém přijetí a moc mě to mrzí. Tenhle film je pocta old school kinematografii a ukazuje, že laciná lekačka alá Insidous není zdaleka tak účinný prostředek k vyděšení diváka, jako jeden pitomej zvukovej efekt. Bravo! P.S. Pokud se vydáte do kina, vyberte si co nejprázdnější predstavení, ať vás neruší otravní teenageři, kteří jdou na novou lekavou slátaninu.