charlie_ando

Syrové vyprávění režiséra Antoni Krauze má působivý a mrazivý účinek. Bez jakýchkoli kudrlinek předkládá divákům historické události hladových bouří, které v prosinci 1970 zasáhli "trojměstí" Gdyně-Gdaňsk-Štětín a stali se tak předzvěstí pádu komunismu v Polsku. Díky tónování barev do šedých odstínů je doslova cítit chlad prosincových dní a všeobjímající tísnivá atmosféra. Nejen díky použití dokumentárních záběrů, ale hlavně kvůli civilní formě vyprávění má člověk pocit, že se stal součástí osudových událostí. Zdařile se střídají scény, politického vedení utápějícího se v planých diskuzích, s pohnutými událostmi na ulicích, kde probíhal nerovný střet demonstrantů s ozbrojenými složkami. Smutný film o tom, jak si bolševická zvěř vzala za rukojmí svoje vlastní občany ve špinavém boji o politické pozice. Tragická událost z dějin Polska je předkládána skrze pohled obyčejných lidí, kteří se dostali mezi mlýnské kameny neúprosně se valící vládní mašinérie, protože s kontrarevolucí se nevyjednává, do kontrarevoluce se střílí.

Tento film íránské režisérky Marjane Satrapi se veze na přílivové vlně absurdity a díky ní i funguje, ale jakmile poklesne množství bizarních výstředností na hladinu snesitelnou pro normálního diváka, tak začne vyprávění drhnout. Jerry Hickfang měl těžké dětství, které zanechalo hluboké šrámy na jeho psychice a protože bere prášky na hlavu podle plotu, vlastně je nebere vůbec, tak slyší hlasy, respektive si povídá se svou kočkou a psem. Psisko Bosco je jeho hodné já, zatímco rezavý kocour Mikeš je ďáblovým advokátem se sprostým ostrým jazykem a odzbrojujícím kukučem Kocoura v botách. Vnitřní hlasy dovedou Jerryho nakonec na cestu sériového vraha a k hromadění trofejí (hlav jeho sličných obětí) v jeho ledničce. Vcelku atraktivní obsazení v čele s mužem bez špetky charismatu Ryanem Reynoldsem zachraňují hlavně milé tvářičky Gemma Arterton a Anna Kendrick. Je cítit, že se film nebere vážně a to je dobře, protože by to vlastně ani nijak asi nefungovalo a zvlášť zdařile jsou do děje zapracována všechna myslitelná filmařská klišé. Bláznivá barevná halucinogenní jednohubka přímo stvořená pro festival otrlého diváka.

Totální válka na plátně v komorním dramatu režiséra Damiena Chazella, který je i autorem povedeného scénáře. Divák sleduje strhující příběh o vyhroceném konfliktu mezi učitelem a žákem, který vlastně není o hudbě, ale o obětech, odpírání a každodenním drilu, který při cestě za úspěchem přináší jen krev, pot a slzy. Duel nejvyšší kvality mezi holohlavým démonickým kapelníkem Terencem Fletcherem (J.K. Simmons) hledajícím nejlepší muzikanty a mladým bubeníkem Andrewem (Miles Teller), který má talent od boha, ale potřebuje ho ze sebe vydolovat. Celé je to vystavěno na hereckém umění ústřední dvojice, precizním dynamickém střihu a samozřejmě nesmím zapomenout na jazzovou muziku. Díky zručné hře světel mi J.K. Simmons připadal v některých letmých záběrech jako rohatý ďábel, který láká další nevinou duši do hudebního pekla „Povedu Tě, ale jen jestli mi za tu námahu stojíš a vymačkám z Tebe to nejlepší nebo Tě zlomím.“ Originální a strhující finále je zdařilou tečkou za touhle adrenalinovou nekompromisní jízdou.

