Recenzie (408)
Nepodplatiteľní (1987)
Vynikající gangsterka s bezchybným obsazením. Přiznávám, že ji mám dokonce radši než (nekamenujte mě) Kmotra.
Nestyda (2008)
WTF? Bez děje, bez pointy, a navíc má člověk na konci pocit, že z toho někdo vystříhal spoustu scén, které tam chybějí, aby se dostal blíž k figurám, aby ho to chytlo, aby měl pocit, že se díval na film, který skutečně někdy měl scénář, a ne na film, který vznikal přímo na natáčení a uprostřed všichni zapomněli, co už vlastně natočili a co ne... Herci příjemní, scéna, kdy Vášáryová a Macháček zpívají na jevišti melodii z Muže a ženy dokonce vynikající, ale celé je to tak nějak divně nedomrlé. A nedomrlý nestyda je trochu průser, ne?
Neverne tvoja (1984)
Tahle komedie prostě nemá chybu ani skoro 30 let od svého vzniku. Poprvé jsem ji viděl v roce 1988 v kině a od té doby si ji nikdy nenechám ujít.
Neviditeľný (2020)
Nasnimany je to skvěle, záchrany taky, napětí skvělý, bez lekacek... Ale ten konec??? Poslední dobou vzniká nějak moc filmu, které obhajují ukladne vraždy pod plastikem spravedlivé odplaty...
Nevydarený únos (2005)
Ze zacatku jsem mel pocit, ze to bude dalsi z tech do sebe zahledenych nezavislych filmu, ktere se lichotive vzhlizi v zrcadle a nachazeji okouzleni ve sve jinakosti, ale pak jsem zmenil nazor. Vse, co tu je ulitle {a ze toho je dost} tu slouzi vyhradne k navozeni divakova pocitu odcizeni a nepochopeni, stejneho, jakz ma hlavni hrdina. A dari se mu to skvele. Konec sice neni tak uderny, jak by mohl byt, ale to nic nemeni na tom, ze tenhle film vam z hlavy nezmizi jeste par dni po jeho shlednuti.
Neznáma (2006)
Tohle je Tornatore, jak ho neznáte. Podobně černý film vyzkoušel už jednou v Pouhé formalitě, ale tady to dotáhl úplně. Je to film značně deziluzivní, bezvýchodný a syrový, ale zcela výjimečný. Je to prostě mistrovská thrillerová práce pro mě v současné době nejlepšího italského režiséra, od kterého jsem skutečně ještě neviděl špatný film. A když k tomu ještě připočítáte nepřekonatelnou hudbu klasika Morriconeho, máte co do činění s jedním z nejlepších evropských filmů loňského roku.
Nezvestné (2003)
Drsné, silné, vynikající.
Niečo ako láska (2005)
Strááááááášně příjemnej filmeček. Člověk se u něj zastaví, usmívá, půldruhá hodina uteče jako voda, a na konci si řekne: Láska budiž pochválena
Niet návratu (2007)
Budu dělat, že ten konec neexistuje, ale jinak je to naprostá atmosferická bomba, film s tak hutnou atmosférou jsem už vážně dlouho neviděl
Nikdy nezostarnú (2018)
Neuvěřitelné výpovědi, které jsou silnější i nez ten působivý obrazový materiál. Tak plastický obraz života v zákopech 1.sv.války, až se mi hnaly slzy do očí