Nevka

Neuvěřitelná otrava. Pár docela zajímavých destrukcí je utopených v 130 minutách nudy. Nechtěl jsem moc... Stačila mi jednoduchá zábava na odreagování, ale bohužel jsem nedostal ani to. Samotná myšlenka má sice ve svém jádru potenciál, ale nedokáže diváka adekvátně zabavit. Kdybych po dvou letech nešel na 4DX, asi bych to protrpěl ještě více.

Druhé Zpívej má parádní energii, písničky i postavy. Co na tom, že nepřináší nic moc nového, když vás na začátku chytí a už nepustí... V takovém případě nemám potřebu cokoliv vytýkat, i když by se něco málo určitě dalo.

Paráda. Slashery mám v rámci hororových žánrů asi nejraději a návrat ke kořenům se v tomto případě povedl na jedničku. I když jsou herecké výkony občas slabší a plastiky Courteney Cox člověka vyděsí, jedná se o skvělou zábavu. Vraždy sice nejsou nijak převratné a kreativní, ale hra s očekáváními tady funguje výborně, takže mi to vůbec nevadí. Zatímco poslední Halloween pro mě sérii pohřbil, Scream vrací původní látku v plné síle. Na konci už se několik menších připomínek najde a Sidney s Gale jsou dost zbytečné, ale jinak milovníkům Woodsboro jednoznačně doporučuji.

Hawkeye má jediný problém. Musí navazovat na tupou potitulkovou scénu z Black Widow. Nebo to snad nikomu nedochází, že by se celý svět dozvěděl o tom, jak se Nat obětovala? Ale budiž, za hloupost sólovky Black Widow jsem strhával body už přímo u ní. Můžu tak říct, že si nejsem vůbec jistý, jestli pro mě byl letos lepší Loki nebo Hawkeye. Oba seriály byly skvělé, jen každý jinak. Uznávám, že tady za to může i vánoční atmosféra, která dává vyniknout emocím, ale nejednou jsem dostal nádherně funkční scény založené na přátelství a lásce, které mě prostě chytly za srdce. Tak, jak na mě nefungovalo finále Wandy, tady jsem si ho i přes notnou míru nadsázky náramně užil. Chemie Rennera a Steinfeld je navíc dokonalá a já si věřím, že Hailee bude v bude v budoucnu jedním z největších tahounů nové generace Avengers. Pokud se navíc dostane do pravidelné kooperace s Yelenou (aneb aspoň něco pozitivního z Black Widow), pak bude má spokojenost ještě větší.

Uznávám, pro Harryho jsem měl vždy slabost. Je to série, které dokáži odpustit všechny nedokonalosti, nepřesnosti a odchylky od knih. Prostě ji miluji. A stejně to mám i s tímto dokumentem. Uvítal bych ho klidně o půl hodinky delší, ale ta vlna nostalgie je neskutečná. K Rowlingové se vyjadřovat nebudu, ale i přes všechny spory si myslím, že tady svůj adekvátní (i když archivní) prostor dostala. Až se bude točit dokument o knihách (ne o filmové sérii) budu její absenci řešit více. Jen škoda, že svět s takovým potenciálem se daří pohřbívat prostřednictvím sterilních a vnitřně se popírajících Fantastických zvířat (jejichž první díl mám ještě docela rád). Protože existuje spousta skvělých příběhů, která by stála za to vyprávět.

O nadšení se mluvit nedá, ale o zklamání taky ne. Nejsem extrémní fanda série, ale minimálně první hodina mě bavila přesně tak, jak jsem po traileru doufal. Pak se to sice oproti očekáváním zvrtlo do scifi romance, která působila jako epizoda z paralelního multiverse Matrixu, ale co už. Znovu to vidět nepotřebuji, nicméně jako rozšíření mytologie? Beru. P.S.: Akční scény jsou místy zbytečně nepřehledné a Jessica Henwick strašně huhlá.

Nový Resident Evil má jediné štěstí, že jsem letos shodou nešťastných náhod zamířil do kina i na After a Halloween Kills. Jinak by zcela jistě aspiroval na nejhorší film roku. Snaha o přiblížení herní předloze je sice větší než u filmů s Millou, ale je to jednoduše bída. Leon je šašek, finální boss fight absolutní výsměch a budování napětí taky (zapalovač hadr). Zombíci jsou vizuálně dost slušní a... To je asi všechno. Škoda mluvit.

Strašná konina, ale i tak jsem si to užil. I když je to neskutečně ujeté a někdy fakt trapné, pořád je to vlastně moc fajn vánoční jednohubka pro ty, kteří se boomu "osmdesátkových" filmů ještě nepřejedli.

Pravidelná dávka amerického patosu se vším, co k tomu patří. Je fajn, že se v případě sester Williamsových tvůrci rozhodli zaměřit na jejich otce, protože v rámci sportovních filmů je to zase něco trochu jiného a ta rodinná nálada filmu náramně prospívá. Možná i proto, že třeba samostatný film o Sereně by lidi vzhledem k jejímu současnému chování asi dost vytáčel (náznaky její osobnosti jdou vycítit i přes pozitivně laděný konec už i tady). Richard je paličák, má své chyby a je přehnaně ambiciózní. Ale minimálně v scénáři Zacha Baylina působí pokorně a jeho plán mu nakonec opravdu vyšel. Oceňuji i fakt, že je tady celkem slušně ukázáno také chování přemotivovaných rodičů, kteří ze svých dětí chtějí mít za každou cenu hvězdy. Je jen pár vyvolených, kteří se dostanou na vrchol. Má to své chyby, ale já podobné filmy miluji. King Richard si v kinech zaslouží rozhodně mnohem více pozornosti.

Encanto je na jednu stranu nádherným animákem. Je barevné, veselé a sází na spoustu zajímavých postav, které mají něco do sebe. Zoufale však postrádá výraznější příběhovou gradaci (kterou má například Coco absolutně dokonalou) a hlavně chytlavé písničky. Lin-Manuel Miranda dělá co může, hudba je v základu moc pěkná, ale kromě úvodního songu o rodině Madrigal si člověk po prvním zhlédnutí není schopný zapamatovat jedinou melodii. Což je u disneyovky docela problém. Na druhou stranu musím říct, že jsem se víceméně celou dobu bavil a některé scény si moc rád pustím znovu. To však nemění nic na tom, že jako celek musím Encanto hodnotit spíše jako zklamání. Pokud ale máte děti, moc rád vám tenhle film doporučím. Pořád se nejedná o nic hloupého (Ledová sezóna, Vilík: Rychle a vesele) a příjemné poselství tam je.