Zajímavá sonda do mikrosvěta francouzského vězeňského systému a jeho schopností převýchovy viděná očima režiséra Jacquese Audiarda. Mladík Malik El Djebena (Tahar Rahim) neví kdo je, neumí číst ani psát. Proste má v sobě zmatek a jediná jistota jeho života je, že jde na šest let sedět za napadení policisty. Ze dne na den se ocitá v nepřátelském světě, o němž nic neví, ve kterém je úplně ztracený. Ochranná křídla nad ním rozevře korsický klan mafiánů včele s jejich vůdcem Césarem Lucianim (Niels Arestrup), ale samozřejmě to nechtějí zadarmo. Jak čas za mřížemi pomalu plyne, získává si Malik důvěru svého šéfa, jenž ovládá i některé bachaře a tak získává výhody a sebedůvěru. Nakonec se nebojí rozjet vlastní nelegální podnikání za zdmi věznice, osamostatnit se a jít do střetu se svými bývalými ochránci. Komorní drama o životní cestě jednoho francouzského vězně.

Dnes už klasická koncepce levných hororů natočených technikou found footage nás zavede do neokoukaných kulis norské přírody s jeho dávnými legendami obestřenými obyvateli trolly. Trojice vysokoškolských studentů z university Volda, velkých fandů Michaela Moore, se vydá natáčet dokument o místním pytlákovi medvědů. Jak se velmi brzy ukáže, není podivín Hans (Otto Jespersen) pytlák, ale naopak je státním zaměstnanec agentury TST (Trollsikkerhetstjenesten), který má velmi nebezpečné zaměstnání. Lovci trollů není totiž, co závidět, je bez příplatků za noční práci, neproplácejí mu přesčasy a vlastně má i vcelku nízký plat. Celé je to vystavěné na absurdní atmosféře, která dokáže rychle střídat mezi napínavými a humornými scénami. Co jiného také čekat od filmu, kde Vám tvrdí, že norské hvozdy jsou plné nebezpečných horských a lesních trollů. Zábavná jednohubka s originálním námětem.

Pamatuji si, jak jsem tento film viděl jako malý, jako by to bylo včera. Letní prázdniny byli v plném proudu a já sledoval tuto klasiku na opotřebované WHS kazetě s otřesným českým voiceoverem, ale stejně to byl pro malého kluka strašidelný zážitek, po kterém se špatně usínalo, ač nebylo v tmavých scénách vlastně nic vidět. To projekce remasterované režisérské verze v potemnělém kinosále už byl audiovizuální zážitek první třídy. Ridley Scott předvádí jeden ze svých mistrovských kousků, v kterém hraje prim svíravá atmosféra, jenž útočí na diváka od prvního filmového políčka a to i díky působivé hudbě od Jerryho Goldsmitha. Neznámé neviděné zlo je totiž neuvěřitelným strašákem a poctivým pracantem na vašich nervech. Přitom je námět tak prostý, zasadíte nesourodou posádku, včetně androida do klaustrofobického prostředí vesmírné lodi Nostromo, která je ztracená kdesi ve vesmírné prázdnotě a nevítanou společnost jim děla dokonalý predátor od H.R. Gigera. Vše graduje v závěrečném souboji jeden na jednoho v únikovém raketoplánu (mladičká neokoukaná Sigourney Weaver je opravdu kouzelná). Jeden z příběhů, který tvořil filmovou historii a zanechal po sobě nesmazatelnou stopu.

Námořník Freddie Quell si přivezl z války těžké šrámy na duši. Frustrace přerůstá v agresivní výstřelky a pomalu se stává mistrem ve výrobě domácí samohonky. Cesta jak proniknout mezi ostatní lidi do “normálního“ všedního života je pro něj zdá se ztracena. Pod vlivem démona jménem alkohol se mu podaří sejít z pravé cesty, ale pak narazí na muže mnoha nadání. Samozvaný apoštola sekty Zdroje Lancaster Dodd ho chce léčit a ukázat mu smysl života. Herecký koncert Joaquina Phoenixe a Philipa Seymoura Hoffmana, které z druhé vlny zdařile doplňuje ledově chladná Amy Adams. Psychologické drama o komplikovaném vztahu dvou naprosto odlišných osobností, které je však bez emocí a klouže po povrchu. Film, který se může pochlubit dobrým technickým zpracováním a skvělými hereckými výkony, ale bez hloubky.

