Mortemiss

Po mnoha doporučeních, abych si na tento film udělala chvíli času, zjišťuji, že už jsem pravděpodobně příliš stará a nebo tenhle film dokázal nemyslitelné.... Zpomalit čas.... Zvláštní, přitom právě čas zde hraje "zásadní" roli.

Miluji tenhle seriál. Narazila jsem na něj přibližně před rokem a půl a od té doby jsem ho viděla snad 10x, dokonce jsem si koupila vydanou mangu a novely (tomu se říká opravdový zápal). Tohle anime má spoustu velkých +. Skvělá výprava, vývoj postav, dokonalá hudba, návštěva hned několika destinací (Japonsko, Vietnam, Rusko, Anglie, Francie, USA...). Hlavní postava Saya Otonashi je zpočátku bázlivá studentka, které se zmocní panika už jen při letmém pohledu na krvelačné monstrum. No ono se taky není čemu divit, ruku na srdce a hlavu na špalek, kdo by zůstal v klidu, když se na něj vrhne obří bestie (ne teď jsem nemyslela J. Momou, toho by jistě ženy uvítaly s otevřenou náručí a ne s katanou v ruce). Nicméně tato studentka se postupem času stává sebevědomější a odhodlanější v porcování monster, takže ve druhé polovině už to řeže hlava nehlava a nejeden se v tom jejím řemeslu vzhlédne. Konečně smysluplné řemeslo zbavit svět od takových zvrácených potvor (vyložte si to jak chcete). Diva, její protiklad, je zábavnější a mnohem labilnější, člověk nikdy neví, kdy ji v té palici zase přeskočí, ale o to víc ji mám ráda, navíc ten její zpěv (jedno velké a dlouhé Ááááách). Haji, ano je to takový poslušný pejsek, který přiběhne na zavolání, téměř žádné charisma, ale na basu hrát umí (někdy Bacha a někdy bum bác po palici). Solomon je prostě pašák, moje nejoblíbenější mužská postava. V manze byl o něco větší hajzlík, zato v anime z něj udělali romantika, kterého čeká hořkosladký dramatický konec. Nejoblíbenější pasáže: jednoznačně back to past (Saya a Haji), výlet transsibiřskou magistrálou a pravý ruský venkov (opět back to the past and viva Rasputin). V neposlední řadě scénky se Solomonem ve Francii a v New Yorku. Takže za mě naprostá spokojenost a jednoznačně TOP 1.

Třetí anime, které mě donutilo koupit si mangu. Po jejím přečtení musím smutně konstatovat, že příběh, který nám ve hrané podobě servírují je až žalostně povrchní a konec o dost ochuzený. Nicméně je to stále nadprůměr v porovnání s ostatními. PS.: V manze mají osudy některých postav Happy End. Obzvlášť se mi líbí ten Rosette a Chrona.

Tak tohle se moc nepovedlo, neberu-li v potaz fakt "úžasné" CGI efekty. Jediné pozitivum byl pěvecký výstup J. Hudson, ale Elaine Page bohužel nesahá ani po kotníky.

Film určený především pro ženy. Dlouho jsem tak milé a odlehčené fantasy neviděla a musím přiznat, že jsem naprosto spokojená. Chápu, že mužské publikum to neosloví a to z mnoha důvodů, tím prvním je, že jsou po celou dobu nuceni dívat se na obnažený hrudník pohledného Rusa. Další důvod, že se to vlastně skoro vůbec netočí kolem dráčků. Nenajdeme zde vysvětlení odkud se vzali a kdo byl onen velký drak, v jehož ostatcích si vytvořili cikánskou osadu. Místo toho dostaneme hezky naservírovanou love story. Aneb do p*dele s logikou, hlavně že je tam láska!

Ne a ne a ne!!! Takhle to dopadá, když japonci vytvoří hrané anime, akorát se obávám, že v kreslené formě by to bylo krapet snesitelnější. Seriál tak naivní, slaďoučký a růžovoučký, že stačí pouze deset minut a už na sobě začnete pozorovat první náznaky diabetes. Ono to není špatné, jen je to velmi velmi nereálné a strašně přeslazené. "Sorry....You were too cute I couldn't stop. If you make such a cute face again I won't be able to hold back.." Typický pedofil vyčkávající před školkou s lízátkem v kapse. Casting na hlavní představitelku zjevně nebyl kdovíjak dlouhý, když tam dosadili děvče trpící Gravesovou oftalmopatií. Nu což, pro romantičky nevyčerpatelný zdroj, pro ty o něco málo rozumnější lobotomie. Nicméně klobouk dolů před těmi, které to dokoukají až do konce, já zvládla 15 minut a to jsem si fandila, že vydržím víc. * Úspěšně dokoukáno. S vypětím všech sil jsem to zvládla a poslušně hlásím, že nenastala žádná zásadní změna, akorát se teď obávám o své duševní zdraví.

Vzpomínám si, jak mě trailer navnadil na tenhle film. Těšila jsem se až jej začnou promítat v kině, nakonec však prodali práva Netflixu, těžko říct, jestli jsem za to ráda nebo mě to zklamalo. Myslím si, že na plátně by to byl daleko lepší zážitek. Příběh je nevšední a nutí k zamyšlení... Tajemná zář, za níž se odehrávají pozoruhodné mutace tamější vegetace. Natálie byla jako vždy skvělá, uvěřila jsem její touze po zachráně manžela a též jejímu vědeckému zápalu. Hudba famózní, konec diskutabilní, ale přesto uspokojil. Knihu mám na seznamu, tak se k ní snad brzy dostanu.

Ty scény v potemnělých uličkách jsou a budou TOP, zvuky mrtvých naprosto brilantní a kostýmy strach nahánějící! Miluji tuhle sérii, dokonce jsem si zahrála i hru, u které jsem měla co dělat, abych nevyhodila gamepad z okna. Doporučuji si to pustit večer a mít zvuky hodně nahlas, to je potom atmosféra!

Existuje mnoho důvodů, proč se tenhle seriál nadobro zapsal do seznamu mých nejoblíbenějších. Prvním je fakt, že se jedná o krásnou romantickou a velice naivní pohádku, která vás zcela pohltí. Druhý důvod mají na svědomí herci, kteří jsou úžasní, a kteří vás svými hereckými dovednostmi dokáží vtáhnout do děje. Mohla bych pokračovat výpisem dalších pozitiv, ale to s radostí přenechám někomu jinému. Jediné, co tomuto seriálu ubírá na kráse, stejně jako u jiných kdramat, je zbytečně natažený konec.... Jinak palec nahoru, ráda se k příběhu o nevinné a lehce naivní Gu Mi Nam vracím a jsem si jistá, že v budoucnu na sebe ještě několikrát narazíme. (P.S..: Tae Kyung je naprosto boží, už chápu proč sis ho zamiloval).

Nazvala bych to zvláštním úletem, kdy hlavní postava má téměř neustálou potřebu ukazovat své horní i dolní partie. 3 bodíky za odvahu, zvrácenost a v neposlední řadě za hudbu.