Tento film pro mě neznamenal jen prvních pět hvězd nové filmové sezóny roku 2015, ale hlavně nevšední hluboký zážitek. Přenesme se tedy s polskými filmaři do bouřlivého roku 1968, který přinesl mnoho dramatických událostí. Studena válka je v plném proudu a kvalitní zpravodajské informace z důvěryhodného zdroje jsou jazýčkem na vahách v soupeření dvou supervelmocí. Mladý polský major Ryszard Kuklinski (Marcin Dorocinski) se vrací z Moskvy ze štábního cvičení Varšavské smlouvy a uvědomuje si, že Polsko je nástupním prostorem pro Sovětské divize v případné invazi do Západního Německa a tím pádem i cílem pro jaderný odvetný úder Severoatlantické aliance, který by udělal z jeho rodné země během okamžiku spálenou radioaktivní pustinu. Začíná v něm klíčit semínko vzdoru a krvavé potlačení hladové bouře v Gdaňsku ho utvrdí v tom, že musí něco udělat. Pro CIA se tak stane důležitým spojencem za železnou oponou, ale ani KGB a polská vojenská kontrarozvědka nespí. Tajnou a hlavně nebezpečnou hru vede sám. Zpravodajské krytí mu z povzdálí zajišťuje jeho řídící agent Daniel (Patrick Wilson). Dvojí život ho extrémně vysiluje a dělá ho tak zranitelným. Špionážní linka se zdařile prolíná s jeho osobním a niterným vztahem se svéhlavým starším synem a odstrčeně se cítící manželkou. Osoba polského patriota, která je blízká i české historii, protože on vypracoval plány bratrské moci polské armády v roce Pražského jara, by u nás neměla být přehlédnuta. Špionážní thriller režiséra a scénaristy Wladyslawa Pasikowského podle skutečných událostí boduje díky tísnivé atmosféře, kterou podporuje tklivá a svíravá hudba a zdařilé dobové kulisy. Na prostoru lehce přes dvě hodiny je rozehrána mrazivě dokonalá komorní hra bílého orla s rudým medvědem. PS: když v průběhu filmu padla věta, my se nevzdáme jako Češi v roce 68, bylo mi stydno…

Michael Peterson alias Charles Bronson chtěl být od mala slavný, ale talentu pro zpěv a herectví se mu nedostalo. Na druhou stranu má vlohy a zalíbení v pěstním zápasu zvlášť s představiteli zákona a podmínečné propuštěni z výkonu trestu je to nejhorší, co ho může potka. Zkraťme to, je to nenapravitelný magor, co se rád serve s každým, kdo je dost šílený a neuhneme mu z cesty. Jednotlivé věznice jsou jeho štace po prknech, která znamenají svět a jsou tak místem, kde předvádí svůj dar v mlácení hlava nehlava. Celkové přestylizované vyprávění se nese ve stylu divadelní hry, jenž podkresluje soundtrack od Johnnyho Jewela, který intenzivně pracuje s vážnou hudbou. Charlie se doslova filmem protluče, ale když zrovna někoho nezpracovává do kulaté krychle tak film nemá vcelku moc, co vyprávět a přišlo mi, že děj trochu vázne. Drsný film o slavném britském kriminálníkovi se skvělým Tomem Hardym v hlavní roli.

Jednoznačně tu máme jednoho z žhavých kandidátů na titul úchyl roku. Skvělý Jake Gyllenhaal, jako antihrdina, hraje s kamennou tváří Louise Blooma, který netrpí nedostatkem sebedůvěry a je mistrem v manipulaci se svým okolím. Debutující režisér Dan Gilroy natočil podle svého vlastního scénáře film plný napětí a překvapivě i humor, jenž balancuje na hraně absurdity. Jak se říká “příležitost dělá zloděje“ a tak se stane, že z bezvýznamného kriminálníčka, co krade po nocích železo za pár centů, je najednou reportér na volné noze, který nahání lidské neštěstí. Bez špetky svědomí překračuje všechny morální a etické hranice, protože nemá sepsanou smlouvu se společností. Jediné, co ho zajímá, je jeho vlastní úspěch a za svým cílem jde přes mrtvoly. Jako houba nasává všechnu špínu potemnělého velkoměsta a jako virus jí rozsévá kolem sebe. Pochybná štěstěna je však nestálá, a když mu ukáže svou odvrácenou tvář, tak se nebojí podpořit svoje propadající se akcie tím, že sám začne události vytvářet. Napínavý thriller jednoho muže, který se ve svém pekelném rudém sporťáku, prohání temnými ulicemi Los Angeles a nastavuje zrcadlo všem, kdož hltají jeho dílo.